František Divoký

František Divoký

14. 05. 2018

Příslušník Legionu Čechů a Slováků, velitel oddílu polního četnictva čs. jednotek ve Velké Británii.

 

František Divoký se narodil 31. března 1892 v Mladošovicích v třeboňském okrese. Za první světové války sloužil jako dobrovolník v Srbské armádě. Vyznamenal se v bojích v Černé Hoře. Z Balkánu si přivedl také svou manželku Darinku, rozenou Bojovic. Mezi světovými válkami sloužil jako četnický důstojník na Slovensku. Žil v Turně u Košic, poté v Ružomberoku a Humenném.

Po německé okupaci Česko-Slovenska odešel se synem Milodarem do Polska. Do československé vojenské skupiny vstoupil 25. srpna 1938 v Malých Bronowicích u Krakova. Po odchodu vojenské skupiny československého legionu k dalšímu výcviku do Leszna se dne 30. srpna 1939 František Divoký stal velitelem bronowického tábora. Po vypuknutí války zorganizoval odchod zbývajících Čechoslováků z Malých Bronowic za první skupinou. Divokého skupina opustila Krakov 5. září 1939. Jejímu spojení se skupinou plk. Svobody zabránil chaos hroutící se polské obrany a nakonec sovětský útok na Polsko. Po vyčerpávajícím, zčásti železničním a zčásti pěším transportu, dosáhla Divokého skupina 19. září 1939 rumunské hranice u města Vinjiţa v počtu 115 mužů.

Po internaci v Pitesti František Divoký spolu s dalšími čs. vojáky odplul 26. října 1939 z přístavu Constanca na lodi Romania přes Pireus a Alexandrii do Bejrútu. Odtud odplul 6. listopadu lodí Marechall Joffrey do Marseille, odkud 15. listopadu 1939 dorazil vlakem do Agde. V československé divizi ve Francii byl ustanoven velitelem oddílu polního četnictva. Po porážce Francie evakuoval se zbytky 1. československé divize do Velké Británie. Jak v Československé smíšené brigádě, tak v Československé samostatné brigádě a nakonec i v Československé samostatné obrněné brigádě nadále velel oddílu polního četnictva a to i na frontě u Dunkerque ve Francii a Belgii. Jeho syn Milodar od pádu Polska působil v ilegálním hnutí v Jugoslávii. V roce 1942 byl při přechodu přes Bulharsko do Turecka zatčen bulharskou policií, předán Němcům, a zahynul v Mauthausenu.

Po návratu do vlasti se František Divoký – již jako major – stal oblastním velitelem Sboru národní bezpečnosti v Chebu a později v Kutné Hoře. Poté byl jmenován velitelem Školy pro důstojníky SNB v Praze. Po únoru 1948 odešel přes Německo do Velké Británie, kde po čtyřiadvacetiletém exilu zemřel 28. června 1972 v Londýně.

Tomáš Jakl

Aktuálně



Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…
Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…