Puška ZB-Krnka 1925

Puška ZB-Krnka 1925

Výzbrojní počátky čs. armády poznamenaly nejen četné nákupy zahraničních zbraní, ale také zkoušení nejrůznějších samonabíjecích a automatických konstrukcí, ať již domácího či zahraničního původu. Za tehdejšího stavu výzbroje nemohlo MNO přehlížet žádný typ střelecké zbraně, byť v jejich využití z taktického hlediska nemělo mnohdy zcela jasno.

Mezi těmi, kdo se tehdy se svými konstrukcemi na MNO obrátili, byl také Karel Krnka (1858–1926), jemuž počátkem roku 1922 vypršela pracovní smlouva s hirtenbergskou zbrojovkou (Patronenfabrik Hirtenberg). Rozporuplná postava stárnoucího konstruktéra, jenž si s ukončením smlouvy vzpomněl na své vlastenectví, nebyla to, nač by MNO právě čekalo. Po svém návratu do Čech nabídl k vyzkoušení své konstrukce samonabíjecích pušek, o nichž tvrdil, že je před rakouskou vojenskou správou tajil. Jak MNO posléze zjistilo, nebyla to tak zcela pravda.

V květnu 1922 zaslal na adresu dělostřeleckého a zbrojního odboru zásilku se třemi „automatickými“ puškami a jednou samonabíjecí pistolí. Krátce poté zástupci odboru pušky informativně vyzkoušeli na střelnici v Kobylisích a dospěli k názoru, že po jejich překonstruování by mohly představovat perspektivní konstrukci. Konstruktér po delších peripetiích sice našel uplatnění ve vršovické zbrojovce Praga, kde byly vyrobeny vzorky samonabíjecích a automatických pušek, zkoušené v roce 1923 v Milovicích, avšak nakonec zakotvil v tehdejší brněnské zbrojovce. Krnkovy požadavky, nejen finančního charakteru, ovšem ve vedení zbrojovky příliš nadšení nevyvolávaly. Nakonec s Krnkou zbrojovka uzavřela provizorní pracovní smlouvu na dobu šesti měsíců.

Na jaře 1925 připravil výkresovou dokumentaci pro vylepšenou pušku, na jejímž vzorku začala zbrojovka v Brně pracovat v květnu téhož roku. Konstrukce vycházela ze stejného principu, na němž byly založeny pušky, dovezené do republiky v květnu 1922. Systém s krátkým zpětným pohybem hlavně a závěrem uzamčeným pomocí otočné objímky našroubované na zadním konci hlavně nepředstavoval z hlediska armádního použití příliš vhodnou konstrukci. Řada konstrukčních uzlů závěrového mechanismu s přímoběžným úderníkem měla poměrně úzké tolerance a četné funkční třecí plochy. Zásobovací ústrojí tvořil odnímatelný dvouřadý zásobník s dvouřadým vyústěním, avšak jeho vyjmutí ze zbraně nebylo možné bez nástrojů. K odjištění západky měl sice sloužit hrot střely ostrého náboje, což se v praxi ukázalo jako obtížně proveditelné, takže nezbývalo než pušku plnit pomocí nábojových pásků shora přes pouzdro závěru. Dílčí výhodu představovalo bajonetové spojení závěru s pouzdrem vratné pružiny, což umožňovalo snazší vyjmutí celého závěrového systém ze zbraně.

Karel Krnka sice v únoru 1926 zemřel na následky plicní tuberkulózy, ale zbraně jeho konstrukce poznamenaly ještě další období vývoje samonabíjecích zbraní v brněnské zbrojovce. Následující vylepšené pušky s označením K (Krnka) zkoušelo MNO ještě na přelomu let 1928–1929 a porovnávalo je s puškami z České zbrojovky ve Strakonicích.

Exemplář z roku 1925 získalo muzeum v roce 1983 převodem z Vojenské akademie Antonína Zápotockého (VAAZ) v Brně.

Ráž: 7,92 mm Mauser

Celková délka: 1120 mm

Délka záměrné: 553 mm (přibližně – chybí muška)

Délka hlavně: 590 mm

Hmotnost s prázdným zásobníkem na 10 nábojů: 5640 g

Aktuálně



Dvě oslavy pětistého výročí upálení mistra Jana Husa 6. července 1915

Dvě oslavy pětistého výročí upálení mistra Jana Husa 6. července 1915

05. 07. 2022
Na 6. července připadá výročí upálení mistra Jana Husa. Tento den je…
Ministryně obrany navštívila Ukrajinu a v rámci 105. výročí bitvy u Zborova zde uctila československé legionáře

Ministryně obrany navštívila Ukrajinu a v rámci 105. výročí bitvy u Zborova zde uctila československé legionáře

03. 07. 2022
Hned první zahraniční cesta ministryně obrany Jany Černochové v době předsednictví ČR…
Zásadní střetnutí československých legionářů: před 105 lety bojovali v bitvě u Zborova

Zásadní střetnutí československých legionářů: před 105 lety bojovali v bitvě u Zborova

01. 07. 2022
Před 105 lety, 2. července 1917, se českoslovenští dobrovolníci bojující na straně…
Prázdninový provoz Knihovny Vojenského historického ústavu Praha

Prázdninový provoz Knihovny Vojenského historického ústavu Praha

01. 07. 2022
Během července a srpna 2022 bude Knihovna VHÚ v Rooseveltově ulici v…
Před Generálním štábem Armády České republiky byla zahájena výstava Tyršova sokolská brannost

Před Generálním štábem Armády České republiky byla zahájena výstava Tyršova sokolská brannost

01. 07. 2022
Na počátku letošního roku jsme si připomněli již 160. výročí založení tělovýchovné…