Britská protitanková ruční zbraň P.I.A.T. Mk.I

 

Rozvoj a masové použití tanků a obrněných vozidel s sebou přineslo rozvoj protitankových zbraní. Všechny armády zaváděly a v průběhu 2. světové války pak dále modifikovaly nebo vyvíjely nové protitankové prostředky. Kromě protitankového dělostřelectva a protitankových min to byly pěchotní protitankové zbraně, které si ve druhé polovině 2. světové války vydobyly slávu a respekt. Zprvu se používaly protitankové pušky a puškové granáty. Se sílícím pancéřováním tanků však tyto prostředky přestávaly vyhovovat. Bylo zapotřebí vyvíjet a zdokonalovat prostředky nové. V bojích se tak začíná objevovat americká bazooka, německý panzerschreck a panzerfaust nebo britský vrhač střel P.I.A.T. (Projector, Infantry, Anti-Tank).

Ve sbírce VHÚ Praha se nachází několik „PIATů“, získaných z rozhodnutí Ministerstva národní obrany po skončení druhé světové války. Tyto zbraně byly do tehdejšího Československa pravděpodobně dovezeny příslušníky Československé samostatné obrněné brigády, působící ve Velké Británii. Jedná se o poměrně zajímavou zbraň fungující na principu vystřelení střely pomocí čepu vymrštěného stlačenou pružinou. Za zrodem této zbraně stojí speciální útvar pro výzkum a vývoj zbraní, tzv. „MD1“ (Ministry of Defence 1), též známý jako “Churchillovo hračkářství“. Klíčovými postavami byli plukovník Stuart Macrae, podplukovník Stewart Blacker a major  Millis Jefferis. P.I.A.T. byl navržen v roce 1942 v reakci na potřebu britské armády zavést efektivnější pěchotní protitankovou zbraň. Následující rok se zavádí do armády a je použit při spojenecké invazi na Sicílii. V průběhu 2. světové války dochází k masovému použití tohoto prostředku. Kromě armád Britského společenství národů jsou „PIATy“ dodávány např. do Sovětského svazu v rámci dohody o půjčce a pronájmu (Lend and Lease Act) nebo do Polska, kde se účastní varšavského povstání. Výroba této zbraně byla ukončena v roce 1950, avšak ještě v roce 1971 byl nemalý počet těchto zbraní použit v indo-pakistánské válce.

Nenabitá zbraň váží 14,5 kg a měří 990 mm. Váha střely ráže 83 mm je 1,35 kg. Efektivní dostřel zbraně na obrněná vozidla byl 100 metrů a střela byla schopna prorazit pancíř o tloušťce 100 mm.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha