Co se odehrávalo během Velké války na východní frontě?

Co se odehrávalo během Velké války na východní frontě?

02. 04. 2014

První světová válka zachvátila evropský kontinent komplexně a po celé jeho rozloze. Vedle západní fronty probíhaly stěžejní boje i na opačném konci, na rozlehlých pláních tehdejší ruské říše. Právě o těchto bojích a také o úloze československých jednotek zde působících hovoří v následujícím rozhovoru historik VHÚ Mgr. TOMÁŠ JAKL.

 

Jakou důležitost měla východní fronta? Byla klíčovou, nebo až „druhou“ frontou po západní?

Otázka relativního významu východní fronty pochází až ze Stalinovy propagandy z druhé světové války. V první světové válce se obecně přikládal každému bojišti velký význam, protože konečné rozhodnutí mohlo padnout kdekoliv.

Po porážce Ruska v roce 1917 a likvidaci východní fronty započali Němci v roce 1918 rozhodný úder i na západě. Je dobré si v této souvislosti uvědomit, že pouze zásah Československého sboru v Rusku, který do značné míry anuloval německé strategické zisky na východě, a příchod amerických vojáků do Evropy, kteří posílili frontu na západě, nakonec zajistily vítězství Dohody.

 

Jak probíhaly boje na východní frontě v počátcích 1. světové války, v prvním roce a během první zimy?

Zpočátku probíhaly tak, jak si je armádní štáby představovaly před válkou. Pěchota útočila v sevřených řadách, jezdectvo provádělo obchvaty na křídlech, dělostřelectvo se přesouvalo za pěchotou. Ale s přicházející zimou se obě strany učily více a více se zakopávat až skončily v patu války poziční. Stejně jako armády na západní frontě.

 

V jakém stavu byla rakouská a ruská armáda? Našli bychom mezi nimi velké odlišnosti?

Velké rozdíly mezi oběma armádami panovaly především ve vztazích mezi důstojníky a mužstvem. V ruské armádě byla společenská propast mezi nimi nesrovnatelně větší, než v armádě rakousko-uherské; i když ani tam nebyla rozhodně malá. Pro ruského důstojníka ovšem obyčejný vojín nebyl v podstatě člověk.

Pokud jde o výkonnost, tak bych řekl, že mírové armády obou stran se příliš nelišily. Rozdíly se ovšem začaly ukazovat při prodlužování války, při zvládání ekonomického a logistického vedení války a celkové mobilizaci lidských i materiálních zdrojů států pro válečné účely. Tady si o něco lépe vedlo Rakousko-Uhersko, byť příliš velký náskok to ani tak nebyl.

 

Věděli vojáci obou válčících stran, proč a zač vůbec bojují?

Určitě věděli, že bojují za císaře, respektive za cara. Válečná propaganda byla už tehdy na vysoké úrovni a zejména Němci jak z říše, tak z Rakouska šli do boje za vítězství Germánstva nad Slovanstvem. Že to neněmeckým národům Rakousko-Uherska na bojovém nadšení nepřidalo, je nabíledni. Na druhé straně Rusové analogicky operovali bojem za svobodu Slovanů – ovšem mnohaletý útisk Poláků Ruskem jakoby neexistoval.

Pokud jde o české vojáky, tak obecně byl většinou z nich boj ve Světové válce na straně Rakousko-Uherska od počátku chápán jako boj za německé zájmy. Tedy bez pozitivního významu pro český národ. Jiná situace panovala v krajanských organizacích po celém světě – ty se prakticky okamžitě, už v létě 1914 postavily za válečné cíle Dohody.

 

Kde probíhaly nejdůležitější bitvy první světové války na východní frontě?

Především to byla bitva u Tannenbergu a Mazurských jezer na přelomu srpna a září 1914, ve které počáteční rychlý postup ruské armády do Východního Pruska zastavil německý generál Hindenburg. V této bitvě hrála velkou roli zpravodajská služba, která dokázala odposlouchávat ruské rozkazy, a Němci mohli podle získaných informací správně reagovat.

Na jaře 1915 Rusové odrazili tureckou ofenzívu na Kavkaze. Obecně se dnes zapomíná, že boje proti Turecku v první světové válce hrály značnou roli. Ruská armáda si na turecké frontě také až do svého rozpadu v roce 1917 vedla velmi úspěšně. V Haliči se v květnu 1915 naopak spojeným německým a rakousko-uherským silám podařil průlom u Gorlice a Tarnova což vyústilo v ruský ústup. V srpnu 1915 Rusové ztratili Varšavu a východní fronta v Evropě se ustálila na čáře Riga – Pinsk – Tarnopol.

Ruská armáda se na východní frontě dvakrát pokusila převzít iniciativu. V létě 1916 proběhla tzv. Brusilovova ofenzíva a v létě 1917 tzv. Kerenského ofenzíva. Poté ale následoval pád ruské armády, morálně vyčerpané válkou a vnitřně rozložené bolševickou propagandou, prováděnou ovšem Leninem za německé peníze.

 

Zásadním dějinným zlomem byly události v Rusku roku 1917. Jak se tento rok odrazil na dění na východě?

V březnu 1917 ruská revoluce sesadila cara, kterého nahradila prozatímní vláda Ruské republiky, odhodlaná ovšem i nadále dostát svým spojeneckým závazkům vůči Dohodě. Letní tzv. Kerenského ofenzíva v Haliči ale vedla ke zhroucení ruské armády a ústupu na předválečné hranice u Tarnopolu.

Armády Centrálních mocností dále nepostupovaly, protože nechtěly v Rusku vyvolat hnutí na obranu vlasti. Místo toho finančně podporovaly V. I. Lenina, kterého předtím ze švýcarského exilu odeslaly do Ruska, a jehož politická strana bolševiků agitací proti válce dále rozkládala ruskou společnost. V listopadu Lenin v Rusku uchopil moc ozbrojeným převratem, 2. prosince uzavřel s Centrálními mocnostmi příměří a začal vyjednávat o separátním míru. Ruská armáda na frontě se dílem rozpadla a vojáci odešli domů sami, dílem byla bolševiky rozpuštěna.

 

Nedílnou součástí východní fronty byl i vznik a existence čs. legií. Jak se zde legie formovaly a rozrůstaly? A jaká byla jejich role až do roku 1917?

Česká jednotka v Ruské armádě vznikla z krajanů v Kyjevě již 28. srpna 1914 pod názvem Česká družina. Její dobrovolníci byli určeni k válečné propagandě a tlumočení po plánovaném průlomu fronty do Českých zemí a na Slovensko. K průlomu nedošlo, proto byli rozděleni po četách mezi pluky 3. ruské armády a určeni k průzkumu v týlu protivníka. Rozvědčíci získávali zajatce i cenné informace, mnozí z nich obdrželi vysoká ruská vyznamenání.

Od prosince 1914 ruské velení povolilo rozšiřování družiny dobrovolníky z řad zajatců. Po doplnění z řad volyňských Čechů byla Česká družina 15. ledna 1916 reorganizována na Československý střelecký pluk, rozšířený již 18. května 1916 na Československou střeleckou brigádu se dvěma pluky. Jednotky brigády ale nadále operovaly odděleně, jako průzkumné formace na jednotlivých úsecích fronty. Množství čs. zajatců čekajících dlouho na přijetí do čs. jednotek vstoupilo do Srbské dobrovolnické divize, formované v Oděse. Většina z nich do roku 1917 přešla zpět k čs. jednotkám. Dne 15. března 1917 byl zřízen třetí pluk Čs. brigády.

Čs. brigáda byla poprvé soustředěna v létě 1917 u Zborova. Jako celek se účastnila ruské Kerenského či též Brusilovovy ofenzívy. Pronikla čtyři kilometry do hloubky rakouské obrany a obsadila všechny tři linie nepřátelských zákopů. Kerenského ofenzíva však přesto skončila nezdarem. V následné protiofenzívě pronikla německá vojska hluboko na východ, což vedlo ke zhroucení ruské armády. Čs. brigáda si jako jedna z mála jednotek uchovala bojeschopnost a kryla ústup ruské armády pod Tarnopolem.

Po Zborovu byla Čs. střelecká brigáda doplněna na 1. čs. divizi, přičemž ještě v červenci vznikla 2. čs. divize. Počátkem října byl ustaven Čs. armádní sbor v síle 40 000 mužů, s dělostřeleckými a příslušnými technickými formacemi.

 

Zkuste nastínit reakci legionářů na ruskou revoluci 1917: v čem se jejich postavení změnilo?

Pro vývoj českého dobrovolnického vojska v roce 1917 měla daleko větší význam únorová revoluce. Její vůdci zprvu budování čs. dobrovolnických jednotek nepřáli, považovali je za pozůstatek starého, carského režimu. Po příjezdu profesora Masaryka, který měl kvůli své knize Rusko a Evropa za cara přístup do Ruska zakázán, se situace počala měnit k lepšímu. Zlom pak představoval Zborov, kdy i ruská prozatímní vláda pochopila potenciál čs. hnutí, umožnila masový nábor zajatců a na Ukrajině vyzbrojila a vystrojila Československý armádní sbor.

Samotný říjnový Leninův puč se v posádkách čs. jednotek výrazněji neprojevil. Bolševici byli tehdy považováni jen za jednu z politických stran, soupeřících v Rusku o moc, a zprávy o jejich financování z Německa byly považovány za pomluvy jejich politických protivníků. Čs. sbor tehdy deklaroval neutralitu ve vnitropolitickém zápolení v Rusku. Další kroky bolševické vlády, jako bylo rozehnání svobodně zvoleného ústavodárného shromáždění a rozpoutání rudého teroru a občanské války, pak urychlily integraci čs. jednotek v Rusku po právní stránce do Francouzské armády.

 

V čem posléze spočívalo jádro činnosti legionářů během roku 1918?

Na počátku roku 1918 německá a rakousko-uherská vojska zahájila náhle postup na východ. Československý sbor musel Ukrajinu před německým postupem opustit. Mezi 6. a 11. březnem 1918 svedly jednotky sboru sérii úspěšných obranných bojů proti Němcům o železniční uzel Bachmač, přes který probíhala evakuace sboru na východ do vlastního Ruska.

Podpisem míru v Brestu-Litevském 3. března 1918 se poražené Rusko stalo vazalem ústředních mocností, kterým platilo reparace a dodávalo suroviny a zemědělské produkty. Československý sbor s jeho vládou uzavřel dohodu o odchodu do Francie přes Vladivostok. Za to se zavázal k neutralitě ve vnitropolitických záležitostech a k vydání většiny zbraní.

Na konci dubna 1918 se však přeprava československých transportů na nátlak Německa prakticky zastavila. Na konci května se navíc sovětská vláda pokusila čs. sbor zcela odzbrojit a převést Čechoslováky buď do Rudé armády, nebo do pracovních jednotek. Čs. vojáci na tento pokus reagovali rozhodnutím o odjezdu do Vladivostoku vlastními silami.

Ozbrojené střetnutí po třech měsících bojů vyústilo do ovládnutí tisíců kilometrů sibiřské magistrály od Volhy po Tichý oceán vojáky Čs. sboru. Nehledě na územní zisk bylo ale hlavním úspěchem Čechoslováků zablokování statisíců rakouských, maďarských a německých zajatců v ruských zajateckých táborech.

 

O legionářích se říká, že byli jedinou organizovanou větší složkou na východní frontě. Odpovídá to skutečnosti?

Odpovídá, ale neplatilo to samozřejmě po celou dobu první světové i občanské války. Určitě se to týká jarních a letních měsíců roku 1918.

 

Byly ve hře ještě jiné varianty návratu legionářů do vlasti než dlouhá cesta přes Sibiř?

Uvažovala se cesta přes ruské severní přístavy Murmansk a Archangelsk, ale tuto variantu v napjaté atmosféře jara 1918 Čechoslováci už považovali za úskok bolševiků, který měl vést k rozdělení sboru, a tím usnadnit jeho zničení.

 

Jak dnes vůbec žije v paměti národů východní fronta? Je výrazněji připomínána na místě bojů?

Vnímání východní fronty první světové války bylo v Rusku překryto porážkou jejich země ve válce, kterou si Rusové neradi připouštějí. Dále neobyčejně brutální a krvavou občanskou válkou a komunistickou totalitou, pro jejíž historiky dějiny začínaly v podstatě v listopadu 1917, a pochopitelně událostmi druhé světové války. Tento stav se v posledních desetiletích mění a Rusové svou historii před rokem 1917 znovu objevují.

V ostatních zemích světa je komemorace války pochopitelně v největší míře soustředěna na osudy vlastních předků. Ovšem světová historiografie si východní fronty všímá v dostatečné míře, jež odpovídá celému kontextu Světové války. U nás, z důvodů historického vývoje naší země, dobu před rokem 1917 také veřejnost do značné míry znovu objevuje. Česká historiografie týkající se východní fronty první světové války, i díky pracím exilových historiků, ovšem snese nejvyšší měřítka. A to i v mezinárodním měřítku.

Andrej Halada

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Aktuálně



Bitva na Kolubaře změnila v listopadu 1914 poměr sil na frontě

Bitva na Kolubaře změnila v listopadu 1914 poměr sil na frontě

24. 11. 2021
Od září 1914 byla druhá rakousko-uherská ofenziva do Srbska v plném proudu. Zprvu…
ATENTÁT 80: Zocel se! Výcvik československých parašutistů ve Velké Británii.

ATENTÁT 80: Zocel se! Výcvik československých parašutistů ve Velké Británii.

21. 11. 2021
V roce 1942 vyšla příručka boje zblízka s názvem Get tough! britského důstojníka…
Dlouhá cesta, složité začleňování do společnosti. Návrat ruských legií do vlasti.

Dlouhá cesta, složité začleňování do společnosti. Návrat ruských legií do vlasti.

18. 11. 2021
Na konci listopadu 2021 si připomínáme již 101 let od okamžiku, kdy…
Slavíme 17. listopad, datum připomíná dvě zásadní dějinné události

Slavíme 17. listopad, datum připomíná dvě zásadní dějinné události

17. 11. 2021
Na 17. listopad připadá státní svátek České republiky, slavíme Den boje za…
Z československé zahraniční armády do sovětských Gulagů

Z československé zahraniční armády do sovětských Gulagů

15. 11. 2021
To, že jádro československých jednotek na východní frontě za 2. světové války…