Zlín Z-124 Galánka

V roce 1949 dokončili konstruktéři v Otrokovicích pod vedením Ing. Ladislava Marcola vývoj zdokonaleného kluzáku Z-24 Krajánek se samonosným křídlem a skořepinovým trupem. Prototyp Z-124 byl aerodynamicky mnohem čistší a měl i zakrytou kabinu, ale záhy po zalétání havaroval. A proto se sériové stroje začaly vyrábět a používat až od roku 1951. V Otrokovicích byly postaveny čtyři kusy Galánek, které následovala osmdesátikusová série z Kunovic. Větroň imatrikulace OK-1724 byl vyroben v roce 1951 v Kunovicích, ale o jeho službě nejsou podrobnější zprávy. Pracovníci budoucího Leteckého muzea se o jeho existenci dozvěděli až v roce 1968, kdy se nacházel u soukromníka v obci Vrahovice u Prostějova. Nejprve kluzák putoval do Aeroklubu Nitra, kde mělo vzniknout plachtařské muzeum. Odtud pak stroj vykoupil VHÚ a v roce 1972 ho přepravil do Prahy-Kbel. Během převozů a uložení došlo k těžkému poškození větroně (mj. měl přeražený trup) a ztratilo se také mnoho částí. Renovační práce na něm započaly v srpnu 1972 získáním výkresové dokumentace z Letu Kunovice a pokračovaly až do roku 1975. Oprava byla ukončena povrchovou úpravou v Leteckých opravnách Kbely, kdy kluzák dostal definitivní podobu. V červnu 1975 byl zavěšen v expozici Leteckého muzea VHÚ, kde se nachází dosud.

Technická data:

Rozpětí  12,12 m

Délka  6,40 m

Hmotnost prázdného letounu  162 kg

Vzletová hmotnost  250 kg