Kořistní sovětské tanky BT-7 v německých službách

Snímek zachycuje kořistní sovětské tanky BT-7 v německých službách, patrně při protipartyzánské operaci v týlu východní fronty druhé světové války.

Tento tank, sériově vyráběný v letech 1935–1940, byl pokračováním řady sovětských rychlých tanků BT-2 a BT-5 (BT – bistrochodnij tank). Tank BT-7 byl 5,56 m dlouhý, 2,29 m široký a 2,42 m vysoký. Výzbroj představoval kanón ráže 45 mm a dvojice kulometů ráže 7,62 mm. Pancéřování bylo silné 6 až 22 mm, stroj vážil zhruba 14 tun. V terénu mohl jet rychlostí 20 km/h a po silnici až 52 km/h. Zvláštností bylo, že mohl jet i se sundanými pásy, v takovém případě jeho rychlost na silnici dosahovala až 72 km/h. Posádku tvořili tři muži. Existovaly i verze velitelské, plamenometné, mostní, nebo například BT-7A, vyzbrojená dělem ráže 76,2 mm a sloužící k dělostřelecké podpoře vlastních sil.

Údaje o počtu vyrobených strojů se pohybují v rozmezí 2700–5328 kusů. Tanky BT-7 byly poprvé nasazeny za bojů proti Japonsku – u jezera Chasan roku 1938 a u Chalchyn Golu o rok později, zúčastnily se i napadení Polska a Finska. Na počátku operace Barbarossa jimi byla vyzbrojena nemalá část sovětských tankových jednotek. Také Německo a jeho spojenci se zmocnili mnoha těchto tanků; Němci je využívali proti partyzánům, Finové část ukořistěných strojů přestavěli na samohybné houfnice. Přestože byly tanky BT-7 překonány modernějšími stroji, sloužily v sovětské armádě až do konce války a byly nasazeny ještě při sovětském útoku na Japonce v srpnu 1945.