Nová publikace Prokopa Tomka z VHÚ přibližuje roli armády v letech 1989-1992

Historik Vojenského historického ústavu Praha Prokop Tomek připravil k  letošnímu 30. výročí pádu komunismu v tehdejším Československu publikaci nazvanou Československá armáda v čase Sametové revoluce, která se věnuje roli armády na konci 80. let a na počátku 90. let 20. století. Kniha byla pokřtěna ve středu 13. listopadu na autorově přednášce v Kampusu Hybernská. Přednáška se zaměřila na konkrétní roli a postavení ozbrojených složek v listopadu 1989. 

Kniha Prokopa Tomka z VHÚ nese název Československá armády v čase Sametové revoluce s podtitulem Proměny ozbrojených sil na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Kniha je doplněna také organizačními i personálními strukturami a životopisy klíčových osobností v jednotlivých obdobích.

Prokop Tomek o úloze armády v roce 1989 a svém výzkumu na toto téma mimo jiné soudí:

„Účast Československé lidové armády na dění v listopadu 1989 stála dosud spíše mimo hlavní oblast zájmu. Největší pozornost vzbuzovala možnost použití armády k potlačení demokratického hnutí uvnitř státu. Na druhou stranu se v armádě objevily i široké a spontánní projevy podpory listopadovému společenskému pohybu. Byly něčím zcela novým, nečekaným a do té doby v podstatě nepředstavitelným. Kromě politických protestů se začaly projevovat i mnohé neřešené a potlačované problémy, zejména v sociální oblasti. Armáda, dvousettisícová a těžce ozbrojená organizace, považovaná za jednu z hlavních opor režimu, zůstala během společenských změn jako celek pasivní a jakoby mimo hlavní dění i jakoby mimo zájem Občanského fóra. Přesto i armádu čekaly zásadní a předtím nečekané změny.“

O tématu své knihy Československá armády v čase Sametové revoluce pak Prokop Tomek říká:

„Kniha by mohla být užitečná nejen pro zájemce o vojenskou historii, ale i o politické dějiny Československa. Jádrem je rok 1989 v armádě, události v době Sametové revoluce a vývoj až do rozdělení státu v roce 1992.  Vojenské aspekty těchto událostí zatím nebyly takto souhrnně zpracovány. Tématem není jen samotný organizační vývoj, ale i vnitřní stav armády v přelomovém roce 1989, měnící se postavení armády v probouzející se společnosti, vliv mezinárodních odzbrojovacích jednání na přípravu reforem, či první dílčí stažení Střední skupiny sovětských vojsk.

V listopadu a prosinci 1989 stojí za pozornost nejen diskutované přípravy na vojenský zásah ale i reakce na společenský pohyb uvnitř vojenských útvarů a vojenská politika Občanského fóra. V roce 1990 se armáda měnila jen pomalu. Došlo ale na zkrácení vojenské služby, zavedení služby alternativní a na jiné významné politické i humanizační reformy. Nový byl zájem veřejnosti, médií i různých zájmových skupin o dění kolem armády.

Tři roky změn ČSLA (ČSA) měly několik rovin. V první řadě šlo o transformaci totalitní armády na demokratickou. Potom to bylo nalezení nové struktury a úlohy armády v měnící se společnosti ale i Evropě a světě – na to ale nakonec nezbyl ve společném státě již čas. Poslední rovinou bylo hledání národnostní a teritoriální rovnováhy a konečně rozdělení ozbrojených sil v důsledku rozdělení Československa.

K celkovému obrazu patří i definitivní stažení sovětských vojsk ze země, rozpuštění Varšavské smlouvy či počátky zahraničních misí. Obsah uzavírá dění v přelomovém roce 1992, redislokace a přípravy na rozdělení státu i armády. “

RED