C. a k. dreadnoughty

C. a k. dreadnoughty

Snímek zachycuje trojici rakousko-uherských dreadnoughtů třídy Tegethoff / Viribus Unitis na základně v Pule. Jednalo se o největší a nejsilnější lodě rakousko-uherského námořnictva.

Roku 1906 Britové uvedli do činné služby bitevní loď Dreadnought, výrazně lepší, rychlejší a mnohem lépe vyzbrojenou než jakákoli dosud postavená bitevní loď. I ostatní námořnictva chtěla podobná plavidla, a c. a k. námořnictvo nebylo výjimkou.

Roku 1908 tak bylo rozhodnuto o stavbě čtyř dreadnoughtů, Tegetthoff (stavba probíhala v letech 1910–1912), Viribus Unitis (1910–1911), Prinz Eugen (leden–listopad 1912) a Szent István (1912–1914). První z lodí nesla jméno podle vítěze od Helgolandu (1864) a u Visu (1866). „Viribus Unitis“ bylo osobním heslem Františka Josefa I. a v latině znamená doslova „spojenými silami“. Prinz Eugen byl pojmenován na počest prince Evžena, největšího rakouského vojevůdce a vítěze nad Turky a Francouzi. Szent István nesl jméno zakladatele uherského státu.

Stavbu dreadnoughtů důrazně podporoval následník trůnu František Ferdinand d’Este. Třída měla nést jméno Tegetthoff podle první z objednaných lodí, ale občas je označována podle lodi Viribus Unitis, která byla dokončena jako první. První tři lodě byly stavěny v terstských loděnicích Stabilimento Tecnico Triestino. Stavba lodi Szent István byla svěřena loděnicím Danubius ve Fiume – jednalo se o úlitbu maďarskému vlasteneckému cítění, motivovanou zejména touhou přesvědčit uherský parlament, aby na stavbu poskytl peníze. S výjimkou děl ze Škodových závodů se také na stavbě této lodi podílel pouze uherský průmysl, který však neměl dostatečné zkušenosti.

Délka plavidel činila 161 metrů, maximální šířka 27,3 metru a maximální ponor 8,6 metru. Výtlak činil 22 000 tun, lodě mohly plout maximální rychlostí 20,3 uzlu (37,6 km/h). Hlavní dělostřeleckou výzbroj tvořilo 12 děl ráže 30,5 cm, umístěných po třech ve čtyřech dělových věžích v ose lodi. Lodě dále nesly po 10 dělech ráže 15 cm, 18 dělech ráže 7 cm a měly zabudovány i čtyři torpédomety. Pancéřování boků, dělových věží a můstku činilo až 280 mm, dvojitá pancéřová paluba o síle 48 mm však představovala jen slabou ochranu proti útokům shora. Posádku tvořila zhruba tisícovka námořníků.

Po sarajevském atentátu připadl lodi Viribus Unitis smutný úkol převézt ostatky Františka Ferdinanda a jeho ženy do Terstu. Po většinu války kotvily rakousko-uherské dreadnoughty na základně v Pule, po italském vyhlášení války však 24. května 1915 ostřelovaly Anconu. Na 10. června 1918 naplánoval poslední velitel c. a k. námořnictva admirál Horthy velký útok na dohodové loďstvo střežící Otrantskou úžinu, z toho však sešlo poté, co byla loď Szent István potopena italskými torpédovými čluny – projevilo se, že měla celou řadu výrobních vad. Zbylé lodě zůstaly do konce války v Pule.

1. listopadu 1918 byla Viribus Unitis v přístavu potopena italskými žabími muži, ač již byla převzata formujícím se jihoslovanským státem. Prinz Eugen byl po válce předán Francouzům a roku 1922 potopen při cvičných střelbách, Tegetthoff připadl Italům a roku 1925 byl sešrotován.

 

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…