František Kopecký

František Kopecký

14. 03. 2018

František Kopecký se narodil 11. prosince 1881 v Cerekvici nad Loučnou, nedaleko od Litomyšle. Na přelomu století odešel do Spojeného království Velké Británie a Irska, kde působil jako ilustrátor a malíř miniatur. Díky své společenské povaze se stal mezi krajany výraznou postavou. Působil mimo jiné jako jednatel pobočky českého Sokola v Londýně. Po vypuknutí první světové války zorganizoval manifestaci londýnských Čechů proti Rakousku-Uhersku a v září téhož roku se stal členem výboru Londýnského českého vzájemného svazu podpůrného.

Po reorganizaci svazu na Londýnský český výbor a legii pro britskou službu (London Bohemian (Czech) Committee and Legion for British Service) se stal tajemníkem této organizace a zasloužil se o vyjmutí Čechů z předpisů o internaci nepřátelských cizinců. Britský novinář Wickham Steed věnoval jeho činnosti ve svých pamětech „Třicet let žurnalistou“ jednu kapitolu. V roce 1915 pobýval František Kopecký ve Spojených státech amerických, kde pomáhal organizovat slovanské spolky v prospojeneckém duchu. Spolupracoval poté s profesorem Tomášem Garrigue Masarykem. V roce 1916 byl jedním ze zakládajících členů Československé národní rady v Paříži.

Po svolení Britského ministerstva války ke službě československých dobrovolníků v Britské armádě byl jedním z prvních, který dobrovolně nastoupil vojenskou službu. Do Královského polního dělostřelectva narukoval 11. prosince 1916 a již v březnu 1917 se účastnil bojů u Messines v Belgii. Na frontě u Yprů utrpěl 11. srpna 1917 otravu bojovými plyny, ale již 20. září 1917 se vrátil na frontu u Yprů, tentokrát ke Gardovému dělostřelectvu. Od Yprů byl v listopadu 1917 přesunut ke Cambrai ve Francii, v březnu 1918 k Arrasu, v dubnu 1918 k Lys, a ve Francii se též účastnil závěrečné ofenzívy armád Dohody od července do listopadu 1918.

Po válce působil v krajanském hnutí a uspořádal také archiv prvního československého odboje ve Spojeném království. Své válečné zkušenosti a vzpomínky zakomponoval do románu Ostrov věčné hry, který vyšel roku 1926. V roce 1933 se stal sekretářem čs. krajanské kolonie v Anglii. František Kopecký zemřel po těžké nemoci 15. března 1941 v nemocnici v Royal Tunbridge Wells. Osvobození vlasti z nacistické okupace se tak již bohužel nedožil. Je pohřben na hřbitově St. Pancras Cemetery v Londýně.

Tomáš Jakl

 

PROJEKT 300 – 100 LET je jedním z příspěvků Vojenského historického ústavu Praha k letošnímu výročí sta let od vzniku samostatného Československa. Projekt představuje vojenské osobnosti, zbraně a události se vztahem k české historii zahrnující století 1918 – 2018.

Aktuálně



Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část čtvrtá. Zážitkový sál, zákopy první světové války.

02. 10. 2022
Pro první světovou válku byl charakteristický zákopový způsob boje. V zákopech se žilo,…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

28. 09. 2022
Třetí částí nové expozice v Armádním muzeu Žižkov je věnována válečnému konfliktu, který…
Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…