Souprava měrek a nářadí pro samopal vz. 58

Souprava měrek a nářadí pro samopal vz. 58

Nedílnou součástí údržby výzbroje tvořily periodické technické prohlídky ručních zbraní, jež sloužily mj. k vyhodnocení celkového stavu techniky na úrovni pluků. Podle předpisu Děl-30-58 (Metodika technických prohlídek 7,62mm samopalu vz. 58) byly prováděny 2x ročně a k jejich provedení sloužila mj. souprava měrek na nářadí pro samopal vz. 58, bez níž se také neobešli útvaroví zbrojíři při údržbě či drobných opravách.

Souprava sestávala z dřevěné kazety o rozměrech 272 x 181 x 46 mm a hmotností 2532 g s odsuvným víkem, jehož vnitřní stěna měla nalepený nákres s jednotlivými díly v soupravě včetně jejich určení. V horní části soupravy byl uložen klíč šroubu pažby, ve spodní pak vratidlo ke klíči. Ke kontrole rovnosti těla zásobníku a kontrole stavu vývodek sloužil vyrovnávací trn, jehož vnější tvar kopíroval vnitřní povrch zásobníku po celé délce, horní část pak zakřivení pravé a levé vývodky zásobníku. Původní provedení vyrovnávacího trnu zásobníku klíč nepotřebovalo; trn měl rozměry celého zásobníku a ve spodní části držadlo. Poblíž vratidla bylo uloženo pomocné pouzdro, sloužící montáži vratné pružiny.

Na levé straně soupravy se nacházelo zrcátko pro kontrolu vývrtu hlavně, nalepené na dřevěném hranolu s plochou svírající úhel 45° s osou hlavně. Hranol se zrcátkem, vložený do pouzdra závěru u nábojové komory, umožňoval při natočení světla na zrcátko kontrolu pohledem od ústí hlavně, ale také opačně.

Ke zjištění stavu nábojové komory sloužila měrka volného uzamykání, tvořená ocelovým kalibrem v délce 33,20 mm. Pokud nedošlo k podélnému rozšíření (propadu) nábojové komory, nebylo možné s kalibrem vloženým do komory závěr uzavřít a uzamknout. V opačném případě bylo nutné dále zjišťovat příčiny možnosti uzamčení (rozšířená nábojová komora, otlačené uzamykací plochy v pouzdře závěru apod.). Kromě vizuální kontroly vývrtu hlavně sloužila k posouzení jeho stavu měrka (kalibr) o průměru 7,72 mm. Pokud našroubována na tyčinku vytěráku prošla vývrtovou částí hlavně, hlaveň nevyhověla, pak bylo třeba celou zbraň odeslat do Vojenského opravárenského závodu (VOZ) k výměně hlavně.

K výškové rektifikaci sloužil klíč mušky, ke stranové regulaci základny mušky sloužil posunovač, jehož jedna otáčka šroubu znamenala posun středního bodu zásahu o 2,1 dílce.

Ke zjištění dovoleného rozsahu přečnívání zápalníku z lůžka pro dno nábojnice sloužila měrka, jejíž výřez u nápisu „chybná“ představoval minimální rozměr 1,15 mm, neodpovídající potřebám spolehlivého zápalu. Protilehlá strana s popisem „dobrá“ měla výřez s hloubkou 1,45 mm, jenž odpovídal maximálnímu přečnívání zápalníku. Samotná měrka sloužila rovněž ke kontrole správné šířky vývodek zásobníku, kde její šířka u nápisu „chybná“ představovala maximální šířku, přesahující 12,5 + 0,2 mm, zatímco druhá šířka vymezovala minimální rozměr mezi oběma vývodkami.

Soupravu měrek získalo muzeum v roce 2019 převodem z VZ 5512 Štěpánov.

Aktuálně



Ve čtvrtek 7. 12. je Armádní muzeum celý den uzavřeno

Ve čtvrtek 7. 12. je Armádní muzeum celý den uzavřeno

04. 12. 2023
Upozorňujeme, že z provozních a organizačních důvodů je Armádní muzeum Žižkov ve…
Obtíže při výstavbě armády po roce 1945

Obtíže při výstavbě armády po roce 1945

01. 12. 2023
„Má-li být armáda schopna plnit válečné úkoly, je nezbytné, aby měla jednotnou…
Jiří Sozanský – Invaze 68 

Jiří Sozanský – Invaze 68 

30. 11. 2023
Vernisáží v den 55. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy byla v…
Vojenský historický ústav získal cenu Patrimonium pro futuro 2023

Vojenský historický ústav získal cenu Patrimonium pro futuro 2023

29. 11. 2023
Nová expozice Armádního muzea Žižkov byla 28. listopadu 2023 na slavnostním galavečeru…
VHÚ Praha připomíná listopadové události ve veřejném prostoru

VHÚ Praha připomíná listopadové události ve veřejném prostoru

29. 11. 2023
Stalo se již tradicí, že pracovníci Vojenského historického ústavu Praha vystupují v médiích…