Německá pistole Stock 7,65 mm, 1. provedení 

Německá pistole Stock 7,65 mm, 1. provedení 

Versailleská smlouva uvalila na poražené Německo nejen reparace, ale také řadu striktních omezení. Výrobu armádních zbraní články smlouvy zakazovaly, výrobní zařízení musely velké zbrojovky buď zničit nebo odprodat, takže řada významných továren a menších firem hledala výrobní programy v civilní sféře, což neslo přirozenou orientaci na lovecké a sportovní zbraně, pistole v rážích 6,35 mm a 7,65 mm nevyjímaje. 

Na pole výroby palných zbraní vstoupily na prahu 20. let v Německu také firmy, jejichž původní výrobní program neměl se zbraněmi nic společného. Jednu z nich představovala firma Franz Stock, Maschinenbau & Werkzeugfabrik v Berlíně, založená v roce 1904, o jejímž rozsahu původního výrobního sortimentu nic nevíme. Zakladatel firmy Carl Bernhard Franz Stock (1867–1939) původně pracoval v továrně Deutsche Telefonwerke, založené jeho starším bratrem Robertem, kde zřejmě nabyl řadu zkušeností se sériovou výrobou, jež následně využil při rozvoji vlastního podnikání. Firma nepochybně úspěšně přečkala léta válečného hospodářství, jinak by její sortiment v prvních poválečných letech nemohl být tak široký. 

Z adresáře berlínských firem na rok 1920 lze usuzovat na šíři jejího záběru, jelikož zde byla vedena jako „Továrna na stroje a nástroje, přesné hromadné předměty, zbraně, telefony, armatury a zámečnické práce“. 

Téhož roku také rozšířila svůj výrobní sortiment o samonabíjecí pistoli v ráži 7,65 mm Browning, jejímž konstruktérem byl Walter Decker, o němž víme pouze to, že působil v duryňském Zella St. Blasii. Konstrukci s obvyklým bicím mechanismem, tvořeným přímoběžným úderníkem, avšak originálně koncipovaným závěrem přihlásil k patentové ochraně dvěma přihláškami již v dubnu 1915, avšak k vydání německých patentů číslo 303 268 a 304 279 došlo, zřejmě v důsledku války, teprve v říjnu 1919 a v červnu 1920.    

Pistole Stock měla hlaveň pevně spojenou s tělem pistole a vratnou pružinu, vedenou na hlavni, chránila přední trubková část pouzdra závěru. Závorník tvořil samostatnou součást, vloženou do lůžka v pouzdře, a zjištěnou pomocí ozubu na zadním rameni kyvného vytahovače nábojnic.  

Uvnitř závorníku byl uložen přímoběžný úderník s pružinou, zajištěný našroubovanou maticí. Na levé straně těla pistole nad krčkem rukojeti se nacházela otočná manuální pojistka, jejíž rameno sloužilo k zachycení závěru v zadní poloze, nezbytné pro rozložení zbraně. Jen v této poloze bylo možné vykývnout rameno vytahovače směrem vzhůru a následně vytlačit závorník směrem vpřed z pouzdra závěru a vyjmout jej. Pak již stačilo uvolnit mírným tahem vzad pojistku a vysunout pouzdro závěru z vedení na těle pistole. 

Schránkový jednořadý zásobník s kapacitou 8 nábojů držela v rukojeti západka zásobníku, umístěná ve spodní části. Ke kontrole stavu zásobníku sloužily tři oválné otvory na pravé straně těla, na levé se nacházela pouze jedna kontrolní díra. Dna některých zásobníků nesla značení v podobě propletených písmen FS.  

Pistole Stock prošly v průběhu let výroby některými změnami, takže dnes rozeznávána dvě základní provedení, odlišující se celkovou délkou, délkou hlavně a konstrukcí hledí. Vzájemně jsou odlišitelné podle tvaru přední části pouzdra závěru, kde u první varianty mají bočnice kolmou přední část, zatímco u druhé verze je přechodová linie do trubkové přední části pouzdra šikmá. Aby vzájemné rozlišení obou variant nebylo tak jednoznačné, původní varianta s celkovou délkou 173 mm a délkou hlavně 101 mm prošla v průběhu výroby zkrácením celkové délky na 160 mm a délky hlavně na 92 mm, aniž by vnější část závěru prošla tvarovými změnami. Kdy přesně došlo ke změně rozměrů, není dosud jasné. Podle známých exemplářů se podařilo badatelům zúžit pole na rozmezí výrobních čísel mezi 16 052 až 19 413.  

Přestože se pistole Stock v ráži 7,65 mm Browning udržely ve výrobě zřejmě až do počátku roku 1940, celkový počet vyrobených exemplářů během dvou dekád se pohybuje okolo 35 300 kusů. Valná část produkce sice skončila na civilním trhu, údajně je však také měla ve výzbroji berlínská policie. Ve výrobním sortimentu firmy sekundovaly ještě modely v rážích 6,35 mm Browning a .22 LR, avšak ty nedošly takového rozšíření jako pilotní model.  

Exemplář s výrobním číslem 19 202 získalo muzeum v roce 1959 převodem z Krajské správy MV Praha.  

 

Ráž: 7,65 mm 

Celková délka: 173 mm 

Výška: 109 mm 

Šířka: 28,2 mm 

Délka záměrné: 149 mm 

Délka hlavně: 101 mm 

Kapacita zásobníku: 8 nábojů 

Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem: 655 g 

Aktuálně



Retrospektivy hybridní války. Také Československo se v ní v letech 1938-39 ocitlo.

Retrospektivy hybridní války. Také Československo se v ní v letech 1938-39 ocitlo.

08. 08. 2022
Jedním z charakteristických fenoménů dneška je hybridní válka. Ta může předcházet konvenčnímu…
Mizející Milovice, díl 2. Jak to vypadalo v roce 2008.

Mizející Milovice, díl 2. Jak to vypadalo v roce 2008.

04. 08. 2022
V červenci letošního roku jsme publikovali na webových stránkách vhu.cz materiál nazvaný…
Památníky z vojny aneb cesta do vojákovy duše

Památníky z vojny aneb cesta do vojákovy duše

31. 07. 2022
Když jsme na podzim roku 2020 na Vojenském historickém ústavu Praha zahájili…
Restaurování německých vojenských saní

Restaurování německých vojenských saní

28. 07. 2022
Mezi exponáty ve sbírkách Vojenského historického ústavu Praha najdeme kromě standardních předmětů,…
Lépe než bolševici: činnost Technického oddělení čs. vojska na Rusi

Lépe než bolševici: činnost Technického oddělení čs. vojska na Rusi

25. 07. 2022
Technické oddělení Čs. armádního sboru na Rusi bylo založeno v červenci roku…