Film „Zřizování rádiové stanice R-105d podle norem“

 

Sovětská přenosná rádiová stanice R-105 byla vyvinuta na základě německé rádiové stanice Torn. Fug. g. používané během druhé světové války. U nás byla licenčně vyráběna v podniku Tesla Pardubice. V ČSLA a dalších armádách států Varšavské smlouvy se stanice používala k zajištění spojení v plukovních a praporních sítích až po úroveň roty, a to samostatně i jako součást řady mobilních prostředků (např. OT-64/R2M). Obsluhoval ji jeden spojař, kterému umožňovala fónické spojení v pásmu VKV (36–46,1 MHz) několika způsoby. Rádiovou stanici s 1,5 m dlouhou svazkovou anténou mohl používat jako přenosnou s provozem za pohybu (maximální dosah do 6 km). U stanice zřízené jako stacionární využíval prodloužené 2,7 m dlouhé svazkové antény s protiváhou (maximální dosah cca 8 km), nebo se 40 m dlouhou drátovou anténou (směrový dosah maximálně do 25 km). Komunikace byla zajišťována hovorovou soupravou nebo telefonním přístrojem TP-25. Tímto telefonem doplněným o retranslační přístavek bylo možno ovládat modernizovanou stanici označenou jako R-105d také dálkově.

Na zřizování a zrušování stanic R-105d byly v ČSLA stanoveny poměrně přísné časové normy a film „Zřizování rádiové stanice R-105d podle norem“ měl pomoci cvičícím obsluhám jejich splnění. Ukazuje podrobně metodiku výcviku při zřizování a zrušování rádiové stanice R-105d jako přenosné, stacionární i dálkově ovládané.

Výrobce: Československý armádní film, 1981

Tvůrci: odborná spolupráce a literární předloha pplk. L. Sýpal, kamera Jiří Krob, režie Miroslav Burger

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, II. kombinovaná kopie, černobílá, 625 metrů (22 minut)

Kopie filmu byla do sbírky VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha