100mm protitankový kanón vzor 53
Vývoj tohoto poloautomatického protitankového kanónu započal v roce 1948 v plzeňské Škodovce pod označením „A 20“. Cílem bylo vyvinout dělo, které by nahradilo 105 mm kořistní německé kanóny vz. 18 N. Počáteční potíže s unifikací munice vedly v roce 1950 k dočasnému zastavení vývoje a příprav k sériové výrobě. V roce 1953 však bylo rozhodnuto o jeho zavedení do výzbroje československé armády a od roku 1954 byla tato zbraň dodávána k protitankovým brigádám a plukům.
Kanón byl vybaven poloautomatickým závěrem a byl zbraní o vysokém výkonu a palebném účinku. Maximální dostřel kanónu dosahoval 21 000 m, přičemž dálka přímého dostřelu činila 1230 metrů, počáteční rychlost střely 955 m/s a rychlost střelby až 10 ran za minutu. Šlo o zbraň poměrně jednoduchou, účelné stavby a při střelbě díky malé palné výšce stabilní. Zároveň šlo o zbraň lehce ovladatelnou a v terénu velmi odolnou.
V roce 1960 se ve výzbroji československé armády nacházelo 598 těchto kanónů. Kanóny se používaly až do počátku 90. let 20. století, kdy byly z výzbroje vyřazeny.
VHÚ Praha získal tento sbírkový předmět převodem v roce 1991.
Hmotnost kanónu 4210 kg
Celková délka zbraně 8534 mm
Šířka 2179 mm
Výška 2606 mm
Palná výška 1250mm.
Kanón používal jednotné střelivo.