Skupinový snímek příslušníků Partyzánského pluku Ludvíka Svobody

Skupinový snímek příslušníků Partyzánského pluku Ludvíka Svobody

Na snímku, pořízeném patrně před budovou tehdejšího Krajského soudu v Chrudimi po osvobození Československa v květnu 1945, jsou zachyceni příslušníci Partyzánského pluku Ludvíka Svobody, který na konci války operoval na Chrudimsku i jinde v dnešním Pardubickém kraji.

Na sklonku války došlo v českých zemích k rozšíření partyzánského hnutí. Mezi lidi, kteří se sovětskou pomocí organizovali partyzánskou činnost, patřil i rodák z Podkarpatské Rusi Vasil Kiš (17. 11. 1920 až 23. 11. 1986; v letech 1950–1953 vězněn), velitel desantu Jan Kozina, který měl operovat v západních Čechách. V noci z 16. na 17. října 1944 byla jeho skupina vysazena v severních Čechách, daleko od cílového prostoru. Část desantu padla za oběť Němcům, Kiš se přesunul na Chrudimsko, kde s tamními odbojáři založil novou skupinu – partyzánský oddíl a později pluk Ludvíka Svobody.

Jeho příslušníky byli jak čeští komunističtí i nekomunističtí odbojáři, tak uprchlí sovětští zajatci. Činnost partyzánů zahrnovala ničení telefonních a telegrafních kabelů, sabotáže na železnici, ale i rozšiřování letáků. Nejvýznamnějšími akcemi pluku byly vyhození německého muničního vlaku do povětří na nádraží u Brčekol 18. dubna 1945 nebo sabotáž v továrně Explosia Semtín. V

květnu 1945 pluk přešel k otevřenému boji s ustupujícími německými jednotkami – uvádí se, že tou dobou počet jeho příslušníků narostl na 604 osob. Po kapitulaci Německa partyzáni pátrali po skrývajících se skupinách německých vojáků, vykonávali strážní a pořádkovou službu; 6. června 1945 byl pluk rozpuštěn.

Aktuálně


Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…