Film „Malá zimní hudba“

Od počátku šedesátých let se v československém dokumentárním filmu objevovala nová tendence. Filmoví tvůrci odmítali předchozí rutinu, která usilovala o zobrazování reality nikoliv takové, jaká byla, ale takové, jaká měla podle politických očekávání být. I reportážní filmy tehdy ztrácely svou autenticitu a vědomě se vzdalovaly skutečnosti. V šedesátých letech přišel obrat a tvůrci se naopak snažili získat zpět důvěryhodnost větší mírou autentičnosti zobrazované reality a ústupem od schematizmu padesátých let.

Tématem filmu „Malá zimní hudba“ režiséra Milana Růžičky (1937–2011) bylo zimní cvičení dělostřelců československé armády. Úvod filmu věnovaný chlapcům radostně sáňkujícím na zasněženém vesnickém návrší stojí později v kontrapunktu s rozveselenými vojáky koulujícími se ve výcvikovém prostoru po úspěšně zakončeném cvičení. Růžička zašel s kamerou až do vojenského polního příbytku, v němž baterie měla přečkat zimní noc, natáčel v náročných světelných podmínkách a zároveň s obrazem snímal i zvuk. Vedle průlomové práce zvukařů, kteří se snažili nalézt způsoby snímání reálného zvuku, byl důležitý také přínos kameramana Jaromíra Šofra, jenž dal posléze v šedesátých letech vizuální podobu řadě filmů československé nové vlny.

Výrobce: Studio ČAF, 1963

Tvůrci: hudba Jiří Šust, střih Zdeněk Stehlík, zvuk Karel Cajthaml, kamera Jaromír Šofr, námět, scénář a režie Milan Růžička

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, IV. kombinovaná kopie, černobílá, 385 metrů (14 minut)

Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.