Václavské náměstí, květen 1945

Václavské náměstí, květen 1945

Momentka z květnových dnů roku 1945, z centra Prahy, uložená ve fotosbírce VHÚ.

Pohled do horní části Václavského náměstí má poměrně daleko do oficiálních, více či méně stylizovaných snímků zachycujících osvobození Prahy Rudou armádou. Vystihuje živý okamžik hemžení směsice pražských obyvatel, vojáků a automobilů Rudé armády i jednoho zástupce domácího autoparku. Situace je nabitá energií z dlouho očekávaného konce války. Snímek byl bezpochyby pořízen z terasy Národního muzea.

Tzv. Pražská operace Rudé armády patří do posledního dějství sovětské ofenzívy na východní frontě 2.světové války. Vzhledem k aktuálnímu významnému počtu německých vojáků (téměř jeden milion) v prostoru Čech a Moravy a geografickým podmínkám (pohraniční hory) měl být útok Rudé armády s cílem Praha proveden ve třech směrech. Ze Saska měla útočit vojska 1. ukrajinského frontu maršála Koněva, z jižní Moravy měl útočit 2. ukrajinský front maršála Malinovského a ze severní Moravy a Slezska měl akci doplňovat 4. ukrajinský front generála Jeremenka.

Počátkem května 1945 se však průběh událostí zrychlil. Rudá armáda dobyla Berlín. 5. května vypuklo Pražské povstání, které naléhavě volalo o vojenskou pomoc.V té době se americká armáda nacházela již v prostoru západních Čech, ale musela respektovat průběh tzv. demarkační linie (čáry dotyku osvobozujících armád – západní a východní). Linie  neumožňovala její postup Praze na pomoc.

Za této situace byly v časných ranních hodinách v neděli 6. května 1945 urychleně zahájeny přípravy Rudé armády na útok do centra Čech. Jednotky Rudé armády společně se spojenci (1. čs. armádní sbor, příslušníci 2. polské armády a 1. a 4. rumunské armády) převyšovaly německou sílu co do počtu více než dvojnásobně. Na německé straně byla výhodou dřívější přítomnost ve zdejším terénu, dobře organizovaná obrana a přirozeně neprostupnost pohraničních oblastí Čech a Moravy.

Hlavní útok směrem na Prahu začal odpoledne 6. května v okolí Drážďan. V noci ze 7. na 8. května překonaly první sovětské úderné oddíly někdejší československou hranici v prostoru přechodů Cínovec a Moldava. Přestože 8. května byla v Remeši podepsána německá kapitulace s platností od jedné hodiny po půlnoci z 8. na 9. května, boje pokračovaly. Do tohoto momentu postoupila vojska 1. ukrajinského frontu k městu Louny. Bojové akce Rudé armády a jejích spojenců dne 9. května byly zaměřeny na pronásledování německých jednotek, přičemž docházelo ještě k četným střetům.

Dne 9. května v časných ranních hodinách pronikla vojska 1. ukrajinského frontu ze směru od Slaného a Veltrus do Prahy. Do Čech a do Prahy postupovala sovětská vojska prakticky ze všech směrů. 10. května brzy ráno dorazily do Prahy i tanky 1. československé tankové brigády.

Aktuálně



Před Generálním štábem Armády České republiky byla zahájena výstava Tyršova sokolská brannost

Před Generálním štábem Armády České republiky byla zahájena výstava Tyršova sokolská brannost

01. 07. 2022
Na počátku letošního roku jsme si připomněli již 160. výročí založení tělovýchovné…
Zásadní střetnutí československých legionářů: před 105 lety bojovali v bitvě u Zborova

Zásadní střetnutí československých legionářů: před 105 lety bojovali v bitvě u Zborova

30. 06. 2022
Před 105 lety, 2. července 1917, se českoslovenští dobrovolníci bojující na straně…
Oslavy výročí bitvy u Zborova za druhé světové války

Oslavy výročí bitvy u Zborova za druhé světové války

27. 06. 2022
Bitva u Zborova 2. července 1917, tedy před 105 roky, byla nejvýznamnější…
Pět československých letců RAF zahynulo před 81 lety. Nyní byli pohřbeni na nizozemském hřbitově.

Pět československých letců RAF zahynulo před 81 lety. Nyní byli pohřbeni na nizozemském hřbitově.

23. 06. 2022
V noci z 22. na 23. června 1941 došlo nad Nizozemskem k sestřelení britského bombardéru…
ATENTÁT 80: Vypálení obce Ležáky dne 24. června 1942

ATENTÁT 80: Vypálení obce Ležáky dne 24. června 1942

23. 06. 2022
„Ať žijí legionáři!“ zvolal 24. června 1942 u popravčího kůlu František Sýkora,…