Československo a poválečná pomoc UNRRA

Na sklonku ledna 1945 vrcholila jednání zástupců čs. vlády s představiteli organizace UNRRA o okamžité pomoci Československu. Republika byla charakterizována jako stát, který velmi utrpěl nepřátelskými akcemi a důsledky okupace, a současně projevil účinný odpor v boji proti nepříteli.

 

Myšlenka poválečné pomoci evropským zemím se objevila ještě v době, kdy nacistické armády dobývaly jedno vítězství za druhým, a vyústila 9. listopadu 1943 v založení organizace UNRRA – United Nations Relief and Rehabilitation Administration – Správa Spojených národů pro hospodářskou obnovu a pomoc. Pro Československo měly zásadní význam v prvních poválečných měsících dodávky potravin a ošacení směřovaných do nejvíce válkou postiženým oblastí státu – východního a středního Slovenska a na Ostravsko.

První loď se zásilkou určenou pro Československo připlula do černomořského přístavu Constanca 4. dubna 1945, kde byla přeložena do železničních vagónů. První vlak přijel do Trebišova 2. května. V následujících měsících lodě připlouvaly i do západoevropských přístavů – Hamburku, Brém, Rotterdamu, Antverp.

Hlavní část pomoci Československu tvořily dodávky potravin – cca 45 % z celkové kvóty. Zásobovány byly především vybrané skupiny obyvatelstva (bezplatné stravování školních dětí atd.), nemocnice apod., část potravin směřovala do obchodů, kde se prodávala. Velký význam měly především dodávky obilí a mouky (kryly cca 15 % celkové domácí potřeby), dále jedlých a umělých tuků (s podílem 33 % na celostátní spotřebě), sušeného mléka a ovocných šťáv.

Dodávky UNRRY dále obsahovaly šatstvo, boty, suroviny pro textilní a chemický průmysl apod. Zvláště důležitý byl podíl UNRRY na obnovení vozového parku a lokomotiv Československých státních drah a dodávky nákladních a osobních automobilů, především více než 11 tisíc nákladních automobilů značky Chevrolet, Ford a Dodge, které v poválečných letech tvořily jednu třetinu vozů na našich silnicích, a dodávky pohonných hmot a mazadel.

Vedle dodávek strojírenských a hutním závodům kryla UNRRA téměř celou roční spotřebu manganu, bauxitu a fosforu, u ostatních barevných kovů cca ze tří čtvrtin, a umožnila tak rozvoj průmyslové výroby a udržení zaměstnanosti.

Do zemědělství směřovaly stroje, hnojiva, ale také živý dobytek k obnovení stád skotu a bravu. Součástí dodávek byly i mosty a mostní konstrukce, část z nich zůstala nainstalována na různých místech v Čechách; výjimečně se s nimi můžeme potkat ještě i dnes. Část se stala součástí státních hmotných rezerv.

Akce UNRRA výrazně přispěla také ke stabilizaci státního rozpočtu. Např. v roce 1948 příjmy z jejich dodávek tvořily plnou šestinu příjmů státního rozpočtu.

Značný byl i propagační význam této akce, který pomáhal tlumit poválečnou prosovětskou euforii a působil proti prosovětské propagandě. Lidé v Evropě se mohli seznámit s kvalitními americkými potravinami a ochutnat výrobky, o nichž dosud neměli ani tušení.

Význam akce byl od počátku komunistickými politiky zpochybňován a její význam pro poválečnou obnovu hospodářství zlehčován. Především komunistický denní tisk se omezoval jen na strohé informace, případně uváděl nepravdivé údaje.

Roli hlavního donátora sehrály Spojené státy, které zabezpečovaly tuto akci ze dvou třetin, dále se na ní podílely Velká Británie, Kanada a Indie. Členy UNRRA se stalo 47 zemí. Z téměř tří miliard dolarů získalo Československo kvótu v hodnotě 253 milionů dolarů, což bylo šesté místo v pořadí.

Po roce 1948 akce UNRRA postupně upadaly v zapomnění. Komunistický režim propagandisticky využíval zejména dodávek potravin ze SSSR, které zmírnily následky katastrofálního sucha v roce 1947.

Jaroslav Láník

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha