Film „Cecoslovaccho buono“

V květnu roku 1944 bylo protektorátní Vládní vojsko z důvodů jeho možné nespolehlivosti při přiblížení fronty k českomoravskému prostoru odveleno nacisty do severní Itálie. Tam mělo převzít strážní úkoly po italských oddílech odeslaných na frontu. Část českých vojáků ale přeběhla k partyzánům a společně s nimi potom bojovala v horách proti německým a italským jednotkám. O osudech Vládního vojska na konci druhé světové války v Itálii se v Československu začalo s otevřeností více hovořit až během 60. let, kdy bylo možné prolomit zjednodušený pohled na „vladaře“ jako na kolaboranty.

Součástí vlny tohoto zájmu byl i film „Cecoslovaccho buono“ (Dobrý Čechoslovák). Režisér armádního filmu Milan Růžička se po více než dvaceti letech vypravil do míst působení českých partyzánů v italských Alpách a za pomoci vzpomínek někdejších italských partyzánů rekonstruoval některé události léta roku 1944. Film je postaven hlavně na emotivních svědeckých výpovědích místních obyvatel a ukazuje místa, kde Češi společně s dalšími partyzány působili (například prostor bitvy v Dračím údolí – Valle dell’Orco). Mezi pamětníky vzpomíná i legendární partyzánský velitel Giovanni Burlando přezdívaný „Liška bez tlapky“.

Výrobce: Studio ČAF, 1967

Tvůrci: hudba Jiří Šust, střih Alois Fišárek, kamera Ivan Koudelka, námět, scénář a režie Milan Růžička

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, duplikační kopie, zvuková, černobílá, 471 metrů (17 minut)

Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.