Samonabíjecí puška ZK 420-S

Samonabíjecí puška ZK 420-S

Vývoj samonabíjecích pušek se ve Zbrojovce Brno nezastavil ani po okupaci zbylé části Československa. Kromě různých modifikací pušky ZK 391, nabízených německé vojenské správě, ale také předváděných v Itálii, vyvinul konstruktér Josef Koucký (1. 3. 1904–25. 7.1989) v průběhu roku 1942 ještě modely ZK 420 a ZK 425. Obě zbraně se dostaly pouze do stádia prototypu, jelikož vývojové práce na ručních palných zbraních německá vojenská správa od roku 1943 utlumovala ve prospěch naléhavějších vývojových a výrobních programů, jakými byl například protiletadlový kanon ZK 303 Br s krycím názvem Enzian.

Oba prototypy se v průběhu hektických květnových dní roku 1945 ztratily a vedení konstrukční kanceláře po nich zcela marně pátralo. Jelikož zbyla alespoň výkresová dokumentace, rozpracovaly dílny závodu VII (Brno-Cejl) v březnu 1946 pro MNO po jednom exempláři pušky ZK 420 a ZK 425. Konstrukční řešení původní pušky ZK 420 mělo do pozdější finální podoby ještě daleko, ale již na podzim 1946 přepracoval Josef Koucký zbraň do té míry, že s výjimkou základní koncepce závěru neměla s původní konstrukcí mnoho společného. Nábojovou schránku nahradil odnímatelný zásobník na deset nábojů a odklopné víko pouzdra závěru odstranil systém spojení pouzdra závěru s pažbou pomocí závěsu u plynové trubice a spojovacího kolíku v zadní části.

Jelikož MNO o podobné zbraně z poměrně logických důvodů zájem nemělo, zbrojovka je v následujících letech nabízela v řadě států. Výčet zemí, kde pušky ZK 420 v letech 1946–1950 nabízela a předváděla, je poměrně obsáhlý a zahrnuje 15 států v Evropě i v Latinské Americe. Velké ambice s nimi měla zbrojovka ve Švédsku a v Dánsku, v Argentině vyhrála soutěž samonabíjecích pušek, avšak bez dalších výsledků v podobě realizovaných exportních případů.

Počátkem roku 1948 prodělala konstrukce zbraně řadu dalších změn. Spoušťový a bicí mechanismus dostal samostatný, oddělitelný nosník, konstrukce třístupňového regulátoru již nevyžadovala k přestavění velikosti odběru plynů z hlavně a v důsledku úprav závěrového mechanismu odpadla úsťová brzda na hlavni. Nové provedení dostalo označení ZK 420-S, pod nímž jej zbrojovka také nabízela.

Během návštěvy švýcarské vojenské mise v Československu na přelomu dubna a května 1948 navštívili zástupci KTA (Kriegstechnische Abteilung – vojensko technické oddělení) plk. Walter Gagg, mjr. Gerd Schorno a pplk. Ernes Furrer také brněnskou zbrojovku. Během předvádění řady zbraní projevili zájem o zaslání vzorků pušek ZK 420, samopalů ZK 476 a ZB 47 pro zkoušky ve Švýcarsku. V posledních červencových dnech roku 1948 předváděla zbrojovka své zbraně v Bernu na tovární střelnici bernské zbrojovky (Waffenfabrik Bern). Pušky s čísly 0011 a 0018 ovšem nebyly zařízeny na švýcarský 7,5 mm náboj, nýbrž na standardní ráži 7,92 mm Mauser. Přesto v porovnání se švýcarským prototypem SIG SK 46 prokázala brněnská puška vyšší přesnost, ačkoliv švýcarské střelivo mělo lepší balistické vlastnosti, zejména z hlediska precize. Vysoké hodnocení zbraně vyústilo v požadavek dodání pěti vzorků zařízených na náboj 7,5 x 55,5 mm (GP 11) pro další zkoušky s tím, že KTA dodá továrně výkresovou dokumentaci nábojové komory a 5000 nábojů. Původní švýcarská objednávka z října 1948 byla v dubnu 1949 zredukována na dvě pušky ZK 420-S a dva samopaly ZB 47. Zbrojovka vyrobila celkem tři kusy ve švýcarské ráži a dva do Bernu také koncem dubna odeslala. V továrně zůstal exemplář s číslem 0002 s označením ZK 420-S/Ax, kde poslední písmena byla interním továrním kódovým označením, používaným pro Švýcarsko. O průběhu dalších zkoušek v Bernu nemáme k dispozici žádné údaje, nicméně při další návštěvě továrny počátkem listopadu 1949 sdělili zástupci KTA, že s ohledem na požadavky útvarů jsou dosavadní výsledky s puškou považovány za nevyhovující. Tím se také uzavřela kapitola zkoušení pušek ZK 420-S v této zemi.

 

Exemplář v ráži 7,92 mm s výrobním číslem 0002 získalo muzeum v roce 1974 převodem ze Zbrojovky Brno, n. p.

Ráž: 7,5 x 55,5 mm (GP 11)

Celková délka: 1083 mm

Délka hlavně: 577 mm

Délka záměrné: 720,7 mm

Kapacita zásobníku: 10 nábojů

Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem: 4300 g

 

Aktuálně



21. Tankový den v Lešanech přilákal rekordní počet návštěvníků, přehlídka techniky připomněla 80. výročí konce 2. světové války

21. Tankový den v Lešanech přilákal rekordní počet návštěvníků, přehlídka techniky připomněla 80. výročí konce 2. světové války

30. 08. 2025
Tisíce návštěvníků z celé České republiky navštívily poslední prázdninovou sobotu Vojenské technické muzeum…
Podívejte se, jaké letouny uvidíte při 21. Tankovém dni na nebi nad Lešanskou arénou

Podívejte se, jaké letouny uvidíte při 21. Tankovém dni na nebi nad Lešanskou arénou

28. 08. 2025
Součástí každého Tankového dne je také ukázka letounů ze Sbírky Vojenského historického…
Pozvánka na seminář věnovaný bezpečnostní transformaci po sametové revoluci

Pozvánka na seminář věnovaný bezpečnostní transformaci po sametové revoluci

28. 08. 2025
Vojenský historický ústav Praha u příležitosti vydání nové knihy Petra Janouška s názvem…
Zveme vás na výstavu před Generálním štábem Armády ČR. Popisuje vývoj vojenského školství

Zveme vás na výstavu před Generálním štábem Armády ČR. Popisuje vývoj vojenského školství

27. 08. 2025
Před budovou Generálního štábu Armády ČR začne 2. září nová výstava s…
Plukovník v záloze Mgr. Pavel Löffler (1968–2025)

Plukovník v záloze Mgr. Pavel Löffler (1968–2025)

22. 08. 2025
S hlubokým zármutkem oznamujeme, že nás dne 21. srpna 2025 po krátké…