Avia B-534

Avia B-534

02. 08. 2018

Letouny Avia B-534 tvořily koncem třicátých let minulého století páteř našeho stíhacího letectva, které mělo čelit hrozbě napadení Československa ze strany nacistické Luftwaffe.

Počátky tohoto čs. standardního stíhacího letounu spadají do roku 1933, kdy jej vyvinul kolektiv Ing. Františka Novotného ze staršího původního nepříliš rozšířeného Avia B-34. Vznikl tak elegantní dvouplošník, poháněný motorem Hispano-Suiza 12 Ydrs o maximálním výkonu 860 koní s celkem zajímavými parametry. Během zkoušek na něm byly provedeny menší úpravy a 10. září 1934 byl předveden veřejnosti na Armádním leteckém dnu ve Kbelích. Druhý prototyp vzlétl 5. září 1933 a dne 14. dubna 1934 na něm šéfpilot Avie V. Kočí vytvořil národní rychlostní rekord průměrnou rychlostí 365,744 km/h. O zavedení typu do řadové služby rozhodlo MNO v červenci 1934 a počátkem následujícího roku uzavřelo definitivní smlouvu na dodávky pro čs. letectvo. V následujících letech bylo vyrobeno celkem 455 kusů strojů B-534 ve čtyřech různých provedeních s motorem Avia HS-12Ydrs a dalších 121 kusů Bk-534 s motorem Avia HS-12Ycrs, který umožňoval montáž palubního kanonu v ose vrtule.

V roce 1938 se B-534 staly také standardním stíhacím letounem Četnických leteckých hlídek (ČLH). V době ohrožení našeho státu však již byl stíhací dvouplošník s pevným podvozkem, kulomety puškové ráže a postrádající jakékoliv pancéřování beznadějně zastaralý. Přesto však B-534 sehrála během 2. světové války svojí roli. Používalo jí především slovenské, bulharské a německé letectvo. Nezanedbatelnou rolí byla i její účast ve Slovenském národním povstání v rámci Kombinované letky.

Přesto že šlo o tak významný a rozšířený typ, nedochoval se po válce ani jeden kompletní stroj. Již od založení Leteckého muzea proto byla snaha jej rekonstruovat alespoň z dochovaných částí. Naštěstí se v Národním technickém muzeu nacházel celý původní trup s téměř kompletním motorem, zavěšený v Dopravní hale. Dále se od soukromníků podařilo získat ruční řídicí páku spolu s některými přístroji a ovladači. Z Muzea Vysočiny pak pocházely součástky hlavního podvozku.

Všechny dochované díly s výkresovou dokumentací byly v roce 1973 přesunuty do Trenčína, kde již nějakou dobu působila při místním aeroklubu restaurátorská skupina pod vedení pana Antona Královiče. Zde za podpory leteckých opraven Trenčín, začal letoun dostávat svojí původní podobu. Chybějící části, jako křídla a ocasní plochy byly vyrobeny ze dřeva, motorové a ostatní plechy spasovány nově podle originálních výkresů. Kabina byla vybavena a zakryta podle dochovaných fotografií. Dokonce se podařilo i uvést do chodu původní motor Hispano-Suiza. Jeho zprovoznění zajišťoval pan Cyril Chlepko a první motorovou zkoušku provedl v květnu 1975. Letoun pak v Trenčíně získal dobovou kamufláž sestávající se z khaki barvy nahoře a stříbrného bronzu ze spodu spolu s čs. kokardami.

Plukovní označení pak nesl podle dochovaného výrobního čísla 226 na původní kostře trupu. To jej přiřazovalo k 34. letce Leteckého pluku 1 Tomáše Garrigue Masaryka. Do Kbel byl stroj přivezen 3. června 1975 a ihned se započalo s jeho sestavováním. Letoun pak byl slavnostně předveden dne 6. června 1975 zástupcům armády, leteckých závodů a veřejnosti spolu s dalšími letadly. Od té doby byl vystavován vždy na čestném místě v různých expozicích Leteckého muzea VHÚ jako doklad odhodlání naší armády bránit republiku.

Technické údaje:

Motor: Avia HS 12Ydrs o výkonu 632 kW (860 k)

Rozpětí 9,40 m

Délka 8,20 m

Hmotnost prázdného letounu 1 460 kg

Vzletová hmotnost 1 980 kg

Maximální rychlost 405 km/h

Dostup 10 600 m

Dolet 600 km

Výzbroj 4 x 7,92 mm kulomet vzor 30 a šest 10 kg pum systému Škoda

 

Jan Sýkora

 

 

 

Aktuálně



Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…
Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…