3,7 cm zákopové dělo vzor 15

Toto dělo je typickou zbraní první světové války používané rakousko-uherskou armádou v poměrně velkém měřítku. Když se první světová válka dostala do fáze zákopové války, vyvstal nový požadavek na dělostřeleckou podpůrnou zbraň, kterou by se na viditelnou vzdálenost mohly postřelovat opěrné body, kulometná hnízda a další cíle. Rakousko-uherská vojenská správa rozhodla vyvinout a zavést pěchotní dělo, které by tyto požadavky splňovalo. Tak vzniklo ve Škodových závodech v Plzni zákopové dělo, které bylo relativně lehké, snadno přepravitelné a bylo jím možné střílet přímo ze zákopů. Pěší pluky rakousko-uherské armády tak dostali zbraň, se kterou mohli ostřelovat zákopy nepřítele a díky periskopickému zaměřovači se nemuseli vystavit palbě ostřelovačů. Dělo dostalo označení 3,7cm Infanteriegeschütz M 15, vyrábělo se od roku 1915 a jako munice se používaly především tříštivotrhavé střely. Zbraň se vyráběla ve velkém množství především v plzeňské Škodovce, ale i v dalších podnicích v monarchii. Po skončení války jej československá armáda do výzbroje nezavedla a éra této zbraně skončila.

VHÚ Praha má ve svých sbírkách několik těchto děl, která byla získána při vzniku muzea.

Dělo se skládá z ocelové hlavně, svislého klínového závěru, brzdovratného zařízení a lafety v podobě třínožky s lafetovým štítem. Dělo váží 118 kg, dostřelilo 2200 metrů a počáteční rychlost 0,65 kg těžké střely byla 175 m/s. Obsluhu tvořili 3 vojáci. Zbraň bylo možné přepravovat po namontování kol a byla zkoušena i varianta tažení psím spřežením.