Evakuace československých vojáků z Vladivostoku

Evakuace československých vojáků z Vladivostoku

09. 12. 2013

V prosinci 1919 začala ve Vladivostoku evakuace bojových útvarů Československého vojska na Rusi do vlasti. Započala tak poslední fáze nejslavnější kapitoly budování Československa – sibiřské anabáze československých dobrovolníků. Transportu vojáků předcházelo od ledna 1919 několik transportů invalidů a poslední československý transport vyplul z Vladivostoku v září 1920.

 

V listopadu 1918 došlo ve vývoji československé účasti v ruské občanské válce souběžně k několika důležitým zlomům. Vojáci Československého sboru byli vyčerpáni prakticky nepřetržitým bojovým nasazením, které začalo v květnu 1918. Krize v 1. čs. divizi vyvrcholila na konci října Aksakovskou tragédií.

Záhy poté začaly přicházet zprávy o vzniku Republiky Československé a o konečném úspěchu československého boje za svobodu. V noci ze 17. na 18. listopad 1918 definitivně selhal pokus strany eserů obnovit v roce 1918 v Rusku ústavní pořádek, narušený po bolševickém převratu z předchozího roku, a všeruské direktorium, opírající svou legitimitu o Ústavodárné shromáždění, nahradila Kolčakova diktatura. Na Sibiř též doputovaly zprávy, že 11. listopadu Německo uzavřelo příměří a první světová válka tak skončila.

Ministr Vojenství nově vzniklé československé vlády, Milán Rastislav Štefánik, který na přelomu let 1918 a 1919 přijel k Čs. sboru na Sibiř, musel řešit následky všech těchto událostí a jejich vliv na československé dobrovolníky v Rusku. Dalším jeho velkým úkolem bylo přebudovat čs. dobrovolnickou revoluční armádu na pravidelné vojsko nového státu.

Československé pluky do poloviny ledna 1919 postupně předaly své pozice na protibolševické frontě ruské armádě a byly staženy do týlu. Československý sbor v Rusku byl k 1. únoru 1919 reorganizován na Československé vojsko na Rusi, se třemi divizemi a dalšími jednotkami, které převzaly střežení magistrály v týlu Kolčakových vojsk ve střední Sibiři u Irkutsku.

 

Pomohli i spojenci

V téže době – 15. ledna 1919 – odplul z Vladivostoku do vlasti první transport 139 invalidů na lodi Roma. Podobných transportů odplulo v roce 1919 ještě jedenáct. Lodi najímala Československá ústřední hospodářská komise ve Vladivostoku (Centrokomise). Na vlastní náklad čs. vojska se podařilo odvézt 14,3% celkového počtu evakuovaných.

Protože přeprava desítek tisíc lidí z jedné strany zeměkoule na druhý byla mimo možnosti nového státu, vyjed¬nalo československé ministerstvo zahraničních věcí se spojenci, že z evakuace čs. vojsk na lodích převezmou 50% transportu Američané, 25% Angličané a 25% ostatní spojenci. Z těchto po¬sledních 25% opatřila větší část Centrokomise, resp. čs. vojsko samo, a americká tonáž dosáhla ve skutečnosti 53.20% celkového počtu evakuovaných.

Celkem bylo evakuováno 67.630 osob (56 459 vojáků a 11 271 civilistů). Lodě pluly několika trasami: kolem Asie přes Indický oceán a Suezským průplavem do Terstu, nebo přes Tichý oceán Panamským průplavem a přes Atlantik do Hamburku či Terstu, anebo přes Tichý oceán do Kanady, přes severní Ameriku vlakem a poté opět lodí přes Atlantik do Hamburku.

Odjezd pravidelných útvarů ze Sibiře do vlasti zahájil v prosinci 1919 nejstarší pluk čs. armády – 1. čs. střelecký pluk Mistra Jana Husi. Koncem října dorazily jednotlivé prapory pluku do Vladivostoku. Dne 6. pro¬since 1919 připlula do vladivostockého přístavu japonská loď Yonan-Maru, s kterou první část 1. pluku pod velením velitele pluku, pplk. Kutlvašra, odplula 9. prosince. Dne 18. prosince pak cestu domů nastoupila druhá část pluku na lodi Traz-Os-Montes (velitel transportu pplk. Klecanda).

Po porážce ruských protibolševických armád na východní frontě ruské občanské války uzavřelo Československé vojsko na Rusi v únoru 1920 se sovětskou vládou příměří, 1. března 1920 opustil poslední čs. vlak Irkutsk a do konce května 1920 se čs. pluky stáhly do Vladivostoku.

Novou etapu evakuace zahájila 13. února 1920 první část transportu 2. pluku (I. prapor — až na 2. rotu — 11. rota, štáb pluku, výzvědná rota, plukovní hudba a plukovní ošetřovna), která na lodi Nižnij Novgorod, najaté Centrokomisí, opustila vladivostocký pří¬stav pod velením ve-litele 2. pluku pplk. Hasala. Poté následovala první americká loď Sheridan, s kterou 28. února odejel osmnáctý transport. Obsahoval především štáb I. čs. Husitské střelecké divize v čele s velitelem divize pluk. Voženílkem a náčelníkem štábu pplk. Žákem (který byl i velitelem tran-sportu), různé štábní oddíly a 2. rotu 2. pluku.

Dne 9. března pak připlula další americká loď, Madawaska, na kterou se nalodil zbytek 2. pluku (II. a III. prapor) a první transport 3. pluku (I. prapor a štábní oddíl). Velitelem transportu byl velitel 3. pluku pplk. Němec, jeho zástupcem major Luža, pomocník velitele 2. pluku. Loď odjela z Vladivostoku v pátek 12. března 1920.

Za měsíc, 12. dubna 1920 do vladivostockého přístavu přijela třetí americká loď Mount Vernon. Na tento parník byl naloděn druhý transport 3. pluku (sestávající ze 2 praporů, 3 kulometných rot, štábních, tech¬nických a pomocných oddílů a sborné roty 3. pluku, 4. baterie 1. pluku lehkého dělostřelectva, 1. technické roty, 3. čs. ne¬mocnice a 5 sborných rot), k nimž bylo přiřazeno ještě 699 maďar¬ských, německých a rakouských zajatců, eskortovaných americkou strážní rotou. Transportu, který odjel 13. dubna z Vladivostoku, velel pomocník velitele 3. pluku major Čejka.

Za dva dny nato odplul další, 21. transport, a to na angli¬cké lodi Titan. Byly zde: intendantstvo 1. divize, části týlového intendantstva (tylintu), zbytek letec¬kého oddílu, symfonický orchestr a evi¬denční oddělení. Velitelem byl kpt. Holan.

Značné urychlení evakuace Čechoslo¬váků znamenaly dvě velké americké lodi, a to America a President Grant, které připluly do Vladivostoku 20. a 22. dubna r. 1920. America odplula z Vladivo¬stoku první v pátek 23. dubna v 10 hod. ráno. Na palubě měla kolem 6 000 mužů 4. čs. střeleckého pluku Prokopa Velikého a 5. čs. střeleckého Pražského pluku T. G. Masa¬ryka, těžkého dělostřeleckého divizionu, muničního divizionu, dělostřeleckých skladů 1. divize a nemocnici č. 1. Celému transportu na lodi America velel plk. Kroutil, velitel 4. pluku, jeho pomocníkem byl stanoven pplk. Vedral.

Na lodi President Grant, na kterou se na¬lodily 6. Hanácký pluk, 2. pluk leh¬kého dělostřelectva, nemocniční vlak č. 4. a úřady Vojenské správy (vojenský a právní referát a vojenská kontrola), od¬jížděly 27. dubna z Vladivostoku také štáb Československého vojska na Rusi v čele s ve¬litelem vojska gen. Janem Syrovým a štáb II. čs. divize v čele s jejím velitelem plk. Krejčím. Velitelem transportu na lodi President Grant byl ustanoven náčel¬ník štábu čs. vojsk pluk. Všetička, jeho zástupcem velitel 6. Hanáckého pluku pluk. Jaroš. Odjezdem gen. Syrového evakuace čs. vojsk vyvrcholila a další transporty probíhaly již rutinně.

 

Až do září 1920

Novou etapu transportů zahájila 19. května 1920 americká loď Crook, na které odplul 24. transport ve složení: štáb dělostřelectva 2. divize, 2. těžký dělostřelecký divizion, dělostřelecké sklady, technický sklad, posádka obrněného vlaku Úderník, vozatajstvo 2. divize, hospodářská část Vojenské správy, zubní ka¬binet, remontní a likvidační odbor, sborový soud a 15. sborné rota. Velitelem transportu byl pplk. Vojta.

Ve čtvrtek 20. května odvezla další americká loď Keemun 25. transport ve složení: 2. muniční divizion, 4. část tylintu, 2. část autoparku, 5. vlakové dílny, Informačně-osvětový od¬bor MNO, hospodářství štábu vojska, invalidní rotu, 7. strážní rotu atd. V neděli 23. května přišel na řadu 7. Tatranský pluk spolu s Úderným praporem a baterií Kulikovského, který odplul na anglické lodi Ixion (velitelé transportu pluk. Vuchterle a plk. Váňa). Americký parník Sherman odjel v pondělí 24. května s 2. jízdním plukem, intendantstvem 2. divize, zdravotním vlakem č. 5, posádkou obrněného vlaku Or¬lík, 17. sbornou rotou a s 2 rotami 9. pluku (velitel plk. Červinka).

Z pluků III. čs. divize se vydal do vlasti jako první 10. čs. střelecký pluk Jana Sladkého-Koziny. Předběhl tak 8. Slezský pluk z II. divize a 9. pluk Karla Havlíčka Borovského. Ale americká loď Edellyn, která připlula 29. května, měla kapacitu jen něco přes 2 000 míst a hodila se proto právě pro nejslabší 10. pluk a ještě k němu bylo možné nalodit telefonní rotu, radiorotu, 18. sbornou rotu a sborny oddíl. Edellyn odplula 1. června, velitelem 28.transportu byl pplk. Číla. Dvacátý devátý transport (velitel pplk. No¬vák) odvezla v neděli 6. června americká loď M. S. Dollar. Byla to prostorná loď, která pojmula 8. Slezský pluk, 1. jízdní pluk, 2. technickou rotu, část strojírenské roty.

V úterý 7. června odplula anglická loď Tencer. Na palubě měla pod velením majora Zmeka (velitele 11. pluku) 11. čs. střelecký pluk Františka Palackého, 6. část tylintu, část finanční správy, remontní a likvidační oddíl (armádního zvěrolékaře) a sborný oddíl. Následující den 8. června vyplula z Vladivostoku také anglická loď Protesilaus, s níž plul 9. čs. střelecký pluk Karla Havlíčka Borovského, štáb dělostřelectva III. divize, 3. lehký dělostřelecký pluk, 3. těžký dělostřelecký divizion a sbor¬ný oddíl. Transportu velel plk. Petřík, velitel 9. pluku. Tencer a Protesilaus byly po¬slední dvě lodi, které vezly čs. dobrovol¬níky ke břehům Kanady.

Třicátý druhý transport odplul v neděli 20. června 1920 na americké lodi Thomas. Obsahoval štáb III. divize, kulometný prapor 11. pluku, 3. muniční divizion, 3. tech¬nickou rota, strojírenskou rotu, intendantstvo, vozatajstvo a stráž 3. divize, do¬pravní rotu, centrosklady, 3. lazaret atd., pod velením ná¬čelníka štábu III. divize podplukovníka Kvapila.

Jako poslední čs. pluk se 21. července 1920 dočkal odjezdu 12. čs. střelecký pluk Milana Rastislava Štefánika. Odjížděla s ním na ameri¬ckém parníku Logan také redakce vojenského časopisu Československý Deník. Evakuace odjezdem posledního pluku ovšem neskončila. Pokračovala až do 2. září 1920, kdy po¬slední československý transport ze Sibiře opustil Vladivostok na lodi Heffron.

Tomáš Jakl

 

Aktuálně



Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

Invaze 21. srpna 1968 přivedla do Československa skoro půlmiliónovou armádu

15. 08. 2022
Letošní 54. výročí Sověty vedené invaze do Československa 21. srpna 1968 znovu…
POZOR! Letecké muzeum Kbely a Stará Aerovka budou v neděli 21. srpna uzavřeny.

POZOR! Letecké muzeum Kbely a Stará Aerovka budou v neděli 21. srpna uzavřeny.

14. 08. 2022
Oznamujeme případným zájemcům o návštěvu, že Letecké muzeum Kbely a Stará Aerovka…
Tankový den opět zve k návštěvě! V Lešanech v sobotu 27. srpna. Vstup je zdarma.

Tankový den opět zve k návštěvě! V Lešanech v sobotu 27. srpna. Vstup je zdarma.

11. 08. 2022
V sobotu 27. srpna 2022 se uskuteční ve Vojenském technickém muzeu Lešany…
Mizející Milovice, díl 3. Stav před čtvrt stoletím, v roce 1997.

Mizející Milovice, díl 3. Stav před čtvrt stoletím, v roce 1997.

11. 08. 2022
Letošního 21. srpna si připomeneme 54. výročí okupace Československa sovětskou armádou, resp.…
Retrospektivy hybridní války. Také Československo se v ní v letech 1938-39 ocitlo.

Retrospektivy hybridní války. Také Československo se v ní v letech 1938-39 ocitlo.

08. 08. 2022
Jedním z charakteristických fenoménů dneška je hybridní válka. Ta může předcházet konvenčnímu…