Boj v Resslově ulici 18. června 1942 

Boj v Resslově ulici 18. června 1942 

Chrám svatých Cyrila a Metoděje se po atentátu na Heydricha stal útočištěm sedmi československých parašutistů – Josefa Gabčíka, Jana Kubiše, Adolfa Opálky, Josefa Bublíka, Josefa Valčíka, Jaroslava Švarce a Jana Hrubého. Po zradě Karla Čurdy 16. června 1942 se na jejich stopu dostalo gestapo. Nad ránem 18. června 1942 pravoslavný chrám obklíčilo na osm stovek příslušníků SS a gestapa.

Trojice parašutistů, Opálka, Kubiš a Bublík se bránila na kůru. Ačkoliv byli beznadějně obklíčeni a nedostatečně vyzbrojeni, kladli rozhodný odpor. Obléhatelé stříleli na kostel z vedlejších budov, avšak přestali s tím, aby omylem nezasáhli vlastní lidi. Nakonec byl Kubiš raněn střepinami a jeho druzi se pokusili spáchat sebevraždu, což se však podařilo pouze Opálkovi. Bublík a Kubiš padli do německých rukou ještě živí, ale smrtelně ranění a v bezvědomí byli odvezeni do lazaretu SS. Ani jeden se neprobral a záhy oba zemřeli.

Po vyřazení obránců na kůru se Němci obrátili na parašutisty v kryptě, jejich záměrem bylo chytit je živé. Pokusili se je přesvědčit ke kapitulaci, házeli do krypty slzotvorné granáty a přiměli také české hasiče, aby zaplavili kryptu vodou. Parašutisté odráželi německé útoky, nakonec si v bezvýsledné situaci vzali život.

Se smrtí parašutistů nacistický teror zdaleka nekončil, odplata okupantů tvrdě dopadla mimo jiné na pravoslavnou církev. Biskup Gorazd a další hodnostáři, Vladimír Petřek, Václav Čikl a Jan Sonnevend byli popraveni 4. – 5. září 1942. Později téhož měsíce nechal nový zastupující říšský protektor Kurt Daluege pravoslavné obce na území protektorátu zrušit. Další pravoslavní věřící, kteří měli nějakou spojitost s atentátníky, byli mezi Čechy popravenými 24. října 1942 v Mauthausenu.

Po válce byla pravoslavná církev obnovena a chrám znovu vysvěcen. Biskup Gorazd byl pravoslavnou církví roku 1987 prohlášen za svatého. V kryptě vznikl Národní památník hrdinů heydrichiády a stopy po posledním boji parašutistů jsou na chrámu viditelné dodnes.

Snímek byl do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.

Aktuálně



Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…
Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…