Rakousko-uherští důstojníci u pevnosti Přemyšl

Rakousko-uherští důstojníci u pevnosti Přemyšl

Snímky pořízené rakousko-uherským poručíkem řadové lodi Emmerichem von Thunem na jaře 1915 zachycují rakousko-uherské důstojníky, jak si prohlížejí trosky haličské pevnosti Přemyšl po jejím obsazení Rusy a vyproštění c. a k. armádou.

Přemyšl leží na řece San ve východní Haliči, na dnešním ukrajinsko-polském pomezí. Výstavba pevnosti začala roku 1854 za krymské války. V předvečer první světové války se jednalo o třetí největší pevnost v Evropě, o důležitý silniční a železniční uzel. Vnější perimetr byl dlouhý 45 kilometrů, pevnost byla dimenzována na posádku o síle 85 000 mužů a osazena byla tisícovkou děl. Značná část pevnostních objektů však byla zastaralá, práce na pevnosti zdaleka nebyly dokončeny zejména z finančních důvodů.

Rakousko-uherský útok proti ruskému záboru Polska v srpnu 1914 byl zastaven, následovala ruská invaze do Haliče. Velitelem pevnosti a velice silné posádky byl podmaršál Hermann Kusmanek von Burgneustädten. Přemyšl byl poprvé obklíčen po polovině září 1914 silami generála bulharského původu Radko Dimitrijeva (podílel se na svržení bulharského knížete Alexandra Battenberského roku 1886, 18. října 1918 byl v severokavkazském Pjatigorsku zavražděn spolu se stovkou dalších carských důstojníků bolševiky). Dimitrijev provedl neúspěšný frontální útok, ruské ztráty byly obrovské – udávají se v rozmezí 10–40 000 mužů. 11. října 1914 Přemyšl dočasně vyprostila rakousko-uherská Třetí armáda generála Svetozara Borojeviče von Bojna.

Od 5. listopadu 1914 však Rusové pevnost obléhali znovu, tentokrát pod velením generála Andreje Nikolajeviče Selivanova. V obklíčení se ocitlo asi 18 000 civilistů a 128 000 vojáků, mnohem víc, než bylo třeba k obraně pevnosti. Zásoby potravin tedy vystačily na kratší dobu, tím spíše, že pevnost v mezidobí mezi prvním a druhým obležením sama vydala část svých zásob armádám v poli.

Pokusy hlavních rakousko-uherských sil o opětovné vyproštění pevnosti skončily nezdarem, stejně jako výpady obránců. Rusové vyčkávali s útokem, až si hlad a nemoci vyberou mezi obránci svou daň. 13. března 1915 došlo k průlomu na severní části vnější obranné linie. Dne 22. března 1915 posádka pevnosti, bez potravin a po 133 dnech obléhání, kapitulovala, když zničila co nejvíce zbylého válečného materiálu i samotná opevnění. Do zajetí padlo 9 rakousko-uherských generálů, zhruba 2 500 důstojníků a přibližně 110–117 000 vojáků. Dobytou pevnost si přijel prohlédnout i car Mikuláš II.

Nadmíru úspěšný rakousko-uherský a německý protiútok zahájený počátkem května u Gorlice vedl k osvobození většiny Haliče včetně Přemyšlu. Pevnost byla znovudobyta ve dnech 30. května – 3. června 1915 a v rakousko-uherských rukou zůstala do konce války. Kusmanek byl z ruského zajetí propuštěn roku 1918 a dodatečně získal rytířský kříž Řádu Marie Terezie. Analogii k dobytí Přemyšlu Rusy představuje dobytí pevnosti Modlin (tehdy Novogeorgijevsk) nedaleko Varšavy německou armádou po krátkém obléhání ve dnech 10.–20. srpna 1915.

 

 

Aktuálně



Tragický osud Lidic

Tragický osud Lidic

09. 06. 2023
Devátého června 1942 měl Reinhard Heydrich v Berlíně honosný pohřeb. Nacisté však…
V Armádním muzeu Žižkov vzniká kalendář sportovců Dukly na rok 2024

V Armádním muzeu Žižkov vzniká kalendář sportovců Dukly na rok 2024

05. 06. 2023
Prostory Vojenského historického ústavu Praha neslouží jen výstavám. Díky dobré spolupráci mezi…
Carl von Clausewitz – život vojaka, teoretika a filozofa vojny I.

Carl von Clausewitz – život vojaka, teoretika a filozofa vojny I.

02. 06. 2023
Carl Philipp Gottfried von Clausewitz sa narodil 1.6.1780 (aj keď tento dátum…
Rumunská Sibiň hostila konferenci o válce a propagandě

Rumunská Sibiň hostila konferenci o válce a propagandě

30. 05. 2023
Ve dnech 22. až 26. května 2023 se v rumunské Sibini konal 22.…
Pozvánka na konferenci Povinná vojenská služba, armáda a společnost v českých zemích / Historie – současnost – budoucnost?

Pozvánka na konferenci Povinná vojenská služba, armáda a společnost v českých zemích / Historie – současnost – budoucnost?

30. 05. 2023
Ve dnech 20.–21. června 2023 se v areálu Armádního muzea Žižkov uskuteční vědecká konference,…