Ruční palné zbraně do roku 1870

Pár pistolí s křesadlovým zámkem v kazetě s příslušenstvím, J. Ch. Kuchenreiter, kolem 1805

Pár pistolí s křesadlovým zámkem v kazetě s příslušenstvím, J. Ch. Kuchenreiter, kolem 1805

  V kazetě uložené párové pistole bývají zpravidla pokládány za soubojové zbraně, ale mohou to být i pistole cestovní či terčové. I pistole Johanna Christopha Kuchenreitera mají řadu rysů nevyskytujících se u soubojových zbraní – spoušť je vybavena napínáčkem, hledí má jeden pevný a dva sklopné plátky, štítek s erbem (na krku pažby shora) lze […]

Pruská pěchotní puška vzor 1723

Pruská pěchotní puška vzor 1723

  Pruská pěchotní puška má zámkovou desku značenou „POTZDAM MAGAZ/S. et D.“. Byla tedy vyrobena v postupimské manufaktuře, zřízené roku 1722 pod vedením Splittbergera a Dauna, jejichž signatura S et D se na vyráběných zbraních používala až do roku 1774. Na krku pažby je mosazný štítek s monogramem krále Friedricha Wilhelma (FWR = Friedrich Wilhelm […]

Puška revolverová s křesadlovým zámkem, Christoph Ludwig, Vrchlabí, kolem 1690

Puška revolverová s křesadlovým zámkem, Christoph Ludwig, Vrchlabí, kolem 1690

  K zrychlení palby pušek a pistolí vymýšleli puškaři opakovačky různých konstrukcí a některé z nich měly v nevelkém rozsahu i úspěch. Nejrozšířenějším a nejspolehlivějším systémem však stále zůstával revolverový princip, vyskytující se mezi historickými zbraněmi spíše u pušek než u pistolí. Válec revolverových pušek míval 3-9 komor, jež bylo většinou nutné otáčet ručně. Vyobrazená […]

Pistole s katalánským zámkem, Ripoll (?), konec 17. století

Pistole s katalánským zámkem, Ripoll (?), konec 17. století

  Katalánský (španělský) křesadlový zámek se používal nejen ve Španělsku a Portugalsku, ale také v okruhu celého Středomoří. Rovněž v Itálii, zejména však v její jižní části, jež byla po dlouhé období politicky svázána se Španělskem, byl tento zámek mimořádně oblíben, a to u orientálních zbraní z Osmanské říše, Balkánu i z dalších oblastí. Malé […]

Pistole opakovací s křesadlovým zámkem, Berselli Bologna, kolem 1690

Pistole opakovací s křesadlovým zámkem, Berselli Bologna, kolem 1690

  Koncem 17. a v 18. století se značně rozšířily opakovací pušky a pistole, za jejichž konstruktéry jsou pokládáni italští puškaři Lorenzoni nebo Berselli, ale také jiní puškaři italského či zahraničního původu, z nichž někteří se sami označovali za vynálezce tohoto systému. V pažbě pušky nebo v rukojeti pistole jsou umístěny dva trubicovité zásobníky na […]

Pistole s kolečkovým zámkem, Německo, konec 16. století

Pistole s kolečkovým zámkem, Německo, konec 16. století

  Jezdecké pistole s kolečkovým zámkem, jejichž dřevěná rukojeť je zakončena mohutnou kulovitou hlavicí, jsou nazývány „puffer“. Ve střední Evropě se vyráběly v období let 1580–1600. Kulovitá hlavice sloužila k lepšímu uchopení pistole a k vytažení ze sedlového pouzdra rukou v železné rukavici. Po výstřelu pak pistole držená za ústí hlavně mohla sloužit jako bicí […]

Jednuška systému Console, F. Fruhwirth, Vídeň, kolem 1835

Jednuška systému Console, F. Fruhwirth, Vídeň, kolem 1835

  Ital Giuseppe Console byl představeným c. k. kolkovního úřadu v Miláně (Milánsko bylo v letech 1815–1859 součástí habsburského státu), též majitelem statku, ale vyučen byl mechanikem a soustavně se zabýval vylepšováním palných zbraní. V roce 1833 nabídl rakouské armádě svůj perkusní zámek, u něhož byl zápalný prostředek uložen v malé trubičce (podobný systém sestrojil […]

Jednuška s katalánským zámkem, Josef Mendizabal, Placencia, 1814

Jednuška s katalánským zámkem, Josef Mendizabal, Placencia, 1814

  V roce 1814 vyrobená zbraň zachovává rysy typické pro pušky z Pyrenejského poloostrova. Má madridskou pažbu a katalánský (španělský) zámek, pro nějž jsou typické nejen baterie, vnější umístění bicí pružiny a tvar kohoutu, ale i rýhování ocílky mající usnadnit vytvoření jisker po úderu křesacího kamene. Na hlavni je značením ve španělském stylu uvedeno jméno […]

Pár celokovových pistolí se skotským křesadlovým zámkem, 1662

Pár celokovových pistolí se skotským křesadlovým zámkem, 1662

  Pistole vyráběné od počátku 17. století až do 19. století ve Skotsku mají řadu rysů, jimiž se odlišují od zbraní z ostatních zemí Evropy. Zpravidla jsou opatřeny skotskou variantou křesadlového zámku s vnitřní bicí pružinou, oddělenou ocílkou a krytem pánvičky a s bočním kruhovým terčíkem u pánvičky. Pistole jsou celokovové, vždy jsou vybaveny opaskovým […]

Kulovnice s křesadlovým zámkem, Ch. Koerber, kolem 1810

Kulovnice s křesadlovým zámkem, Ch. Koerber, kolem 1810

  Kulovnice pochází z páru totožných zbraní, které kolem roku 1810 vyrobil ve své dílně v Ingelfingenu puškař Christian Koerber pro württemberského krále Fridricha I. (1754–1816). Lovecká kulovnice má oktagonální hlaveň v ráži 13,7 mm a je opatřena sedmi drážkami. Její povrch je velmi kvalitě modřen a zdoben stříbrnou tausií vinných úponků a listů. Seshora […]

Kulovnice s vodotěsným kolečkovým zámkem, kolem 1650

Kulovnice s vodotěsným kolečkovým zámkem, kolem 1650

  Dlouhá a těžká puška je opatřena vodotěsným kolečkovým zámkem, vynálezem francouzského původu, jenž našel uplatnění i ve střední Evropě. Nejspíše ve střední Evropě vznikl i představovaný, neznačený a nedatovaný exemplář. Styl výzdoby zámkové desky odkazuje spíše ke starším obdobím, ale vodotěsný kolečkový zámek v této podobě se objevuje ve střední Evropě nejdříve kolem roku […]

Kulovnice – zadovka s křesadlovým zámkem, J. A. Knodt, Karlovy Vary, kolem 1730

Kulovnice – zadovka s křesadlovým zámkem, J. A. Knodt, Karlovy Vary, kolem 1730

  V 18. století se mezi zadovkami uplatnil systém, v němž je otáčením lučíku ovládán pohyblivý závěr tvořený vertikálním šroubem nebo klínem. Za autora šroubového závěru je pokládán Isaac de la Chaumette, jenž na toto řešení získal v roce 1704 patent ve Francii a po přesídlení do Anglie v roce 1721 britský patent. Zatímco šroubový […]

Pistole – větrovka systému Girandoni, J. Contriner, Vídeň, kolem 1820

Pistole – větrovka systému Girandoni, J. Contriner, Vídeň, kolem 1820

  Existují pušky a pistole, vnějším vzhledem téměř shodné s palnými zbraněmi, ale mezi palné zbraně nepatřící, protože v nich střelu neuvádí do pohybu energie vzniklá hořením střelného prachu, ale tlak vzduchu. Vedle vzduchovek, u nichž vzniká stlačený vzduch až v okamžiku výstřelu, se zejména v 19. století rozšířily také větrovky, u nichž byl vzduch […]

Jednuška s křesadlovým zámkem – zadovka se sklopnou hlavní, kolem 1690

Jednuška s křesadlovým zámkem – zadovka se sklopnou hlavní, kolem 1690

Staré předovky byly dostatečně přesné a účinné, jejich hlavní nevýhodou bylo zdlouhavé nabíjení. Tento nedostatek se snažili puškaři zlepšit výrobou zadovek a opakovaček různých konstrukcí. Výrobcem neznačená zbraň má na dolní straně pažby pojistku, po jejímž stisknutí se sklopí hlaveň. Před tím je ještě nutné uvolnit pákovou pojistku na horní straně pažby a hlavně, která […]

Dvojka s křesadlovými zámky, Manton, Londýn, počátek 19. století

Dvojka s křesadlovými zámky, Manton, Londýn, počátek 19. století

  Pro lovce, který svou první ranou zvěř nezasáhl, bylo výhodné, když měl dvouhlavňovou zbraň a mohl výstřel rychle zopakovat z druhé hlavně. U většího počtu hlavní již začínala být na závadu velká hmotnost zbraně, ale u dvouhlavňové pušky je její nošení a ovládání stále ještě únosné. Od 19. století jsou ve výrazné převaze pušky […]

1 2 3 9

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha