Samonabíjecí protitanková puška ZK 407

Vývoj protitankových pušek se v průběhu okupace ve Zbrojovce Brno neomezil jen na jednoranové a opakovací zbraně. V únoru 1941 rozpracoval výkresově konstruktér Josef Koucký (11. 3. 1904-25. 7. 1989) samonabíjecí variantu ZK 407 v ráži 7,92 x 94 mm (německý náboj Patrone 318) s odnímatelným schránkovým zásobníkem na pět nábojů a bubnovým s dvojnásobnou kapacitou. V průběhu března zbrojovka vyrobila veškeré součásti a počátkem dubna proběhly informativní střelby s prvním, ale také jediným zhotoveným exemplářem. Během dalších zkoušek v květnu 1941 se ukázalo, že zbraň spolehlivě funguje pouze se čtyřmi náboji v zásobníku a vysoký tlak v místě odběru tlaku plynů z hlavně neúměrně zvyšuje rychlost závěrového mechanismu. Po řadě úprav sice zbraň při zkouškách během srpna 1941vykazovala spolehlivou funkci, avšak od dalšího vývoje bylo upuštěno.

Jediný vyrobený exemplář s číslem 0101 získal Vojenský historický ústav v roce 1994 převodem z Prototypy, a. s. Brno.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha