Dvanáct let v Kosovu odstartovali čeští vojáci v létě 1999

Dvanáct let v Kosovu odstartovali čeští vojáci v létě 1999

11. 07. 2013

K významným působištím příslušníků Armády České republiky patřilo na přelomu tisíciletí a v uplynulém desetiletí Kosovo. Jaká cesta vedla do této balkánské země a jakou zde odvedli čeští vojáci práci?

 

Historie účasti českých vojáků v zahraničních misích po roce 1989 je velice bohatá a významnou kapitolu v ní Armáda České republiky napsala v rámci operace Joint Guardian v Kosovu. Vláda České republiky o nasazení našich vojáků rozhodla na svém mimořádném zasedání 8. června 1999.

Zvláštností počátku této mise byla skutečnost, že první jednotka Armády ČR, která byla vyslána do zahraniční operace Severoatlantické aliance, byla personálně i materiálně sestavena během pouhých deseti dnů! První kontingent českých vojáků byl tvořen 6. průzkumnou rotou v síle 126 vojáků, které velel mjr. Karel Klinovský. Jádro útvaru tvořilo 65 příslušníků prostějovské 6. speciální brigády (dnes 601. skupiny speciálních sil). Rota měla být po šest měsíců logisticky plně soběstačná.

Přípravy k vyslání byly zahájeny 14. června a již 24. června hlásilo velení roty připravenost k plnění úkolů. O čtyři dny později odjela z prostějovského nádraží směrem na Balkán první část jednotky.

Na tyto napjaté dny vzpomíná její bývalý velitel plukovník Karel Klinovský dnes již s úsměvem: „Náš kontingent cestoval vlakem přes šest zemí. Do Makedonie jsme přijeli v jedenáct hodin večer. Šel jsem okamžitě za velícím generálem, který nám oznámil, že musíme počkat na přidělení čísla konvoje. Do Kosova se tedy dostaneme nejdříve tak za deset dnů. A tak jsem svolal lidi a dohodli jsme se, že nebudeme na nic čekat a vyrazíme druhý den ráno po vlastní ose.“

Na hranicích zastavili českou kolonu francouzští vojenští policisté a chtěli znát číslo konvoje. Češi je však přemluvili a pokračovali dále i bez čísla. Ve tři hodiny odpoledne 5. července se již velitel roty hlásil v Podujevu u britského velitele.

„Ten mi řekl, že je dobře, že jsem tady, ale ptal se, kdy přijede jednotka? Ukázal jsem mu, že naše kolona je seřazena pod okny. Nestačil se divit… Přidělili nám poničenou školu v obci Gornji Slibovac s tím, že si ji máme upravit tak, aby v ní mohli vojáci šest měsíců žít. Až to bude tak za deset dnů hotové, mám se znovu přihlásit.

Odpověděl jsem mu, že v devět hodin budou všichni vojáci ubytováni, dostanou teplé jídlo a osprchují se v teplé vodě. Když to večer Britové viděli, nechtěli věřit svým očím…“

Další dva týdny dostali čeští vojáci na převzetí v obci Gornji Slibovac operačního úkolu, který představovala monitorovací služba 42 km hraničního úseku. Ještě o víkendu proběhl pečlivý průzkum úseku a v pondělí již byla česká jednotka připravena plnit operační úkol!

Se stejnou šikovností a odpovědností plnili čeští vojáci své úkoly na Balkánu i v dalších měsících a letech. Zatímco plnění operačního úkolu v Bosně a Hercegovině v rámci mise SFOR II bylo ukončeno k 15. září 2001, v Kosovu zůstali čeští vojáci dlouhých dvanáct let, aby zde dohlíželi na dodržování míru mezi znesvářenými etniky v severovýchodní části tohoto neklidného regionu. V Kosovu proběhlo v období od 12. července 1999 do 19. února 2002 pět rotací průzkumných rot.

 

Rotace SFOR v Kosovu od července 1999 do února 2002

Jednotka                         Stav             Velitel kontingentu

6. průzkumná rota          126                mjr. Karel Klinovský    (Navýšení o 56 vojáků v 11/99)

4. průzkumná rota          180                pplk. Vladimír Podlipný

2. průzkumná rota          181                 mjr. Zdeněk Pitner

7. průzkumná rota          181                mjr. Vlastimil Rozumek

11. průzkumná rota        192                mjr. Petr Smola     (11 vojáků = org. jádro prap.)

 

Mezi hlavní úkoly českých průzkumných rot v rámci mnohonárodnostní brigády Střed (v podřízenosti britského bojového uskupení) patřilo vedle střežení kosovsko-srbské administrativní hranice monitorování veškeré činnosti na tomto svěřeném úseku a v příhraniční oblasti, evidování a zajištění bezpečného návratu uprchlíků a vytvoření podmínek pro obnovu mírového soužití kosovských Srbů a Albánců v prostoru působení jednotky. Rota nepřetržitě zabezpečovala střežení a ochranu odloučených oblastí obývaných srbskou menšinou. Bez ochrany českých vojáků by zde zcela jistě došlo k nejedné tragédii.

Mimo to se tým CIMIC společně s nadací Člověk v tísni podílel na rekonstrukci školy v obci Hrlica. Tento projekt byl dokončen v závěru roku 1999. Tým také spolupracoval s Moravsko-slezskými dřevařskými závody Uničov na projektu montáže 10 buněk pro obyvatele v okolí obce Orlane, jež se nacházela v prostoru odpovědnosti českého kontingentu.

Ve prospěch sil KFOR a velitelství jižního křídla NATO (AFSOUTH) v italské Neapoli plnila úkoly také letecká transportní skupina (16 osob) s letounem An-26. Skupina byla dislokována v chorvatském Splitu a přepravní povinnosti plnila na kombinovaných trasách do Prištiny (Kosovo), Skopje (Makedonie), Tirany (Albánie), Sarajeva (Bosna a Hercegovina) a Neapole s průměrným náletem do 70 hodin měsíčně.

K výrazné změně působení českých vojáků v Kosovu došlo v únoru 2002, kdy prostor odpovědnosti české jednotky převzal 1. česko–slovenský prapor v síle 416 mužů. Časem se tato společná jednotka ustálila do podoby, kdy v ní průměrně působilo na 400 příslušníků AČR a 100 příslušníků Ozbrojených sil Slovenské republiky.

Tento útvar zde v několika rotacích (kdy se vždy měnilo číslování praporu) působil až do prosince 2004, kdy byl 5. česko–slovenský prapor nahrazen 6. kontingentem AČR v souvislosti se změnami v misi, které spočívaly pro AČR především v tom, že Česká republika převzala k 1. srpnu 2005 od Finska roli tzv. vedoucího státu (Lead Nation) ve struktuře mnohonárodní brigády Střed. Jednalo se o historicky první úkol AČR tohoto typu, rozsahu a náročnosti, který Češi splnili se ctí.

Na tomto úkolu se podíleli především příslušníci 7. kontingentu AČR KFOR, jehož jádro tvořili vojáci 4. brigády rychlého nasazení pod velením plukovníka Aleše Vodehnala, a 8. kontingentu, jehož základ vytvořili příslušníci dělostřeleckého útvaru z Jinců s velitelem plukovníkem Miroslavem Hlaváčem, který 31. července 2006 roli vedoucího státu předal Švédsku.

Jednotky mnohonárodní brigády STŘED v době českého velení tvořili vojáci z ČR, Finska, Irska, Slovenska, Švédska a Lotyšska.

Hlavním úkolem našich vojáků v Kosovu do roku 2011 zůstávalo především střežení a monitorování provincionální kosovsko-srbské hranice, zajištění bezpečnosti srbské menšiny a jejích kulturních památek v prostoru odpovědnosti jednotky proti hrozbě útoků radikálních extremistických skupin. K dlouhodobým úkolům praporu dále patřila obnova důvěry mezi etnickými skupinami, podpora příslušníků mise OSN na území Kosova (UNMIK) a monitorování činnosti Kosovského ochranného sboru.

Když poslední česká jednotka na přelomu října a listopadu 2011 zlikvidovala svou základnu nad městem Šajkovac, bylo možné i statisticky bilancovat a dokládat, jak se zde čeští vojáci za ty roky od příchodu Klinovského průzkumníků zabydleli.

Odsun vojenské techniky a materiálu z mise KFOR byl realizován šesti železničními převozy. Vlakové soupravy měly dohromady 110 nákladních a 7 osobních vagónů. Jejich celková délka dosahovala 2 507 metrů. Hmotnost nákladu, který muselo doprovázet na 90 příslušníků vojenské dopravy ze sil podpory, byla 3 815 tun!

Jindřich Marek

 

Aktuálně



Retrospektivy hybridní války. Také Československo se v ní v letech 1938-39 ocitlo.

Retrospektivy hybridní války. Také Československo se v ní v letech 1938-39 ocitlo.

08. 08. 2022
Jedním z charakteristických fenoménů dneška je hybridní válka. Ta může předcházet konvenčnímu…
Mizející Milovice, díl 2. Jak to vypadalo v roce 2008.

Mizející Milovice, díl 2. Jak to vypadalo v roce 2008.

04. 08. 2022
V červenci letošního roku jsme publikovali na webových stránkách vhu.cz materiál nazvaný…
Památníky z vojny aneb cesta do vojákovy duše

Památníky z vojny aneb cesta do vojákovy duše

31. 07. 2022
Když jsme na podzim roku 2020 na Vojenském historickém ústavu Praha zahájili…
Restaurování německých vojenských saní

Restaurování německých vojenských saní

28. 07. 2022
Mezi exponáty ve sbírkách Vojenského historického ústavu Praha najdeme kromě standardních předmětů,…
Lépe než bolševici: činnost Technického oddělení čs. vojska na Rusi

Lépe než bolševici: činnost Technického oddělení čs. vojska na Rusi

25. 07. 2022
Technické oddělení Čs. armádního sboru na Rusi bylo založeno v červenci roku…