Sovětská pěchota počátkem jara 1944 překračuje rumunskou hranici

Sovětská pěchota počátkem jara 1944 překračuje rumunskou hranici

Snímek pořízený na počátku jara 1944 zachycuje sovětskou jednotku při přechodu rumunské hranice.

Rumunské územní ztráty ve prospěch Maďarů, Bulharů i Sovětů z roku 1940 vedly k nastolení režimu maršála Iona Antonesca (1882–1946). Rumunsko se od počátku podílelo na přepadení SSSR, okupovalo území na západ od Jižního Bugu a jeho vojska došla až ke Stalingradu. Zásadní význam pro německé válečné úsilí měla rumunská ropná pole v Ploieşti.

Během následného sovětského tažení na západ však koncem března 1944 Rudá armáda postoupila až na rumunské území. Část severovýchodního Rumunska se ocitla pod sovětskou kontrolou, avšak další sovětský postup (též „první jasko-kišiněvská operace“) byl na jaře 1944 zastaven v sérii střetnutí u Târgu Frumos. Nejvýznamnější města v této části Rumunska – Jasy (hlavní město starého Moldavska) i Kišiněv (hlavní město Moldavské SSR, zřízené v roce 1940) – zůstávala v rumunských rukou a frontová linie probíhala zčásti podél staré rumunsko-sovětské hranice na dolním toku Dněstru.

Po sérii drtivých porážek z léta 1944 byly německé síly na východní frontě vyčerpány a nebylo v jejich silách zastavit novou jasko-kišiněvskou operaci, zahájenou 20. srpna 1944. Rumunský král Michal I. (1921–2017; vládl 1927–1930 a 1940–1947) provedl 23. srpna převrat a přešel na stranu Spojenců. Tím podstatně zhoršil německou pozici: rumunská ropa byla pro Němce ztracena a Rudé armádě se otevřela cesta dále na Balkán a do Maďarska – nyní již s rumunskou armádou jako spojencem.

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…