Mexický Císařský řád Guadelupe - IV. třída, rytíř 

Mexický Císařský řád Guadelupe patří mezi ty záslužné řády, které relativně nedlouhou po svém založení absolvovaly sérii střídavých momentů úpadku a vzestupu. Řád byl založen pod titulem „Národní řád Panny Marie Guadelupské“ na popud mexického císaře Agustína I. roku 1821 v souvislosti s konečným prosazením nezávislosti Mexika a o několik měsíců později v únoru 1822 byl opatřen řádovými statuty. Po popravě císaře v roce 1824 řád upadl a byl obnoven až po dlouhých třiceti letech mexickým prezidentem Antoniem Lópezem de Santa Anna v roce 1854. Během téhož roku byl však prezident svržen a řád opět upadl. K poslednímu pozvednutí řádu došlo rozhodnutím prozatímní mexické vlády v roce 1863 před příjezdem Maxmiliána I. Mexického, který následně v dubnu 1865 provedl historicky poslední úpravu řádových statut – v názvu řádu nahradil termín „národní“ slovem „císařský“ a řád, který se původně uděloval ve dvou třídách, rozdělil na čtyři třídy: velkokříž, velkodůstojník, komandér a rytíř. Po pádu a popravě císaře Maxmiliána v roce 1867 řád definitivně zanikl.

Popis:

Stříbrný zlacený leopoldský kříž s cípy ramen zakončenými kuličkami o celkové výšce 40 mm (60 mm včetně závěsu) a šířce 36 mm při síle 1-7 mm, podložený zlaceným věncem z poloviny dubových a z poloviny vavřínových listů. Ramena kříže jsou smaltována červeně s bílým a zeleným rámováním, mezi rameny kříže je vždy umístěna trojice zlacených rozeklaných paprsků. Kříž je zavěšen prostřednictvím pohyblivého závěsu v podobě korunovaného orla s rozepjatými křídly a hadem v zobáku na 40 mm široké modré stuze se světle šedými okraji.

Avers:

Na středu se nachází oválný medailon s kolorovanou smaltovanou figurou Panny Marie Guadelupské, v zeleně smaltovaném mezikruží je umístěn opis: RELIGION – INDEPENDECIA – UNION (víra – nezávislost – jednota).

Revers:

Na středu se nachází oválný medailon se zeleně smaltovaným mezikružím, v jehož bíle smaltovaném středu je situován nápis: AL MERITO Y VIRTUDES (zásluze a ctnostem).

Exemplář byl do sbírky Vojenského historického ústavu získán darem v roce 1923.