Prototyp československé pistole vz. 38 v ráži 9 mm Parabellum

Poslední armádní pistoli vz. 38 zkonstruovanou v České zbrojovce ve Strakonicích Františkem Myškou zavedlo MNO do výzbroje 1. června 1938. Ke spuštění sériové výroby ale došlo až více než po roce, tedy v době, kdy již Československo jako stát neexistovalo, MNO bylo v likvidaci a vyrobené pistole přebírala německá vojenská správa.
Ještě v lednu roku 1939 byly ve zbrojovce zahájeny práce na variantě pistole vz. 38 zařízené na náboj 9 mm Parabellum s uzamčeným závěrem a krátkým zpětným pohybem hlavně. Pevné spojení závěru s hlavní zajišťovaly dva symetricky umístěné uzamykací ozuby, přičemž nucené otáčení hlavně řídily výstupky vedené v křivkových drážkách předního otočně spojeného pouzdra. Podnětem ke vzniku této varianty byl zájem rumunské vojenské správy, které zbrojovka v prosinci 1938 předváděla nejen svůj samopal, ale také ostatní zbraně. Následně vyhlášené soutěže samopalů se v Bukurešti v únoru 1939 továrna sice zúčastnila, avšak vzorky pistolí zřejmě tehdy nebyly dokončené. Ačkoli se práce na nich na dalších šest měsíců zastavily, konstruktér Myška se k nim vrátil na sklonku roku 1939. V továrně byly vyrobeny pouze dva vzorky s čísly 300 001 a 300 002, přičemž se dochoval pouze první z nich.

Vojenský historický ústav jej získal v prosinci 1981 převodem z VÚ 1317 v Babicích.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha