Ruční palné zbraně do roku 1870

Kulovnice s křesadlovým zámkem, Ch. Koerber, kolem 1810

Kulovnice s křesadlovým zámkem, Ch. Koerber, kolem 1810

  Kulovnice pochází z páru totožných zbraní, které kolem roku 1810 vyrobil ve své dílně v Ingelfingenu puškař Christian Koerber pro württemberského krále Fridricha I. (1754–1816). Lovecká kulovnice má oktagonální hlaveň v ráži 13,7 mm a je opatřena sedmi drážkami. Její povrch je velmi kvalitě modřen a zdoben stříbrnou tausií vinných úponků a listů. Seshora […]

Kulovnice s vodotěsným kolečkovým zámkem, kolem 1650

Kulovnice s vodotěsným kolečkovým zámkem, kolem 1650

  Dlouhá a těžká puška je opatřena vodotěsným kolečkovým zámkem, vynálezem francouzského původu, jenž našel uplatnění i ve střední Evropě. Nejspíše ve střední Evropě vznikl i představovaný, neznačený a nedatovaný exemplář. Styl výzdoby zámkové desky odkazuje spíše ke starším obdobím, ale vodotěsný kolečkový zámek v této podobě se objevuje ve střední Evropě nejdříve kolem roku […]

Kulovnice – zadovka s křesadlovým zámkem, J. A. Knodt, Karlovy Vary, kolem 1730

Kulovnice – zadovka s křesadlovým zámkem, J. A. Knodt, Karlovy Vary, kolem 1730

  V 18. století se mezi zadovkami uplatnil systém, v němž je otáčením lučíku ovládán pohyblivý závěr tvořený vertikálním šroubem nebo klínem. Za autora šroubového závěru je pokládán Isaac de la Chaumette, jenž na toto řešení získal v roce 1704 patent ve Francii a po přesídlení do Anglie v roce 1721 britský patent. Zatímco šroubový […]

Pistole – větrovka systému Girandoni, J. Contriner, Vídeň, kolem 1820

Pistole – větrovka systému Girandoni, J. Contriner, Vídeň, kolem 1820

  Existují pušky a pistole, vnějším vzhledem téměř shodné s palnými zbraněmi, ale mezi palné zbraně nepatřící, protože v nich střelu neuvádí do pohybu energie vzniklá hořením střelného prachu, ale tlak vzduchu. Vedle vzduchovek, u nichž vzniká stlačený vzduch až v okamžiku výstřelu, se zejména v 19. století rozšířily také větrovky, u nichž byl vzduch […]

Jednuška s křesadlovým zámkem – zadovka se sklopnou hlavní, kolem 1690

Jednuška s křesadlovým zámkem – zadovka se sklopnou hlavní, kolem 1690

Staré předovky byly dostatečně přesné a účinné, jejich hlavní nevýhodou bylo zdlouhavé nabíjení. Tento nedostatek se snažili puškaři zlepšit výrobou zadovek a opakovaček různých konstrukcí. Výrobcem neznačená zbraň má na dolní straně pažby pojistku, po jejímž stisknutí se sklopí hlaveň. Před tím je ještě nutné uvolnit pákovou pojistku na horní straně pažby a hlavně, která […]

Dvojka s křesadlovými zámky, Manton, Londýn, počátek 19. století

Dvojka s křesadlovými zámky, Manton, Londýn, počátek 19. století

  Pro lovce, který svou první ranou zvěř nezasáhl, bylo výhodné, když měl dvouhlavňovou zbraň a mohl výstřel rychle zopakovat z druhé hlavně. U většího počtu hlavní již začínala být na závadu velká hmotnost zbraně, ale u dvouhlavňové pušky je její nošení a ovládání stále ještě únosné. Od 19. století jsou ve výrazné převaze pušky […]

Kozlice perkusní s vyměnitelnými soupravami hlavní, A. V. Lebeda, Praha, kolem 1845

Kozlice perkusní s vyměnitelnými soupravami hlavní, A. V. Lebeda, Praha, kolem 1845

  Světově nejproslulejší český puškař Antonín Vincenc Lebeda se narodil 1. května 1798 v Černošicích u Zbraslavi jako nejmladší syn rolníka Matěje Lebedy. V roce 1813 vstoupil v některé z vídeňských puškařských dílen do učení, po němž absolvoval i nezbytný tovaryšský vandr po různých dílnách v Rakousku a Německu. Ve Vídni pracoval několik let u […]

Britská puška s křesadlovým zámkem „Indian Pattern“, kolem 1800

Britská puška s křesadlovým zámkem „Indian Pattern“, kolem 1800

  Britské vojenské pušky s křesadlovým zámkem z 18. a počátku 19. století mají od roku 1785 používanou přezdívku „Brown Bess“ („Hnědá Bětka“, familiární název pro Alžbětu). Úpravou starší pěchotní pušky vznikl v roce 1797 „New Pattern“ (nový vzor) a současně byl vyráběn i mírně odlišný „Indian Pattern“ (indický vzor), určený pro potřeby Východoindické společnosti. […]

Jednuška s katalánským zámkem, Enrique Aguilar, Entrian, 1785

Jednuška s katalánským zámkem, Enrique Aguilar, Entrian, 1785

  Enrique Aguilar, jehož jménem je značena nejen hlaveň, ale i zámková deska a lučík, je zatím neznámým španělským puškařem. Na ocílce vpředu je dvouhlavý orel, jenž ve štítku na prsou má jméno výrobce, kryt pánvičky je značen „A/ENTRIAN/1785“. Zápalný kanálek je obložen zlatem, což tuto součástku chránilo před nadměrným opotřebením. Jedním z typů pažeb […]

Jednuška s křesadlovým zámkem, G. Massin, Lutych, kolem 1730

Jednuška s křesadlovým zámkem, G. Massin, Lutych, kolem 1730

  Na hlavni je jako výrobce zbraně uveden Gilles Massin, což byl v Lutychu (Liège) působící spíše obchodník se zbraněmi než puškař, jenž zemřel v roce 1740. Válcová, vzadu zesílená hlaveň je bohatě zdobena cizelováním a zlacením, také železná souprava je cizelována a zlacena. Na zámkové desce je lovecký výjev a luxusně zpracovaná zbraň je […]

Obojetnice s perkusními zámky, firma F. C. Anschütz, 1828

Obojetnice s perkusními zámky, firma F. C. Anschütz, 1828

  V mnohých zámeckých a muzejních sbírkách se vyskytuje celá řada loveckých pušek, které jsou opatřeny atypicky tvarovanou pažbou s výrazným vyhnutím jejího hlaviště. Takovou zbraň používal střelec – pravák, který pažbu zasazoval do pravého ramene, ale o pravé oko buď přišel, nebo je měl oslabené natolik, že musel mířit okem levým. Aby došlo k […]

Pár krátkých loveckých kulovnic s kolečkovým zámkem, J. Krummenauer, konec 17. století

Pár krátkých loveckých kulovnic s kolečkovým zámkem, J. Krummenauer, konec 17. století

  Zbraně vyrobené ve dvou nebo i více totožných kusech si zákazníci objednávali pro případ, kdy při svém lovu potřebovali zrychlit palbu častým střídáním zbraní a při tom nebýt překvapeni jejich odlišnými, zejména balistickými vlastnostmi. V českých sbírkách se takové soubory identických palných zbraní objevují poměrně často. Čechy totiž náležely k oblasti středoevropských zemí s […]

Větrovka, Hans Keiner, Cheb, kolem 1660

Větrovka, Hans Keiner, Cheb, kolem 1660

  Existují pušky a pistole, vnějším vzhledem téměř shodné s palnými zbraněmi, ale mezi palné zbraně nepatřící, protože v nich střelu neuvádí do pohybu energie vzniklá hořením střelného prachu, ale tlak vzduchu. Vedle vzduchovek, u nichž vzniká stlačený vzduch až v okamžiku výstřelu, se zejména v 19. století rozšířily také větrovky, u nichž byl vzduch […]

Rakouský jezdecký trombon vzor 1759/81

Rakouský jezdecký trombon vzor 1759/81

  Trombony, zbraně s elipsovitě či kruhovitě rozšířeným ústím hlavně, se uplatnily zejména při střežení vězňů a bank, při ochraně dostavníků, případně i v námořnictvu, ale v pozemní armádě jen výjimečně. V habsburské armádě bylo v roce 1759 zavedeno do výzbroje každé jezdecké eskadrony 12 musketonů, tj. trombonů, používajících při boji na krátkou vzdálenost náboj […]

Pár pistolí s perkusním zámkem, firma A. Ch. Kehlner´s Neffe, Praha, kolem 1850

Pár pistolí s perkusním zámkem, firma A. Ch. Kehlner´s Neffe, Praha, kolem 1850

  V 19. století se stávalo, že nový majitel puškařské dílny, ať již šlo o rodinného příslušníka či cizí osobu, ponechal firmě název svého předchůdce a i na zbraních zachoval dosavadní značení, jež bylo zárukou kvality a prodejního úspěchu. Často se ve značení objevuje příbuzenský vztah k původnímu majiteli firmy, jehož výrobky si získaly proslulost. […]

1 2 3 9

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha