Osvobození Plzně – slavnostní pochod praporečníků americké armády

Fotografie praporečníků ukazuje jeden ze slavnostních okamžiků po osvobození západočeské metropole, kterému však předcházely dny více dramatické.

V situaci, kdy již bylo zřejmé, že nacistické Německo spěje ke svému definitivnímu konci, se v únoru roku 1945 sešla na Krymu Jaltská konference hlavních protinacistických velmocí – USA, SSSR a Velké Británie. Konference svým rozhodnutím o tzv. demarkační linii určující místo dotyku východních a západních spojenců v prostoru střední Evropy předznamenala i průběh osvobození Plzně a prostoru jihozápadních Čech. Hranice měla mj. kopírovat přirozenou hranici Čech a Bavorska.

Tato linie měla jednoznačné politické určení, z hlediska budoucího poválečného uspořádání pak zcela zásadní. V dubnu 1945 se nejprve do Bavorska probojovaly jednotky 3. americké armády, kterým velel generál G.S.Patton. Posléze 20.dubna získali Američané město Aš a 25. dubna Cheb. Byť se jednalo o města “československá”, nebyl jejich příjezd místním německým obyvatelstvem nikterak vítán.

Dne 30. dubna se Američané z taktických důvodů domluvili se sovětským velením nejprve na umožnění svého postupu na linii Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice. Americký postup byl však zahájen až v době vypuknutí povstání 5. května. Toho dne byly osvobozeny např. Klatovy, následujícího dne pokračovaly americké jednotky směrem k Plzni, kde vypuklo povstání. Přestože chtěl po úspěšném zvládnutí situace na západě Čech generál Patton pokračovat v postupu směrem na pomoc povstalecké Praze, nebyla tato snaha sovětským velením akceptována. Americká armáda se tak do 10. května soustředila na obsazení zbytků území, spadajících do “její sféry”.

Při osvobozování českého území padlo více než 100 amerických vojáků a více než čtyři stovky jich byly zraněny.

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha