Nadkaliberní minomet Storek vzor 1915

Nadkaliberní minomet Storek vzor 1915

První světová válka znamenala pro dělostřelectvo svým způsobem revoluci. Po krátkém období roku 1914, kdy se válčilo na otevřených bitevních polích, přinutila palebná síla děl a kulometů pěchotu k hledání úkrytů v zákopech. Ohromného významu nabylo zákopové dělostřelectvo, zejména minomety se ukázaly bojově hodnotným a přitom levným bojovým prostředkem, který značně zvýšil samostatnost pěchoty. Minomet, nazývaný v různých armádách někdy také bombomet, metač min, vrhač pum apod., střílel miny (bomby, granáty) strmou drahou a stal se tak vhodnou zbraní zákopového boje. Miny byly buďto stejné ráže jako hlaveň, nebo mohly být i mnohonásobně větší ráže – nadkaliberní.  Většina států před válkou minometům všeobecně velkou pozornost nevěnovala a jejich případné použití se uvažovalo spíše při obraně pevností.

Vše se změnilo v okamžiku, kdy se válka stala poziční. Pěchota v zákopech potřebovala k ničení nepřítele v přímém dotyku zbraň, která by byla schopna dopravit minu do větší vzdálenosti, než dohodil pěšák ruční granát. V rámci rakousko-uherské monarchie se konstrukcí a výrobou minometů zabývaly především Böhlerovy závody ve Vídni, Škodovy závody v Plzni, Kolben & Co. v Praze nebo brněnská společnost „Ignaz Storek, ocelárna, slévárna měkké litiny a železa“.

Poslední jmenovaná továrna přišla v roce 1915 s malým nadkaliberním minometem, který si pro svou jednoduchost a nízkou hmotnost získal u vojáků velkou oblibu. Spíše než minomet by bylo vhodnější jej nazývat vrhačem granátů. Především proto, že jej používala předně pěchota v zákopech. Byl vhodný jednak k postřelování nepřátelských zákopů, tak především k umlčování kulometů. Dostřel sice činil maximálně 350 metrů, to ale v daných podmínkách postačovalo. Mnohem důležitější byla nízká hmotnost a jednoduchost na obsluhu. Zbraň o hmotnosti 17 kg sestává z ložiště a hlavně. Součástí ložiště o rozměrech 40 x 24 cm je náměrový oblouk, na kterém se nachází stupnice v rozsahu 30° až 85°.

Ve sbírce Vojenského historického ústavu se nacházejí dva exempláře, které byly v roce 1926 převedeny do tehdejšího Památníku odboje výnosem Ministerstva národní obrany.

 

Aktuálně



Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

03. 12. 2025
Dnes si připomínáme 110 let od narození Richarda Tesaříka. Aktivní účastník československého…
Urychlené vyzbrojování ČSLA v druhé polovině sedmdesátých let

Urychlené vyzbrojování ČSLA v druhé polovině sedmdesátých let

02. 12. 2025
Od sedmdesátých let minulého století usiloval Sovětský svaz o postavení globální mocnosti.…
Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

29. 11. 2025
Poslední číslo Historie a vojenství letošního roku otevírá studie o československém důstojníkovi…
Poděkování za službu: Vojáci z misí po celém světě převzali ocenění na pražském Vítkově

Poděkování za službu: Vojáci z misí po celém světě převzali ocenění na pražském Vítkově

28. 11. 2025
Po návratu ze zahraničních operací byli dnes v Národním památníku na Vítkově…
Ve čtvrtek 27. listopadu v Armádním muzeu  promítneme filmy z naší sbírky. Přijďte se podívat na díla později známých filmařů

Ve čtvrtek 27. listopadu v Armádním muzeu promítneme filmy z naší sbírky. Přijďte se podívat na díla později známých filmařů

26. 11. 2025
Ve čtvrtek 27. listopadu se koná již tradiční komentované promítání filmů ze…