Malorážka ČZ 242

 

Okupace zbylé části republiky měla razantní dopad téměř na všechna odvětví průmyslu, přičemž zbrojní podniky, pracující na mnoha armádních zakázkách, pocítily změnu situace mezi prvními. Počáteční nejistotu vyvolávala nejen otázka, jak se k rozpracovaným armádním zakázkám postaví německá vojenská správa, ale také, jak bude vypadat charakter dalších výrobních programů. Nebylo pochyb, že OKH (Oberkommando des Heeres – Vrchní velitelství pozemních sil) bude mít eminentní zájem o zadání objednávek na výrobu německých zbraní a jejich součástí.

Přechodné období vyvolalo nutnost zajistit zaměstnanost závodů, což v České zbrojovce ve Strakonicích znamenalo například dát do výroby další partie pistolí vz. 27, aniž by továrna měla konkrétnější odbytové vyhlídky. V první polovině roku 1939 se rovněž rozběhly práce na tzv. mírových programech. Vedení zbrojovky tehdy vycházelo z předpokladu, že okupace republiky nebude mít dlouhého trvání, proto chtělo připravit mírové výrobní programy, jež by usnadnily přechod z válečné výroby. Na základě této úvahy vznikla v továrně paleta šesti jednoranových malorážek ČZ 242, ČZ 243, ČZ 244, ČZ 245, ČZ 246 doplněná opakovacím modelem ČZ 247.

První tři modely jednoranových malorážek měly drážkovaný vývrt a lišily se vzájemně jen délkou hlavně. ČZ 242 měla hlaveň v délce 640 mm, model 243 ji měl dlouhou 600 mm a u ČZ 244 její délka činila 500 mm. Malorážky ČZ 245 a ČZ 246 měly 500mm hlaveň s hladkým vývrtem, avšak lišily se ráží: model 245 byl v ráži 6 mm Flobert, ČZ 246 byla koncipována na náboje 9 mm Flobert. Celou řadu uzavírala opakovací malorážka ČZ 247 se zásobníkem na 5 nábojů .22 long rifle a délkou hlavně 640 mm. Uvedené modely se s výjimkou ČZ 247 vyráběly v Uherském Brodě v omezených počtech pouze v průběhu roku 1940, ani u jednoho z nich nepřesáhla celková produkce 500 kusů. Podle dostupných informací je zbrojovka ve větší míře vyráběla na sklad, ze kterého je v dalším období dodávala odběratelům. V roce 1941 již ve výrobním programu nefigurovaly.

Práce na mírových programech byly definitivně zakázány v říjnu 1942, takže jejich výroba až do konce okupace nepřipadala v úvahu. V poválečném období se do výroby dostal pouze model ČZ 242 v ráži .22 LR, ostatní typy nebyly považovány za optimální především kvůli ráži Flobert. Opakovací model ČZ 247 zase představoval výrobně náročnější konstrukci.

V druhé polovině roku 1945 byla rozpracována první série v objemu 5000 kusů, na níž měla po jejím plánovaném dokončení v květnu 1946 navázat druhá, tentokrát sedmitisícová série. Dohromady se tedy počítalo s celkovým objemem výroby 12 000 kusů. Do konce roku 1945 bylo sice vyrobeno jen 217 malorážek ČZ 242, jejich výroba však pokračovala v roce 1946, během něhož závod v Uherském Brodě vyrobil celkem 11 034 kusů, z nichž měl na konci téhož roku na skladě 3563 malorážek. Během prvních tří měsíců roku 1947 závod vykázal výrobu 1766 kusů, čímž produkce dosáhla rovných 12 000 malorážek.

ČZ 242 byla první malorážkou, kterou závod v Uherském Brodě sériově vyráběl, avšak na řadu let také poslední. Česká zbrojovka přistoupila 15. července 1946 k dohodě se Zbrojovkou Brno, na jejímž základě se brněnský závod zavázal ukončit výrobu vzduchovek do konce roku, a sama na oplátku vypustí ke stejnému datu ze svého výrobního programu malorážky.

Malorážka ČZ 242 měla jednoduchý válcový odsuvný závěr, jehož jediný uzamykací prvek tvořila plocha kliky závěru, jež se opírala o zadní stěnu výhozného okénka. Přímoběžný úderník byl spojen s maticí s vroubenou hlavou, umožňující manuální ovládání. K výrobě jednoduchých pažeb použila továrna převážně vrstvenou klíženou překližku, jejíž zásoby měla na skladě z válečné výroby pro lidové pušky Volksgewehr 1. Pažby pro malorážky ovšem po spotřebování válečného materiálu vyráběla také z jilmu, z třešně a omezeně také z ořechového dřeva.

Exemplář s výrobním číslem 3695 z roku 1946 získalo muzeum v roce 1958 převodem z oddělení Vývojové konstrukce Praha 6 Závodů Jana Švermy, n. p., Brno.

Ráž: .22 LR

Celková délka: 1085 mm

Délka hlavně: 641 mm

Délka záměrné: 549 mm

Hmotnost: 2576 g

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha