Kapesní bitevní loď Deutschland

Kapesní bitevní loď Deutschland

Snímek pořízený 19. května 1931 v Kielu zachycuje německou tzv. kapesní bitevní loď Deutschland při jejím slavnostním křtu a spuštění na vodu.

 

Toto plavidlo bylo odpovědí na ustanovení Versailleské smlouvy, jež Německu zapovídala stavět válečná plavidla s výtlakem nad 10 000 tun – moderní bitevní lodě měly výtlak několikrát větší. Německé námořnictvo se rozhodlo pro stavbu lodí, jež byly vyzbrojeny šesticí děl ráže 280 mm ve dvou věžích na přídi a na zádi a mohly plout rychlostí přes 28 uzlů. Byly tak mnohem menší než bitevní lodě a bitevní křižníky, avšak lépe vyzbrojené než těžké křižníky (ty nesly děla ráže 203 mm) a větší a rychlejší než lodě určené specificky na ochranu pobřeží.

Němci je označili zprvu jako pancéřové lodě (Panzerschiffe), poté jako těžké křižníky; vžilo se však i označení „kapesní bitevní loď“. Snahy německé levice zabránit stavbě těchto plavidel byly neúspěšné, a tak byla roku 1929 zahájena stavba první lodi, jež dostala jméno Deutschland; do služby byla zařazena v dubnu 1933. V letech 1934, resp. 1936 německé loďstvo zařadilo do služby i sesterská plavidla Admiral Scheer a Admiral Graf Spee.

Poté, co byl 17. prosince 1939 Admiral Graf Spee před Montevideem potopen vlastní posádkou, byla loď Deutschland z obav před ztrátou prestiže v případě jejího potopení přejmenována na Lützow. Účastnila se invaze do Norska i operací proti konvojům do SSSR, 4. května 1945 byla potopena na Baltu vlastní posádkou a po vyzdvižení posloužila Sovětům jako cvičný cíl.

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…