Pohled do horní části Václavského náměstí má poměrně daleko do oficiálních, více či méně stylizovaných snímků zachycujících osvobození Prahy Rudou armádou. Vystihuje živý okamžik hemžení směsice pražských obyvatel, vojáků a automobilů Rudé armády i jednoho zástupce domácího autoparku. Situace je nabitá energií z dlouho očekávaného konce války. Snímek byl bezpochyby pořízen z terasy Národního muzea.
Tzv. Pražská operace Rudé armády patří do posledního dějství sovětské ofenzívy na východní frontě 2.světové války. Vzhledem k aktuálnímu významnému počtu německých vojáků (téměř jeden milion) v prostoru Čech a Moravy a geografickým podmínkám (pohraniční hory) měl být útok Rudé armády s cílem Praha proveden ve třech směrech. Ze Saska měla útočit vojska 1. ukrajinského frontu maršála Koněva, z jižní Moravy měl útočit 2. ukrajinský front maršála Malinovského a ze severní Moravy a Slezska měl akci doplňovat 4. ukrajinský front generála Jeremenka.
Počátkem května 1945 se však průběh událostí zrychlil. Rudá armáda dobyla Berlín. 5. května vypuklo Pražské povstání, které naléhavě volalo o vojenskou pomoc.V té době se americká armáda nacházela již v prostoru západních Čech, ale musela respektovat průběh tzv. demarkační linie (čáry dotyku osvobozujících armád - západní a východní). Linie neumožňovala její postup Praze na pomoc.
Za této situace byly v časných ranních hodinách v neděli 6. května 1945 urychleně zahájeny přípravy Rudé armády na útok do centra Čech. Jednotky Rudé armády společně se spojenci (1. čs. armádní sbor, příslušníci 2. polské armády a 1. a 4. rumunské armády) převyšovaly německou sílu co do počtu více než dvojnásobně. Na německé straně byla výhodou dřívější přítomnost ve zdejším terénu, dobře organizovaná obrana a přirozeně neprostupnost pohraničních oblastí Čech a Moravy.
Hlavní útok směrem na Prahu začal odpoledne 6. května v okolí Drážďan. V noci ze 7. na 8. května překonaly první sovětské úderné oddíly někdejší československou hranici v prostoru přechodů Cínovec a Moldava. Přestože 8. května byla v Remeši podepsána německá kapitulace s platností od jedné hodiny po půlnoci z 8. na 9. května, boje pokračovaly. Do tohoto momentu postoupila vojska 1. ukrajinského frontu k městu Louny. Bojové akce Rudé armády a jejích spojenců dne 9. května byly zaměřeny na pronásledování německých jednotek, přičemž docházelo ještě k četným střetům.
Dne 9. května v časných ranních hodinách pronikla vojska 1. ukrajinského frontu ze směru od Slaného a Veltrus do Prahy. Do Čech a do Prahy postupovala sovětská vojska prakticky ze všech směrů. 10. května brzy ráno dorazily do Prahy i tanky 1. československé tankové brigády.