Ruční palné zbraně do roku 1870

Britská puška s křesadlovým zámkem „Indian Pattern“, kolem 1800

Britská puška s křesadlovým zámkem „Indian Pattern“, kolem 1800

  Britské vojenské pušky s křesadlovým zámkem z 18. a počátku 19. století mají od roku 1785 používanou přezdívku „Brown Bess“ („Hnědá Bětka“, familiární název pro Alžbětu). Úpravou starší pěchotní pušky vznikl v roce 1797 „New Pattern“ (nový vzor) a současně byl vyráběn i mírně odlišný „Indian Pattern“ (indický vzor), určený pro potřeby Východoindické společnosti. […]

Jednuška s katalánským zámkem, Enrique Aguilar, Entrian, 1785

Jednuška s katalánským zámkem, Enrique Aguilar, Entrian, 1785

  Enrique Aguilar, jehož jménem je značena nejen hlaveň, ale i zámková deska a lučík, je zatím neznámým španělským puškařem. Na ocílce vpředu je dvouhlavý orel, jenž ve štítku na prsou má jméno výrobce, kryt pánvičky je značen „A/ENTRIAN/1785“. Zápalný kanálek je obložen zlatem, což tuto součástku chránilo před nadměrným opotřebením. Jedním z typů pažeb […]

Jednuška s křesadlovým zámkem, G. Massin, Lutych, kolem 1730

Jednuška s křesadlovým zámkem, G. Massin, Lutych, kolem 1730

  Na hlavni je jako výrobce zbraně uveden Gilles Massin, což byl v Lutychu (Liège) působící spíše obchodník se zbraněmi než puškař, jenž zemřel v roce 1740. Válcová, vzadu zesílená hlaveň je bohatě zdobena cizelováním a zlacením, také železná souprava je cizelována a zlacena. Na zámkové desce je lovecký výjev a luxusně zpracovaná zbraň je […]

Obojetnice s perkusními zámky, firma F. C. Anschütz, 1828

Obojetnice s perkusními zámky, firma F. C. Anschütz, 1828

  V mnohých zámeckých a muzejních sbírkách se vyskytuje celá řada loveckých pušek, které jsou opatřeny atypicky tvarovanou pažbou s výrazným vyhnutím jejího hlaviště. Takovou zbraň používal střelec – pravák, který pažbu zasazoval do pravého ramene, ale o pravé oko buď přišel, nebo je měl oslabené natolik, že musel mířit okem levým. Aby došlo k […]

Pár krátkých loveckých kulovnic s kolečkovým zámkem, J. Krummenauer, konec 17. století

Pár krátkých loveckých kulovnic s kolečkovým zámkem, J. Krummenauer, konec 17. století

  Zbraně vyrobené ve dvou nebo i více totožných kusech si zákazníci objednávali pro případ, kdy při svém lovu potřebovali zrychlit palbu častým střídáním zbraní a při tom nebýt překvapeni jejich odlišnými, zejména balistickými vlastnostmi. V českých sbírkách se takové soubory identických palných zbraní objevují poměrně často. Čechy totiž náležely k oblasti středoevropských zemí s […]

Větrovka, Hans Keiner, Cheb, kolem 1660

Větrovka, Hans Keiner, Cheb, kolem 1660

  Existují pušky a pistole, vnějším vzhledem téměř shodné s palnými zbraněmi, ale mezi palné zbraně nepatřící, protože v nich střelu neuvádí do pohybu energie vzniklá hořením střelného prachu, ale tlak vzduchu. Vedle vzduchovek, u nichž vzniká stlačený vzduch až v okamžiku výstřelu, se zejména v 19. století rozšířily také větrovky, u nichž byl vzduch […]

Rakouský jezdecký trombon vzor 1759/81

Rakouský jezdecký trombon vzor 1759/81

  Trombony, zbraně s elipsovitě či kruhovitě rozšířeným ústím hlavně, se uplatnily zejména při střežení vězňů a bank, při ochraně dostavníků, případně i v námořnictvu, ale v pozemní armádě jen výjimečně. V habsburské armádě bylo v roce 1759 zavedeno do výzbroje každé jezdecké eskadrony 12 musketonů, tj. trombonů, používajících při boji na krátkou vzdálenost náboj […]

Pár pistolí s perkusním zámkem, firma A. Ch. Kehlner´s Neffe, Praha, kolem 1850

Pár pistolí s perkusním zámkem, firma A. Ch. Kehlner´s Neffe, Praha, kolem 1850

  V 19. století se stávalo, že nový majitel puškařské dílny, ať již šlo o rodinného příslušníka či cizí osobu, ponechal firmě název svého předchůdce a i na zbraních zachoval dosavadní značení, jež bylo zárukou kvality a prodejního úspěchu. Často se ve značení objevuje příbuzenský vztah k původnímu majiteli firmy, jehož výrobky si získaly proslulost. […]

Pistole s francouzským křesadlovým zámkem, L. Becher mladší, Karlovy Vary, kolem 1770

Pistole s francouzským křesadlovým zámkem, L. Becher mladší, Karlovy Vary, kolem 1770

  Karlovarští Becherové byli příslušníky silného puškařského cechu, jemuž svým významem mohl v průběhu 18. století konkurovat snad jedině puškařský cech pražský. Nejstarší zachovaná cechovní kniha karlovarských puškařů začíná rokem 1673 a můžeme z ní vyčíst, že cechovní schůze se konaly jednou za čtvrt roku a účastnili se jich povinně všichni puškařští mistři, tovaryši jen […]

Pár pistolí s vodotěsnými kolečkovými zámky, Lafontaine, Monacké knížectví, 1642

Pár pistolí s vodotěsnými kolečkovými zámky, Lafontaine, Monacké knížectví, 1642

  Vedle obvyklých kolečkových zámků se v nevelkém množství objevily i různé odlišné konstrukce. Jedním z nich byl i „vodotěsný“ kolečkový zámek, jenž měl zabránit zvlhnutí střelného prachu na pánvičce a uchovat zbraň funkční i za nepříznivého počasí. Křesací kámen je upevněn ve sklopném krytu pánvičky, jenž zde současně slouží jako kohout. Osa kolečka určená […]

Pistole – větrovka, Mathias Wider, Litovel, konec 18. století

Pistole – větrovka, Mathias Wider, Litovel, konec 18. století

  Existují pušky a pistole, vnějším vzhledem téměř shodné s palnými zbraněmi, ale mezi palné zbraně nepatřící, protože v nich střelu neuvádí do pohybu energie vzniklá hořením střelného prachu, ale tlak vzduchu. Vedle vzduchovek, u nichž vzniká stlačený vzduch až v okamžiku výstřelu, se zejména v 19. století rozšířily také větrovky, u nichž byl vzduch […]

Americký revolver Union Arms (Marston) kapesní, 5. varianta

Americký revolver Union Arms (Marston) kapesní, 5. varianta

  William Walker Marston vlastnil firmu, která na přelomu 50. a 60. let 19. století ve městě New York vyrobila mimo jiné kolem 13 000 kapesních revolverů s uzavřeným rámem, konstrukčně blízkých kapesním revolverům Whitney, vyráběným ve stejné době. Jejich délka hlavně se mohla pohybovat v rozmezí 3 ¼ až 7 ½ palce a podle […]

Prachovnice mušketýrská, 17. století

Prachovnice mušketýrská, 17. století

  Od samého počátku existence palných zbraní byla s jejich užíváním a údržbou spojena řada dalších předmětů. Až do 19. století byla naprostá většina pušek i pistolí nabíjena zepředu a střelec musel do své zbraně vložit střelu, střelný prach i prostředek k jeho vznícení odděleně. Střelný prach byl původně nošen v koženém váčku, od 16. […]

Kleště k lití střel, 19. století

Kleště k lití střel, 19. století

  Důležitým doplňkem palné zbraně byly kleště na lití střel, neboť až do standardizace ráží v 19. století potřebovala každá individuálně vyrobená zbraň střelu zhotovenou v kleštích, u nichž rozměry střely odpovídaly vývrtu hlavně. Původně se v kleštích odlévaly kule, v závěrečném období předovek v 19. století vznikly i kleště na odlévání zašpičatělých (biogiválních) střel. […]

Prachovnice lovecká, Německo, kolem 1840

Prachovnice lovecká, Německo, kolem 1840

  Až do druhé poloviny 19. století, kdy se prosadilo používání jednotných nábojů, museli všichni lovci mít ve své výzbroji prachovnice. V tomto období již měla převážná část prachovnic dávkovací zařízení, které umožňovalo před nasypáním do hlavně odměřit v násypné trubici různě velké, předem stanovené množství střelného prachu. Hruškovité tělo z rohoviny, mosazné kování. Na […]

1 2 3 8

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha