Americký lehký kulomet Lewis M 1915

Americký lehký kulomet Lewis M 1915

Zkušenosti první světové války nejen potvrdily zcela nezastupitelnou roli kulometů, ale také ukázaly, že lehká automatická zbraň, obsluhovaná jedním mužem, je zbraní budoucnosti. Lehký kulomet, jak se později ustálilo jeho označení pro odlišení od klasických, převážně vodou chlazených a pásem zásobovaných typů lafetovaných na těžkém podstavci, měl zpravidla vzduchem chlazenou hlaveň, jednoduchou dvojnožku, ale především neměl tehdy pásové zásobování.

Kromě lehkých kulometů Madsen, Hotchkiss, CSRG 1915 či BAR M1918 si renomé získal na bojištích první světové války také lehký kulomet Lewis. Ačkoliv je znám pod jménem Isaaca Newtona Lewise (1858–1931), jeho duchovním otcem byl dr. Samuel Neal McClean (1857–1930).  Přestože vystudoval Státní lékařskou univerzitu ve Washingtonu, celý život se věnoval konstrukci palných zbraní. V roce 1896 založil v New Jersey společnost McClean Arms Company, v níž v letech 1898–1900 vyvinul pokusný, vodou chlazený kulomet označovaný jako McClean Automatic Musket. Zbraň fungovala na principu uzamčeného závěru s odběrem tlaku plynů na píst a zásobování zajišťoval diskový, horizontálně uložený zásobník. Velký zájem ovšem nevzbudila, po ní následovala konstrukce velkorážového kulometu a 37mm pobřežního kanonu, jenž armáda po zkouškách v roce 1904 kvůli nestejnoměrné funkci a četným závadám odmítla. V té době již McClean vyčerpal veškeré finanční prostředky, takže jeho firma s pozměněným názvem McClean Arms & Ordnance Company spěla k úpadku. Tehdy se však seznámil s majorem Isaacem Newtonem Lewisem, jenž mu v roce 1909 pomohl prosadit předvádění vodou chlazeného kulometu před armádními špičkami na námořní základně Indian Head v Marylandu. Ani další předvedení zbraně v lednu 1910 nedopadlo úspěšně. Firma šla do konkurzu, její majitelé ale založili novou společnost s názvem Automatic Arms Company v Buffalo ve státě New York, v níž měl podíl také major Lewis. Jemu se také podařilo vyvinout vzduchový radiátorový chladič pro McCleanův kulomet. Vzduchem chlazené vzorky pak vyrobila zbrojovka Savage Arms Company v Utice.

Nezájem armádních kruhů ve Státech vedl k obrácení pozornosti do Evropy, kde došlo v roce 1912 k založení korporace s názvem Armes Automatiques Lewis, Société Anonyme Belge se sídlem v Antverpách, jež zcela na komerční bázi předváděla a nabízela kulomet zájemcům.

Kulomet fungoval na principu uzamčeného závěru s odběrem tlaku plynů na píst. Otočný závorník měl v zadní části čtyři uzamykací ozuby, otáčení řídila drážka na jeho těle, přecházející do táhlé šroubovice, zajišťující uzamčení závěru otočením závorníku o 45 stupňů. V drážce se pohyboval nosník úderníku, vyfrézovaný v zadní části nosiče závorníku. Samotný úderník byl pevně spojen s nosičem.

Vratný mechanismus měl originální řešení. Spodní plocha nosiče závorníku měla vyfrézovány hřebeny, do jejichž ozubů zapadala ozubená kola bubínku s navinutou spirálovou pružinou. Bubínek byl uložen v pouzdře, připevněném ve spodní části pouzdra závěru před spušťadlem kulometu. Předpjetí vratné pružiny zajišťovala dvouramenná páka, která při vyjmutí vratného mechanismu zabraňovala uvolnění vratné pružiny. Atypicky řešený vratný mechanismus umožňoval regulaci teoretické kadence zbraně přibližně v rozsahu od 500 do 600 ran za minutu.

Diskový zásobník, nasazovaný shora, měl kapacitu 47, případně 97 nábojů. V jeho středu byl uložen rozdělovač se šroubovou drážkou po obvodu, v níž se pohybovaly střely nábojů. Vertikální vodítka, v nichž se pohybovaly okraje nábojnic, se nacházela na obvodu pláště zásobníku. Při střelbě se rozdělovač nasazený na válcovém trnu nepohyboval, otáčel se pouze plášť zásobníku s náboji, čímž docházelo k jejich vyvádění ze šroubové drážky rozdělovače. Zásobník tedy neměl žádnou pružinu, zatěžovanou při naplnění zásobníku. Podávání nábojů pootočením těla zásobníku o 1/25 otáčky zajišťovala otočná páka podavače, ovládaná výstupkem vodítka závorníku při pohybu závěru směrem vzad.

Od ostatních kulometů se Lewis již na pohled odlišoval charakteristickým duralovým radiátorovým chladičem, uloženým v ocelovém válcovém pouzdře s vnějším průměrem 85 mm. Paprskovitá ramena chladiče umožňovala proudění ohřátého vzduchu, a tedy i chlazení hlavně. Zbraň navíc střílela z otevřeného závěru, takže při přerušení střelby zůstávala hlaveň otevřená, což také částečně urychlovalo její ochlazování.

První zemí, jejíž armáda zavedla kulomety Lewis do výzbroje, byla Belgie. V rukou vojáků 4. belgické divize také prodělaly svůj bojový křest v srpnu 1914 při obraně Namuru. Velká Británie je zavedla pod označením Lewis light machine gun, Mark I a první kusy objednal výzbrojní úřad prostřednictvím belgické Armes Automatiques Lewis u zbrojovky Birmigham Small Arms Company (B.S.A.) již v srpnu 1914. Další objednávky na sebe čekat nenechaly a výroba se v BSA až do konce války nezastavila. Celkově vyrobila birminghamská zbrojovka do uzavření příměří v listopadu 1918 neuvěřitelných 145 397 kulometů, z nichž 133 104 kusů odebrala britská armáda.

Kulomety Lewis britské ministerstvo války odebíralo také od americké firmy Savage Arms Company s továrnou v Utice ve státě New York. Kanadská vláda si u ní objednala prvních 500 kulometů v červenci 1915, americký výzbrojní úřad se k objednání prvních 350 kusů odhodlal až v květnu 1916. Podle dostupných souhrnných údajů nakoupily do ukončení války armády Kanady a Spojených států 2500 kulometů v ráži .30-06 Springfield, označovaných jako M 1917, 1050 kusů v ráži .303 British a 40 303 leteckých verzí.

Kulomety Lewis se ovšem neobjevily pouze na západní frontě. Ruská nákupní komise uzavřela v lednu 1917 s firmou BSA kontrakt na dodání 10 000 kulometů, převážně v britské ráži, přičemž 1200 z nich mělo být zařízeno na ruský náboj 7,62 mm Mosin (7,62 x 54 R). Jak velkou část objednávky se BSA tehdy podařilo splnit, není dosud jasné.

Exemplář z produkce firmy Savage Arms s výrobním číslem 5345 získalo muzeum ze starých sbírkových fondů z meziválečného období.

 

Ráž: .303 British (7,7 x 56 R)

Celková délka: 1285 mm

Délka hlavně: 660 mm

Délka záměrné: 817 mm

Kapacita zásobníku: 47 nábojů

Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem: 11 330 g

Hmotnost podstavce: 2652 g

Teoretická kadence: 500–600 ran/min.

Aktuálně



Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

02. 10. 2022
Pro první světovou válku byl charakteristický zákopový způsob boje. V zákopech se žilo,…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

28. 09. 2022
Třetí částí nové expozice v Armádním muzeu Žižkov je věnována válečnému konfliktu, který…
Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…