Granát z bitvy u Hradce Králové

Granát z bitvy u Hradce Králové

Během druhé italské války za nezávislost (1859) se ukázala jasná převaha francouzských drážkovaných děl systému La Hitte nad rakouskými děly s hladkou hlavní. Díky tomu vyvstala u rakouského dělostřelectva nutnost zavést nová děla s drážkovanou hlavní.  Tak se také stalo a v průběhu let 1860–1863 docházelo v rakouském dělostřelectvu k častým změnám. Nakonec zvítězila konstrukce zavedená roku 1863 a nazývaná „polní dělostřelecký materiál vzor 1863“, který byl vytvořen podle systému jízdních baterií a sestával ze čtyřliberních a osmiliberních děl. Charakteristikou těchto zbraní byla drážkovaná hlaveň. Velký podíl na této konstrukci měl ředitel zbrojovky Arsenal Vídeň baron Lenk z Wolfsbergu (17. 3. 1809 – 18. 10. 1894).

Střela se vsunovala do hlavně ústím a po dosednutí na patronu se pomocí nabijáku s bajonetovým zámkem otočila ve směru hodinových ručiček tak, aby klínové plochy střely dosedly na plochu drážky. Tím se utěsnila. Při výstřelu pak byla střela vytlačována kupředu a drážkami roztáčena. Rotací byla stabilizována a děla tak střílela přesněji a dál.

Dělostřelecký materiál vzor 1863 se stal konečným stupněm vývoje děl nabíjených ústím bronzové hlavně. V průběhu polních tažení v Dánsku roku 1864 a pak na severním bojišti v roce 1866 se ukázalo, že rakouská děla předčí svým účinkem dělostřelecký materiál jiných zemí.

V červnu 1866 vypukla prusko - rakouská válka, jejíž hlavní událostí byla 3. července bitva u Hradce Králové. Rakouská armáda zde byla sice poražena, ale její dělostřelectvo ukázalo své kvality a spolehlivost.  Přesnou a efektivní střelbou krylo ústup armády z bojiště a tím ji zachránilo před úplným zničením.

Ve sbírce VHÚ se nachází osmiliberní dělostřelecký granát s nápisem „Königgrätz am 3. Juli 1866“ jako upomínkový předmět na tehdejší bitvu. Granát je válcovitého tvaru, s ogivální hlavicí, opatřenou dvěma výstupky (křidélky), sloužícími jako úchyt při utěsnění střely v hlavni, případně při zpětném vyjímání střely z hlavně. Válcová část střely (kromě dna hlavice) je obklopena pláštěm ze slitiny zinku a cínu, tvarovaným do podoby pravotočivých excentrických lišt, odpovídajících rýhám v hlavni. Granát má v průměru 10,5 cm, je 20,8 cm dlouhý, váží 6 kg a bylo možné s ním dostřelit na vzdálenost až 3800 metrů.

VHÚ získalo tento exponát v roce 1929 při sloučení Památníku odboje s Vojenským muzeem republiky Československé.

 

Aktuálně



Nástupem u Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína  vojáci oslavili Den ozbrojených sil

Nástupem u Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína vojáci oslavili Den ozbrojených sil

30. 06. 2025
Přesně před 107 lety čs. legionáři ve Francii přísahali věrnost vznikajícímu československému…
Výsadek v pavučinách smůly a zrady

Výsadek v pavučinách smůly a zrady

30. 06. 2025
O prvotním úspěchu noční výsadkové operace na okupovaném území rozhodovalo v letech 2.…
Nová výstava před Generálním štábem AČR ukazuje proměny české armády

Nová výstava před Generálním štábem AČR ukazuje proměny české armády

26. 06. 2025
Před budovou Generálního štábu Armády ČR začala nová výstava s názvem Nová armáda…
Přijďte na poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu, tématem je čs. armáda 1945–1948 v tvorbě Vojenského filmového a fotografického ústavu

Přijďte na poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu, tématem je čs. armáda 1945–1948 v tvorbě Vojenského filmového a fotografického ústavu

25. 06. 2025
V čtvrtek 26. června se v kinosále Armádního muzea Žižkov koná poslední…
Fotografiemi pro radost. V Armádním muzeu Žižkov se lidé s handicapem učili fotografovat

Fotografiemi pro radost. V Armádním muzeu Žižkov se lidé s handicapem učili fotografovat

25. 06. 2025
Spolek Fotografiemi pro radost pořádá fotografické workshopy pro osoby s mentálním a…