Speciální bomba Jana Kubiše z místa atentátu na Reinharda Heydricha

Dne 27. května 1942 byl v pražském předměstí Libni smrtelně zraněn třetí muž Třetí říše, šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti, zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě a hlavní architekt holocaustu, generál policie SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich. Svému zranění podlehl 4. června. Útok, který uskutečnili českoslovenští parašutisté desantu ANTHROPOID, rotmistři Josef Gabčík a Jan Kubiš, měl být původně proveden samopalem STEN Mk II. Po jeho selhání byla použita speciálně upravená, vysoce citlivá bomba, kterou proti Heydrichovu vozu vrhl Jan Kubiš. Základem bomby byl britský protitankový granát vz. 73 Mk. 1, který měl tvar tuby z konzervového plechu o průměru 8 cm a délce 30 cm, naplněné 2 kg trhaviny. Do jeho hlavy byl zašroubován nárazový zapalovač (rozněcovač) vz. 247 z černého bakelitu s vrhovou pojistkou v podobě lněného tkalounu, na jednom konci opatřeném olověným závažím, na druhém kovovou vidličkou zasunutou pod úderníkem. Celý pojistný mechanizmus chránil bakelitový šroubovací uzávěr. Po jeho odšroubování musel být granát vržen na cíl tak, aby rotoval kolem své kolmé osy ve směru chodu hodinových ručiček, čímž bylo podpořeno odvíjení vrhové pojistky odmotávané odstředivou silou olověného závažíčka, což nakonec vedlo k vytažení ocelové vidličky a k uvolnění úderníku. Poté následovala exploze při dopadu granátu v jakékoliv jeho poloze. Jednalo se tedy o velmi vhodný granát k útoku na pohyblivé cíle, včetně automobilů. Technika jeho házení ale vyžadovala dlouhodobější nácvik.
Z výše uvedeného granátu byla úpravami vyrobena bomba, kterou použil Jan Kubiš při atentátu na Reinharda Heydricha. Bomba vznikla tak, že původnímu protitankovému granátu byl klempířskými nůžkami zkrácen plášť o cca 2/3 délky. Současně byla zachována hlava s nárazovým zapalovačem s asi 1 cm širokou obrubou. Byly ponechány čtyři proti sobě situované plechové pruhy o šíři 1 cm a délce asi 8 cm, které, vyplněny plastickou trhavinou, byly přehnuty k sobě a upevněny křížem omotanou izolační páskou v barvě khaki, jež byla ještě následně ovinuta kolem celé takto zhotovené bomby. Její explozivní ničivost byla dána vahou a funkčností plastické trhaviny o hmotnosti asi 0,5 kg. Do ní byl zašroubován nárazový zapalovač vz. 247.

Záložní bomba, která zůstala na místě atentátu v Kubišově aktovce, byla Vojenskému historickému ústavu, spolu s dalšími předměty po československých parašutistech ze západu, jichž se zmocnilo gestapo, převedena v květnu 1947 z ministerstva vnitra.

(Černobílé snímky pochází z archivu Jaroslava Čvančary.)

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha