Armádní nůž OV-7

V armádě první československé republiky nebyl nůž oficiálně zaveden. Přejímány a používány byly italské útočné nože vzor 1916 nebo nože bývalé rakousko-uherské monarchie vzor 1917. Stejně tomu bylo i po druhé světové válce, kdy až do konce čtyřicátých let byly neoficiálně používány kořistní nože německé armády.

V roce 1948 byly vyrobeny první prototypy československých nožů, ale do výzbroje armády přijaty nebyly. Prvním skutečně zavedeným nožem v historii československé armády se tak na počátku padesátých let stal nůž vzor OV-7, jenž byl více než inspirován sovětským útočným nožem vzor 1940. Užíván byl až do poloviny sedmdesátých let, kdy byl nahrazen útočným nožem vzor 75 – UTON. Výrobcem OV-7 byl národní podnik SANDRIK se sídlem ve středoslovenské obci Dolné Hámre. Útočný nůž byl vyráběn v několika variantách. Vedle nejběžnější verze s rukojetí z jednoho kusu dřeva byl pro chemické vojsko určen nůž s hliníkovou rukojetí, jejíž povrch byl zeleně lakován. V dárkovém či upomínkovém provedení se jednalo o exemplář s rukojetí z organického skla.

Čepel přímá, jednosečná, u hrotu hřbet hluboce vybroušen do tvaru nože bowie, v místě tohoto výbrusu hřbet zbroušen do falešného ostří. Čepel je neznačena. Rukojeť dřevěná, jednoduše profilovaná, s lehce zobákovitým zakončením. Středem rukojeti prochází otvor, který tvoří lůžko pro stopku čepele zakončenou závitem. Na horní ploše rukojeti kulaté vybrání, do kterého je zapuštěna upevňovací matice. Příčka oválná z ocelového plechu. Pochva celokožená, u jejího zakončení oboustranné kožené výztuhy. Po obvodu prošita a zajištěna pěti nýty. Na závěsné části pochvy je zajišťovací řemínek s kovovou zápinkou. Přes poutko na zadní části pochvy je nanýtován řemínek k provlečení na opasek.

Celková délka 265 mm, délka čepele 147 mm, šířka čepele 22 mm, hmotnost 104 g, hmotnost s pochvou 198 g.

Jan Šach