Nadkaliberní minomet Storek vzor 1915

Nadkaliberní minomet Storek vzor 1915

První světová válka znamenala pro dělostřelectvo svým způsobem revoluci. Po krátkém období roku 1914, kdy se válčilo na otevřených bitevních polích, přinutila palebná síla děl a kulometů pěchotu k hledání úkrytů v zákopech. Ohromného významu nabylo zákopové dělostřelectvo, zejména minomety se ukázaly bojově hodnotným a přitom levným bojovým prostředkem, který značně zvýšil samostatnost pěchoty. Minomet, nazývaný v různých armádách někdy také bombomet, metač min, vrhač pum apod., střílel miny (bomby, granáty) strmou drahou a stal se tak vhodnou zbraní zákopového boje. Miny byly buďto stejné ráže jako hlaveň, nebo mohly být i mnohonásobně větší ráže – nadkaliberní.  Většina států před válkou minometům všeobecně velkou pozornost nevěnovala a jejich případné použití se uvažovalo spíše při obraně pevností.

Vše se změnilo v okamžiku, kdy se válka stala poziční. Pěchota v zákopech potřebovala k ničení nepřítele v přímém dotyku zbraň, která by byla schopna dopravit minu do větší vzdálenosti, než dohodil pěšák ruční granát. V rámci rakousko-uherské monarchie se konstrukcí a výrobou minometů zabývaly především Böhlerovy závody ve Vídni, Škodovy závody v Plzni, Kolben & Co. v Praze nebo brněnská společnost „Ignaz Storek, ocelárna, slévárna měkké litiny a železa“.

Poslední jmenovaná továrna přišla v roce 1915 s malým nadkaliberním minometem, který si pro svou jednoduchost a nízkou hmotnost získal u vojáků velkou oblibu. Spíše než minomet by bylo vhodnější jej nazývat vrhačem granátů. Především proto, že jej používala předně pěchota v zákopech. Byl vhodný jednak k postřelování nepřátelských zákopů, tak především k umlčování kulometů. Dostřel sice činil maximálně 350 metrů, to ale v daných podmínkách postačovalo. Mnohem důležitější byla nízká hmotnost a jednoduchost na obsluhu. Zbraň o hmotnosti 17 kg sestává z ložiště a hlavně. Součástí ložiště o rozměrech 40 x 24 cm je náměrový oblouk, na kterém se nachází stupnice v rozsahu 30° až 85°.

Ve sbírce Vojenského historického ústavu se nacházejí dva exempláře, které byly v roce 1926 převedeny do tehdejšího Památníku odboje výnosem Ministerstva národní obrany.

 

Aktuálně



Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

25. 02. 2026
V únoru si připomínáme 108 let od doby, kdy v rámci poslední ofenzivy na…
V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

24. 02. 2026
V pondělí 23. února v prostorách atria Armádního muzea Žižkov předal brigádní generál…
Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

23. 02. 2026
26. února se v kinosále Armádního muzea Žižkov uskuteční další projekce z cyklu „Cesta…
V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

18. 02. 2026
Výstava Ztracené mládí v armádní evidenci ukazuje osudy mladých mužů, jejichž životy…
Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

17. 02. 2026
Zítra si připomeneme 900 let od porušení středověkého zvyku neválčit pokud možno…