Puška ZB-Krnka 1925

Puška ZB-Krnka 1925

Výzbrojní počátky čs. armády poznamenaly nejen četné nákupy zahraničních zbraní, ale také zkoušení nejrůznějších samonabíjecích a automatických konstrukcí, ať již domácího či zahraničního původu. Za tehdejšího stavu výzbroje nemohlo MNO přehlížet žádný typ střelecké zbraně, byť v jejich využití z taktického hlediska nemělo mnohdy zcela jasno.

Mezi těmi, kdo se tehdy se svými konstrukcemi na MNO obrátili, byl také Karel Krnka (1858–1926), jemuž počátkem roku 1922 vypršela pracovní smlouva s hirtenbergskou zbrojovkou (Patronenfabrik Hirtenberg). Rozporuplná postava stárnoucího konstruktéra, jenž si s ukončením smlouvy vzpomněl na své vlastenectví, nebyla to, nač by MNO právě čekalo. Po svém návratu do Čech nabídl k vyzkoušení své konstrukce samonabíjecích pušek, o nichž tvrdil, že je před rakouskou vojenskou správou tajil. Jak MNO posléze zjistilo, nebyla to tak zcela pravda.

V květnu 1922 zaslal na adresu dělostřeleckého a zbrojního odboru zásilku se třemi „automatickými“ puškami a jednou samonabíjecí pistolí. Krátce poté zástupci odboru pušky informativně vyzkoušeli na střelnici v Kobylisích a dospěli k názoru, že po jejich překonstruování by mohly představovat perspektivní konstrukci. Konstruktér po delších peripetiích sice našel uplatnění ve vršovické zbrojovce Praga, kde byly vyrobeny vzorky samonabíjecích a automatických pušek, zkoušené v roce 1923 v Milovicích, avšak nakonec zakotvil v tehdejší brněnské zbrojovce. Krnkovy požadavky, nejen finančního charakteru, ovšem ve vedení zbrojovky příliš nadšení nevyvolávaly. Nakonec s Krnkou zbrojovka uzavřela provizorní pracovní smlouvu na dobu šesti měsíců.

Na jaře 1925 připravil výkresovou dokumentaci pro vylepšenou pušku, na jejímž vzorku začala zbrojovka v Brně pracovat v květnu téhož roku. Konstrukce vycházela ze stejného principu, na němž byly založeny pušky, dovezené do republiky v květnu 1922. Systém s krátkým zpětným pohybem hlavně a závěrem uzamčeným pomocí otočné objímky našroubované na zadním konci hlavně nepředstavoval z hlediska armádního použití příliš vhodnou konstrukci. Řada konstrukčních uzlů závěrového mechanismu s přímoběžným úderníkem měla poměrně úzké tolerance a četné funkční třecí plochy. Zásobovací ústrojí tvořil odnímatelný dvouřadý zásobník s dvouřadým vyústěním, avšak jeho vyjmutí ze zbraně nebylo možné bez nástrojů. K odjištění západky měl sice sloužit hrot střely ostrého náboje, což se v praxi ukázalo jako obtížně proveditelné, takže nezbývalo než pušku plnit pomocí nábojových pásků shora přes pouzdro závěru. Dílčí výhodu představovalo bajonetové spojení závěru s pouzdrem vratné pružiny, což umožňovalo snazší vyjmutí celého závěrového systém ze zbraně.

Karel Krnka sice v únoru 1926 zemřel na následky plicní tuberkulózy, ale zbraně jeho konstrukce poznamenaly ještě další období vývoje samonabíjecích zbraní v brněnské zbrojovce. Následující vylepšené pušky s označením K (Krnka) zkoušelo MNO ještě na přelomu let 1928–1929 a porovnávalo je s puškami z České zbrojovky ve Strakonicích.

Exemplář z roku 1925 získalo muzeum v roce 1983 převodem z Vojenské akademie Antonína Zápotockého (VAAZ) v Brně.

Ráž: 7,92 mm Mauser

Celková délka: 1120 mm

Délka záměrné: 553 mm (přibližně – chybí muška)

Délka hlavně: 590 mm

Hmotnost s prázdným zásobníkem na 10 nábojů: 5640 g

Aktuálně



Poslední rozloučení s nejstarším československým válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším československým válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…
Začíná nový seriál Prima HISTORIE, jež spoluvytváří Vojenský historický ústav Praha

Začíná nový seriál Prima HISTORIE, jež spoluvytváří Vojenský historický ústav Praha

16. 03. 2024
První díl pořadu odvysílá CNN Prima News v sobotu 16 března v 14:30.…
85 let od okamžiků směřujících do nacistického pekla

85 let od okamžiků směřujících do nacistického pekla

14. 03. 2024
Středa 15. března 1939 vstoupila do našich dějin jako počátek jednoho z nejčernějších…
Navštivte výstavu před Generální štábem AČR mapující historii 75 let NATO a naše 25leté členství v Alianci (13. 3. – 14. 5. 2024)

Navštivte výstavu před Generální štábem AČR mapující historii 75 let NATO a naše 25leté členství v Alianci (13. 3. – 14. 5. 2024)

13. 03. 2024
Mediální prostor v posledních dnech zaplňují zprávy o 25. výročí vstupu České republiky…
Před dvaceti pěti lety vstoupila Česká republika do NATO

Před dvaceti pěti lety vstoupila Česká republika do NATO

11. 03. 2024
Rozšíření Severoatlantické aliance o tři středoevropské státy 12. března 1999 představovalo v období…