Soud s vzbouřenci na Krétě

Snímek byl pořízen koncem 90. let 19. století v Kandii (dnes Heraklion) na Krétě. Zachycuje patrně soud, při kterém byli pod záštitou velmocí odsouzeni muslimští strůjci nepokojů z 6. září 1898, během nichž zahynulo množství Řeků i britských vojáků.

Ostrov Kréta po dobytí Konstantinopole čtvrtou křížovou výpravou roku 1204 připadl na dlouhá staletí Benátčanům. Benátská vláda nad Krétou skončila v důsledku benátsko-turecké války z let 1645–1669 – právě Kandie, obléhaná Osmany po jednadvacet let (1648–1669) se stala posledním benátským opěrným bodem na ostrově. Pod osmanskou nadvládou významná část řeckého obyvatelstva konvertovala k islámu.

Když roku 1821 Řekové povstali proti Turkům, Kréta nezůstala stranou – povstání na ostrově však potlačila vojska egyptského místodržícího Muhammada Alího. V devatenáctém století docházelo v Osmanské říši k reformám, jimž se však nepodařilo otupit nepřátelství nemuslimů k sultánově vládě. Krétští křesťané se opakovaně bouřili, po povstání z let 1866–1869 získali významné ústupky, avšak násilí mezi náboženskými komunitami pokračovalo.

Nová vlna nepokojů vedla roku 1897 jednak k intervenci velmocí, jednak k řecko-turecké válce, v níž byli Řekové poraženi. Kréta z rozhodnutí velmocí zůstala formálně součástí Osmanské říše, avšak těšila se nejširší autonomii; k Řecku byla připojena teprve roku 1913 po porážce Osmanů v první balkánské válce.

Roku 1923 byli zbývající muslimové z Kréty vyhnáni v rámci výměny obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem.