Počátkem osmdesátých let minulého století se mezi významné typy našeho vojenského letectva zařadily letouny MiG-23 různých verzí. K nim patřily i stroje MiG-23 BN, určené pro útoky na pozemní cíle, které nenesly radar v přídi, ale byly vybaveny laserovým dálkoměrem, zařízením pro navádění raketových střel vzduch-země, dvouhlavňovým kanonem a závěsníky pro pumy i řízené a neřízené rakety. Kromě toho byla ochrana pilotní kabiny zvýšena přídavným pancéřováním.
Letouny verze BN u nás sloužily pouze u 28. stíhacího-bombardovacího leteckého pluku v Čáslavi a počátkem devadesátých let tvořily jeho hlavní výzbroj. Vzhledem k problémům s většími revizemi tohoto typu byly v roce 1994 postupně vyřazovány a likvidovány. Po přeletu na letiště Planá u Českých Budějovic je pak většinou čekalo sešrotování. Letoun evidenčního čísla 9863 sloužil v našem letectvu od léta 1983, většinou bez jakýchkoliv významnějších událostí a nalétal celkem 787,5 hodiny.
V roce 1992 byla na jeho příď namalovaná stylizovaná kančí hlava a s tou létal až do svého vyřazení v říjnu 1994. V rámci jeho likvidace oddělili pracovníci 31. LOZ České Budějovice od draku celou příď a tu upravili jako statický exponát. V listopadu roku 1996 pak byla předána Leteckému muzeu VHÚ a umístěna v expoziční hale č. 40. Kompletně vybavený předek trupu o rozměrech 5 750 x 1 960 x 1 540 mm v původním zbarvení a se zachovanou částí vzduchové instalace se pak stal vděčným návštěvnickým exponátem, zvláště v rámci akcí Pražská muzejní noc. Umožňoval totiž snadný pohled i přístup do kabiny, a tím i seznámení se s jejím přístrojovým vybavením.