Samopal ZB 47

Samopal ZB 47

V konstrukčních kancelářích československých zbrojovek vzniklo v poválečném období let 1945–1948 velké množství prototypů samopalů, jež dodnes představují z hlediska invence určitý fenomén, nesrovnatelný s vývojem v jiných zemích. Výchozí impuls představovaly nejen válečné zkušenosti, ale především potřeba vývoje moderní zbraně pro čs. armádu. Do soutěže se zapojily dva tradiční výrobci pěchotních zbraní: Česká zbrojovka, n. p. Strakonice a Zbrojovka Brno, n. p. Brno. Zkušenosti zde byly; v České zbrojovce vznikl již před válkou první do výzbroje zavedený, byť sériově nevyráběný samopal vz. 38 a brněnský závod během války vyráběl samopaly ZK 383.
Do soutěže se zapojil i konstruktér Václav Holek, tvůrce kulometů řady ZB 26, a jeho bratr ing. František Holek. Jejich konstrukce s původním označením ZB vzor 46, předvedená zástupcům MNO v březnu 1946, se zcela vymykala všem známým přístupům k řešení: podávání nábojů ze zásobníku zajišťoval rohatkový kotouč ovládaný odpruženou pákou na závěru a vlastní zásobník tvořil spodní linii pažby. Nekonvenční řešení eliminovalo nepříznivý vliv změny těžiště zbraně v důsledku úbytku nábojů při střelbě a umožnilo zvýšit kapacitu zásobníku na 72 nábojů, aniž by došlo ke zvětšení celkových rozměrů.
Kromě pěchotního provedení s pevnou pažbou vznikla na základě požadavků vojenské správy také výsadkářská verze s výsuvnou ramenní opěrkou, jež mohla využívat jak zásobníky s kapacitou 72 nábojů, tak i krátké zásobníky na 30 nábojů.
MNO samopaly ZB 47 zkoušelo nejen v provedení v ráži 9 mm Parabellum, ale také na náboj 7,62 mm Tokarev, jelikož otázka volby vhodného náboje nebyla v průběhu srovnávacích zkoušek s ostatními prototypy ještě definitivně rozřešena. Zkoušky, včetně útvarových, probíhaly od podzimu 1947 až do léta 1948. Na jejich konci se výběr vhodného typu zúžil na samopaly ČZ 447 z České zbrojovky a ZK 476 ze Zbrojovky Brno. O ZB 47, stejně jako o ostatní prototypy ztratilo MNO zájem a do sériové výroby se nikdy nedostaly. Zbrojovka Brno některé z nich sice předváděla a nabízela v zahraničí, avšak bez úspěchu.

Exemplář s výrobním číslem 1032 z roku 1947 získalo muzeum v říjnu 1956 převodem od MNO-SDV.

Aktuálně



Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část první. Od nejstarších dob po rok 1740.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část první. Od nejstarších dob po rok 1740.

17. 09. 2022
V naší sérii článků, v nichž vám představujeme novou podobu Armádního muzea Žižkov, se…
Nové zastřešení dvorany Armádního muzea Žižkov detailně a efektně

Nové zastřešení dvorany Armádního muzea Žižkov detailně a efektně

11. 09. 2022
Rozměrově největším novým prvkem rekonstruovaného Armádního muzea Žižkov je zastřešení dvorany. Mohutná…