Vojenská legitimace Otakara Jaroše 

Vojenská legitimace Otakara Jaroše 

Na počátku existence československé vojenské jednotky v SSSR používali vojáci různé legitimace, které si s sebou přinesli z předchozího vojenského působení, včetně sovětských a předválečných československých vojenských knížek. Ke sjednocení došlo v září 1942, kdy byly vydány nové jednoduché průkazky v tvrdých papírových deskách potažených modrým plátnem. Na přídeští se nacházel text s těmi nejnutnějšími údaji, které obsahovaly pouze jméno, hodnost, číslo, datum vystavení, místo na fotografii a dva podpisy – majitele a velitele. To všechno v české i ruské variantě. O výrobních obtížích svědčí skutečnost, že místo zamýšleného malého státního znaku byl na deskách vytlačen pouze rámeček s informativním textem. Pro zřejmé nedostatky původní legitimace se v polovině roku 1943 objevil nový vzor v červených deskách, který již o vojenské kariéře majitele vypovídal podstatně komplexněji. 

Prezentovaná vojenská legitimace „buzuluckého“ vzoru patřila veliteli 1. roty československého polního praporu, npor. Otakaru Jarošovi (1. 8. 1912, Louny – 8. 3. 1943, Sokolovo). Ten svou vojenskou kariéru zahájil v roce 1934 v řadách československé armády a posléze se stal důstojníkem telegrafního vojska. Jako absolvent Vojenské akademie v Hranicích se nesmířil s okupací Československa a 12. srpna 1939 odešel do Polska. Po polské porážce byl společně s dalšími vojáky Československého legionu internován v SSSR. Po začátku německo-sovětské války působil od června do srpna 1941 jako radista u čs. vojenské mise v Moskvě a v únoru 1942 byl jako jeden z prvních vojáků prezentován v Buzuluku, kde se začal formovat 1. čs. samostatný polní prapor v SSSR. O rok později odjel jako velitel roty na frontu, kde během bitvy u Sokolova padl. Za statečnost prokázanou během bitvy proti německé přesile byl Otakar Jaroš in memoriam jako první cizinec ve druhé světové válce vyznamenán titulem Hrdina SSSR. 

Rozměry: 10,5 x 7,2 cm 

Legitimace Otakara Jaroše byla do sbírky VHÚ Praha získána po 2. světové válce darem od rodiny. 

Aktuálně



Historik VHÚ Praha Tomáš Jakl získal cenu Rudolfa Medka

Historik VHÚ Praha Tomáš Jakl získal cenu Rudolfa Medka

02. 10. 2025
Letošní cenu Rudolfa Medka obdržel historik Tomáš Jakl za výsledky své badatelské…
PRODLOUŽENÍ VÝSTAVY "Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918"- do konce října (Armádní muzeum Žižkov)

PRODLOUŽENÍ VÝSTAVY "Co srdce pojí, moře nerozdvojí: Čeští krajané v USA 1848–1918"- do konce října (Armádní muzeum Žižkov)

01. 10. 2025
Do konce října je prodloužena výstava připravená VHÚ Praha ve spolupráci s…
Zástupci VHÚ Praha vystoupili na 23. mezinárodní konferenci Světové asociace orální historie (IOHA) na Jagellonské univerzitě v polském Krakově - „Re-Thinking Oral History“

Zástupci VHÚ Praha vystoupili na 23. mezinárodní konferenci Světové asociace orální historie (IOHA) na Jagellonské univerzitě v polském Krakově - „Re-Thinking Oral History“

30. 09. 2025
Na druhé nejstarší středoevropské univerzitě v polském Krakově se ve dnech 16. –…
Přijďte 1. 10. do VHÚ Praha na seminář: 1915 – válkou vyděšeni 

Přijďte 1. 10. do VHÚ Praha na seminář: 1915 – válkou vyděšeni 

29. 09. 2025
Válka, která vypukla v létě 1914 a měla „skončit do švestek“, nejenže „do…
Vyšlo třetí letošní číslo časopisu Historie a vojenství s první částí studie o výstavbě vojska protivzdušné obrany do roku 1992

Vyšlo třetí letošní číslo časopisu Historie a vojenství s první částí studie o výstavbě vojska protivzdušné obrany do roku 1992

29. 09. 2025
Ve třetím letošním čísle Historie a vojenstvíse v hlavní studii dočtete o počátcích…