Speciální bomba Jana Kubiše z místa atentátu na Reinharda Heydricha

Speciální bomba Jana Kubiše z místa atentátu na Reinharda Heydricha

Dne 27. května 1942 byl v pražském předměstí Libni smrtelně zraněn třetí muž Třetí říše, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti, zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě a hlavní architekt holocaustu, generál policie SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich. Svému zranění podlehl 4. června. Útok, který uskutečnili českoslovenští parašutisté desantu ANTHROPOID, rotmistři Josef Gabčík a Jan Kubiš, měl být původně proveden samopalem STEN Mk II. Po jeho selhání byla použita speciálně upravená, vysoce citlivá bomba, kterou proti Heydrichovu vozu vrhl Jan Kubiš. Základem bomby byl britský protitankový granát vz. 73 Mk. 1, který měl tvar tuby z konzervového plechu o průměru 8 cm a délce 30 cm, naplněné 2 kg trhaviny. Do jeho hlavy byl zašroubován nárazový zapalovač (rozněcovač) vz. 247 z černého bakelitu s vrhovou pojistkou v podobě lněného tkalounu, na jednom konci opatřeném olověným závažím, na druhém kovovou vidličkou zasunutou pod úderníkem. Celý pojistný mechanizmus chránil bakelitový šroubovací uzávěr. Po jeho odšroubování musel být granát vržen na cíl tak, aby rotoval kolem své kolmé osy ve směru chodu hodinových ručiček, čímž bylo podpořeno odvíjení vrhové pojistky odmotávané odstředivou silou olověného závažíčka, což nakonec vedlo k vytažení ocelové vidličky a k uvolnění úderníku. Poté následovala exploze při dopadu granátu v jakékoliv jeho poloze. Jednalo se tedy o velmi vhodný granát k útoku na pohyblivé cíle, včetně automobilů. Technika jeho házení ale vyžadovala dlouhodobější nácvik.
Z výše uvedeného granátu byla úpravami vyrobena bomba, kterou použil Jan Kubiš při atentátu na Reinharda Heydricha. Bomba vznikla tak, že původnímu protitankovému granátu byl klempířskými nůžkami zkrácen plášť o cca 2/3 délky. Současně byla zachována hlava s nárazovým zapalovačem s asi 1 cm širokou obrubou. Byly ponechány čtyři proti sobě situované plechové pruhy o šíři 1 cm a délce asi 8 cm, které, vyplněny plastickou trhavinou, byly přehnuty k sobě a upevněny křížem omotanou izolační páskou v barvě khaki, jež byla ještě následně ovinuta kolem celé takto zhotovené bomby. Její explozivní ničivost byla dána vahou a funkčností plastické trhaviny o hmotnosti asi 0,5 kg. Do ní byl zašroubován nárazový zapalovač vz. 247.

Záložní bomba, která zůstala na místě atentátu v Kubišově aktovce, byla Vojenskému historickému ústavu, spolu s dalšími předměty po československých parašutistech ze západu, jichž se zmocnilo gestapo, převedena v květnu 1947 z ministerstva vnitra.

(Černobílé snímky pochází z archivu Jaroslava Čvančary.)

Aktuálně



Za 100 hodin vítězství. Pozemní tažení proti Iráku, vyvrcholení a konec války v Zálivu.

Za 100 hodin vítězství. Pozemní tažení proti Iráku, vyvrcholení a konec války v Zálivu.

23. 02. 2021
Psal se 24. únor 1991. Po 38 dnech leteckých úderů velitel mezinárodních…
Váleční „biatlonisté“: vojáci na lyžích z praporů generála Svobody

Váleční „biatlonisté“: vojáci na lyžích z praporů generála Svobody

22. 02. 2021
I když první lyžařský kurz v československé armádě byl otevřen již v roce 1919…
Historie zahraničních operací naší armády nyní přehledně a komplexně, na webu VHÚ

Historie zahraničních operací naší armády nyní přehledně a komplexně, na webu VHÚ

18. 02. 2021
Zásadním projektem Vojenského historického ústavu Praha je v současnosti dokumentování účasti v zahraničních…
Obsazení Ukrajiny a ústup československých legií do Ruska v únoru 1918

Obsazení Ukrajiny a ústup československých legií do Ruska v únoru 1918

14. 02. 2021
Dne 18. února 1918 zahájily německé a rakousko-uherské armády na východní frontě…
Sovětský svaz a reparace po druhé světové válce: bezuzdné drancování v Německu

Sovětský svaz a reparace po druhé světové válce: bezuzdné drancování v Německu

11. 02. 2021
Myšlenka, aby Německo nahradilo veškeré škody způsobené druhou světovou válkou, se poprvé…