Pro zdokonalovací výcvik vojenských pilotů sloužily od poloviny padesátých let minulého století také speciální československé cvičné kabiny, které umožňovaly levný nácvik létání podle přístrojů, řešení radionavigačních úkolů a výcvik ve střelbě na pohyblivé cíle. Trenažéry PCK-53 vyvinuli pracovníci Leteckých opraven Olomouc na bázi osvědčených amerických Link-Trainerů s pneumatickým pohonem. V Olomouci pak byly „Pecky“, jak se jim říkalo, i sériově vyráběny.
Trenažér sestával z pilotního modulu umístěného na hranolovité základně, kontrolního pultu instruktora se záznamovým zařízením a elektrické vývěvy, která pohybovala stavěcími měchy kabiny. Vlastní vybavení kokpitu bylo možné přizpůsobovat různým typům letadel používaných v našem letectvu. Existovaly tak prý kabiny pro nácvik létání s letouny C-105, C-106, S-199 a dokonce i Il-14. V Leteckém muzeu VHÚ byla vystavena PCK-53, jejíž přístrojové vybavení i ovladače odpovídaly jednomotorovému pístovému letounu, vybavenému zatahovacím podvozkem, klapkami, radiokompasem a kanonem. Tedy patrně měla nejblíže ke stíhací Avii S-199. Z celého kompletu byla vystavena pouze samotná kabina, vyrobená ze dřeva, potažená plátnem a umístěná na podstavci, který nesl elektrické, pneumatické a mechanické prvky naklánění a natáčení modulu.
Zajímavý exponát o rozměrech 2 220 x 2 230 x 1 240 mm a hmotnosti 300 kg získal VHÚ do sbírky převodem od vojenského útvaru na počátku sedmdesátých let minulého století.