Rakousko-uherští důstojníci u pevnosti Přemyšl

Rakousko-uherští důstojníci u pevnosti Přemyšl

Snímky pořízené rakousko-uherským poručíkem řadové lodi Emmerichem von Thunem na jaře 1915 zachycují rakousko-uherské důstojníky, jak si prohlížejí trosky haličské pevnosti Přemyšl po jejím obsazení Rusy a vyproštění c. a k. armádou.

Přemyšl leží na řece San ve východní Haliči, na dnešním ukrajinsko-polském pomezí. Výstavba pevnosti začala roku 1854 za krymské války. V předvečer první světové války se jednalo o třetí největší pevnost v Evropě, o důležitý silniční a železniční uzel. Vnější perimetr byl dlouhý 45 kilometrů, pevnost byla dimenzována na posádku o síle 85 000 mužů a osazena byla tisícovkou děl. Značná část pevnostních objektů však byla zastaralá, práce na pevnosti zdaleka nebyly dokončeny zejména z finančních důvodů.

Rakousko-uherský útok proti ruskému záboru Polska v srpnu 1914 byl zastaven, následovala ruská invaze do Haliče. Velitelem pevnosti a velice silné posádky byl podmaršál Hermann Kusmanek von Burgneustädten. Přemyšl byl poprvé obklíčen po polovině září 1914 silami generála bulharského původu Radko Dimitrijeva (podílel se na svržení bulharského knížete Alexandra Battenberského roku 1886, 18. října 1918 byl v severokavkazském Pjatigorsku zavražděn spolu se stovkou dalších carských důstojníků bolševiky). Dimitrijev provedl neúspěšný frontální útok, ruské ztráty byly obrovské – udávají se v rozmezí 10–40 000 mužů. 11. října 1914 Přemyšl dočasně vyprostila rakousko-uherská Třetí armáda generála Svetozara Borojeviče von Bojna.

Od 5. listopadu 1914 však Rusové pevnost obléhali znovu, tentokrát pod velením generála Andreje Nikolajeviče Selivanova. V obklíčení se ocitlo asi 18 000 civilistů a 128 000 vojáků, mnohem víc, než bylo třeba k obraně pevnosti. Zásoby potravin tedy vystačily na kratší dobu, tím spíše, že pevnost v mezidobí mezi prvním a druhým obležením sama vydala část svých zásob armádám v poli.

Pokusy hlavních rakousko-uherských sil o opětovné vyproštění pevnosti skončily nezdarem, stejně jako výpady obránců. Rusové vyčkávali s útokem, až si hlad a nemoci vyberou mezi obránci svou daň. 13. března 1915 došlo k průlomu na severní části vnější obranné linie. Dne 22. března 1915 posádka pevnosti, bez potravin a po 133 dnech obléhání, kapitulovala, když zničila co nejvíce zbylého válečného materiálu i samotná opevnění. Do zajetí padlo 9 rakousko-uherských generálů, zhruba 2 500 důstojníků a přibližně 110–117 000 vojáků. Dobytou pevnost si přijel prohlédnout i car Mikuláš II.

Nadmíru úspěšný rakousko-uherský a německý protiútok zahájený počátkem května u Gorlice vedl k osvobození většiny Haliče včetně Přemyšlu. Pevnost byla znovudobyta ve dnech 30. května – 3. června 1915 a v rakousko-uherských rukou zůstala do konce války. Kusmanek byl z ruského zajetí propuštěn roku 1918 a dodatečně získal rytířský kříž Řádu Marie Terezie. Analogii k dobytí Přemyšlu Rusy představuje dobytí pevnosti Modlin (tehdy Novogeorgijevsk) nedaleko Varšavy německou armádou po krátkém obléhání ve dnech 10.–20. srpna 1915.

 

 

Aktuálně



Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

09. 07. 2025
Nasazení letectva za druhé světové války přitahuje pochopitelnou pozornost. Letectvo v tomto konfliktu…
Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

04. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha získal do svých sbírek prapor 95. brigády vzdušných…
Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

04. 07. 2025
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve čtvrtek 26. června uzavřel roční…
Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

03. 07. 2025
V pondělí 23. června jsme se na Ďáblickém hřbitově rozloučili a zavzpomínali na…
Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

02. 07. 2025
Historici Vojenského historického ústavu Praha PaedDr. Jindřich Marek a Mgr. Tomáš Jakl…