Malorážka ZKM 468

Malorážka ZKM 468

Velmi krátce po ukončení okupace začala Zbrojovka Brno připravovat civilní výrobní programy, jimiž by mohla překlenout období nevyjasněnosti dalšího charakteru zbrojní výroby, ale také snížené zaměstnanosti jednotlivých závodů. Otázka dokončování rozpracovaných partií, vyráběných za války na základě objednávek říšské vojenské správy, narážela na nevyjasněné postoje ministerstva průmyslu a MNO.

Již na podzim 1945 připravilo oddělení Konstrukce zbraní pod vedením Josefa Kouckého (1904–1989) výkresovou dokumentaci k opakovacím malorážkám ZKM 451, ZKM 452, ZKM 454 a ZKM 455, jež se vzájemně lišily provedením, avšak stejným konstrukčním základem. Ne všechny se dočkaly sériové výroby, což byl případ vojenského výcvikového modelu ZKM 454, některé se ve výrobním programu objevily až koncem 40. let (ZKM 452), další až na prahu druhé poloviny další dekády. Vedle základního a dlouho vyráběného modelu ZKM 451, zkonstruoval Josef Koucký také dnes už méně známý jednoranový typ ZKM 468, vyráběný v ráži .22 LR a 9 mm Flobert.

Od pilotní řady se lišil především konstrukcí závěru, jehož matice úderníku sloužila při zatažení vzad a pootočení vlevo jako pojistka. Obě krajní pojistné polohy nesly na těle závěru značení a nad symbolem v podobě nuly se nacházela díra, v níž se při zajištění závěru objevila šipka, takže střelec měl vizuální kontrolu o stavu pojistného mechanismu. Jednoduchý válcový závěr byl spojen s vytahovačem nábojnic, jenž zároveň plnil funkci spoušťové páky. Z technologického hlediska sice samostatný zápalník představoval další výrobní součástku, na druhé straně při opotřebení či poškození jeho výměna nezvyšovala příliš náklady na opravu. Malorážku ZKM 468 deklaroval výrobce výhradně jako loveckou zbraň, vhodnou k odstřelu drobné zvěře. Tomu také odpovídalo celkové provedení včetně konstrukce mířidel.

Výkresovou dokumentaci připravila Konstrukce zbraní v průběhu léta 1946 a o rok později vyrobila brněnská zbrojovka prvních deset kusů, jež sloužily především jako akviziční vzorky. Do sériové výroby se ZKM 468 dostala teprve v roce 1950, kdy továrna vyrobila plných 31 000 kusů. O rok později závod zhotovil pouze 1000 malorážek, čímž se také historie jejich výroby uzavřela. Celkově tak Zbrojovka Brno, n. p., vyrobila 32 010 malorážek, přičemž dosud nevíme, kolik jich závod vyrobil v jednotlivých rážích.

Vzorkový exemplář s číslem 00002 z roku 1947 získalo muzeum v roce 1958 převodem z oddělení Vývojové konstrukce Praha 6 Závodů Jana Švermy, n. p., Brno.

Ráž: 9 mm Flobert

Celková délka: 942 mm

Délka hlavně: 520 mm

Délka záměrné: 447 mm

Hmotnost: 2026 g

Aktuálně



Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část první. Od nejstarších dob po rok 1740.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část první. Od nejstarších dob po rok 1740.

17. 09. 2022
V naší sérii článků, v nichž vám představujeme novou podobu Armádního muzea Žižkov, se…
Nové zastřešení dvorany Armádního muzea Žižkov detailně a efektně

Nové zastřešení dvorany Armádního muzea Žižkov detailně a efektně

11. 09. 2022
Rozměrově největším novým prvkem rekonstruovaného Armádního muzea Žižkov je zastřešení dvorany. Mohutná…