Bádenská četnická karabina M 88

Po zavedení zadovek v armádách německých spolkových států tvořilo výzbroj bádenského četnictva 500 jehlovek M 1873, vyrobených suhlským továrním konsorciem Spangenberg & Sauer und C. G. Haenel na základě vládní objednávky z června 1872. Přestože armáda v následujících letech zavedla do výzbroje pušky Mauser M. 71 a jejich opakovací modifikace M. 71/84, ve výzbroji četnictva nadále zůstávaly zastaralé jehlovky M 1873. Teprve v roce 1898 objednalo bádenské četnictvo nové zbraně. Nejednalo se však o poměrně moderní karabiny M 91 (Gewehr 91), nýbrž o úpravu původních pušek Kommissionsgewehr 1888. Adaptace spočívala především ve zkrácení hlavně ze 740 mm na 453 mm, použití stejného dvouplátkového hledí jako u karabin M 91 a stejně tvarované kliky závěru s rozšířenou ovládací plochou. Charakteristickým rysem četnických karabin, jimž zůstalo stejné označení jako karabinám M 88 (Karabiner 88), byla schránka ve spodní části pažby, krytá ocelovým odklopným víkem. Do úzkého a poměrně těsného prostoru v pažbě se vkládal jeden nábojový rámeček s pěti náboji ráže 7,92 mm Mauser. Od běžných karabin 88 a 91 je na první pohled, kromě schránky pro náboje, odlišuje především přední část hlavně, jež není uložena v masívním nosiči mušky, nýbrž vzhledově připomíná komisní pušky 1888.

Objednávku bádenského četnictva na 537 karabin M 88 dostala zbrojovka C. Schilling v Suhlu a do října 1898 odeslala veškeré zbraně včetně objednaného střeliva do královského dělostřeleckého skladu (Königlichen Artilleriedepot) v Karlsruhe. Ačkoliv objednávka zněla na firmu Schilling, dochované kusy nesou na horní ploše pouzdra závěru značení zbrojovky C. G. HAENEL SUHL, jednoho z podniků suhlského výrobního konsorcia.

Exemplář ve sbírkách VHÚ není v původním stavu, jelikož má závěr pocházející z pušky 1888, jejíž klika je rovná s kulovitým zakončením. Levá strana pouzdra závěru nese kromě výrobního čísla 393 značení 2,75 g G.B.P., udávající druh prachu a hmotnost prachové náplně v náboji, pod ním se nachází zkratka St.m.G., vyjadřující použití střely s ocelovým pláštěm (Stahlmantelgeschoss).

Bádenské četnické karabiny M 88 můžeme vzhledem k nízkému vyrobenému počtu považovat za poměrně vzácné, množství dochovaných exemplářů nebude zřejmě vysoké.

Exemplář získalo muzeum v roce 1949 převodem z VÚ 8807 Terezín.

Ráž: 7,92 mm Mauser

Celková délka: 962 mm

Délka hlavně: 453 mm

Délka záměrné: 399 mm

Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů

Hmotnost: 3290 g

Po zavedení zadovek v armádách německých spolkových států tvořilo výzbroj bádenského četnictva 500 jehlovek M 1873, vyrobených suhlským továrním konsorciem Spangenberg & Sauer und C. G. Haenel na základě vládní objednávky z června 1872. Přestože armáda v následujících letech zavedla do výzbroje pušky Mauser M. 71 a jejich opakovací modifikace M. 71/84, ve výzbroji četnictva nadále zůstávaly zastaralé jehlovky M 1873. Teprve v roce 1898 objednalo bádenské četnictvo nové zbraně. Nejednalo se však o poměrně moderní karabiny M 91 (Gewehr 91), nýbrž o úpravu původních pušek Kommissionsgewehr 1888. Adaptace spočívala především ve zkrácení hlavně ze 740 mm na 453 mm, použití stejného dvouplátkového hledí jako u karabin M 91 a stejně tvarované kliky závěru s rozšířenou ovládací plochou. Charakteristickým rysem četnických karabin, jimž zůstalo stejné označení jako karabinám M 88 (Karabiner 88), byla schránka ve spodní části pažby, krytá ocelovým odklopným víkem. Do úzkého a poměrně těsného prostoru v pažbě se vkládal jeden nábojový rámeček s pěti náboji ráže 7,92 mm Mauser. Od běžných karabin 88 a 91 je na první pohled, kromě schránky pro náboje, odlišuje především přední část hlavně, jež není uložena v masívním nosiči mušky, nýbrž vzhledově připomíná komisní pušky 1888.