Jak fungovalo ministerstvo obrany v Londýně

Jak fungovalo ministerstvo obrany v Londýně

21. 07. 2013

Nedílnou součástí československé exilové vlády bylo během druhé světové války i Ministerstvo národní obrany. Válka postavila před tento úřad některé významné úkoly, takže ve vládě hrálo skutečně zásadní roli.

Dne 21. července 1940 došlo ze strany Velké Británie k uznání československého prozatímního státního zřízení. To mělo zpočátku tři hlavní pilíře: presidenta republiky, vládu a Státní radu (k nim bývají jako součásti tohoto zřízení někdy uváděny i čs. vojenské jednotky, polní soudy a zastupitelské úřady).

Zřízena byla Kancelář presidenta republiky, mající civilní a vojenskou část. Přednostou Vojenské kanceláře presidenta republiky byl od 1. srpna 1940 až do poloviny června 1944 div. gen. Antonín Hasal (krycím jménem Nižborský). Kancelář byla zodpovědná za styk presidenta s orgány čs. vojenské správy, armádními jednotkami a vojenskými orgány Spojenců.

Čs. exilová vláda v Londýně však byla ze strany Britů uznána pouze jako „prozatímní“. President Beneš ji jmenoval již 22. července 1940. Jejím předsedou se stal český katolický politik Msgr. Jan Šrámek. Formálně byla vláda pokračováním Československého národního výboru v Paříži.

Zpočátku měla vláda třináct členů a tvořili ji jak profesionální politici, tak i nestraničtí odborníci. Teprve po téměř roce, 18. července 1941, byla Velkou Británií a Sovětským svazem československá vláda uznána jako definitivní.

Div. gen. Sergěj Ingr stál v čele resortu obrany téměř celou válku. V září 1944 po té, co se Ingr stal hlavním velitelem čs. armády, byl řízením ministerstva pověřen Jan Masaryk. Členem vlády byl i státní tajemník v ministerstvu div. gen. Rudolf Viest (od 27. října 1941 byl státním ministrem a od 8. května 1942 zástupcem MNO). Ministerstvo po celou dobu války sídlilo v samém centru Londýna, v domě číslo 134 na Piccadilly. Personálně se konstituovalo z bývalé Československé vojenské správy ve Francii.

Byl zřízen štáb MNO, v jehož čele stál brig. gen. Jaroslav Znamenáček (od 25. srpna 1940) a od 13. ledna 1941 až do dubna 1945 plk. gšt. Bruno Sklenovský (krycím jménem Stanislav Bosý), který po zřízení MNO v Košicích byl postaven do čela Čs. vojenské mise ve Velké Británii. Štáb řídil činnost všech odborů MNO, nad jejichž příslušníky měl náčelník pravomoc velitele vojskového tělesa.

Po reorganizaci provedené v červnu 1941 byla struktura MNO a kompetence jeho čtyř odborů MNO následující:

– I. odbor, mající na starosti styk s domovem, legislativu, dále záležitosti vojensko-politické, kárné (Kárný výbor MNO a Odvolací kárný výbor), trestní a soudní, vyznamenání, pochvalná uznání, oslavy, pohřby, styk s dalšími resorty, zprávy pro presidenta, vládu a Státní radu, redakci Sborníku důvěrných výnosů a nařízení, domácí rozkazy, vnitřní službu MNO a v neposlední řadě činnost čs. vojenských misí, attaché a styčných důstojníků a od léta 1943 do dubna 1944 i Čs. administrativního štábu na Středním východě (I/1 oddělení politicko-vojenské, I/2 odd. styk s domovem, I/3 právní a legislativní).

– II. odbor, zpravodajský, včetně šifrovací služby, zpravodajské fotografie, radioprovozu, censury, styku s domovem a spolupráce s čs. Ministerstvem vnitra a britskými orgány (II/1 odd. výzvědné zpravodajství, II/2 obranné zpravodajství, účtárna).

– III. odbor zabezpečující veškeré personální záležitosti příslušníků čs. zahraniční armády, jejich osobní doklady, povolování sňatků, povyšování, cestovní povolení do ciziny, doplňovací záležitosti, osobní záležitosti po stránce duchovní a zdravotní, evidenci raněných, zemřelých a padlých, výcvikové záležitosti, válečné složení a počty, osvětovou a tělovýchovnou činnost, propagaci čs. armády na veřejnosti a ve spojeneckých státech, vedení vojenského archivu, válečného deníku, spolupráci s britskými vojenskými úřady po stránce organizační atd. (III/1 odd. osobní a doplňovací, III/2 odd. organizační a výcvikové, III/3 odd. výchovné a propagační, později bylo zřízeno ještě III/4 odd. zdravotní služba, v jejímž čele stál spisovatel plk. MUDr. František Langer).

– IV. odbor zajišťující evidenci materiálu MNO, motorová vozidla, zbraně a pohonné hmoty, materiální stránku přesunů osob ze zahraničí, rozpočet, jeho obhospodařování a kontrolu, záležitosti intendanční služby a hospodářskou správu (IV/1 odd. materiální, IV/2 odd. správní, IV/3 hospodářská správa a správa budov, cenzura). III. odbor vysílal k Ministerstvu zahraničních věcí jednoho důstojníka, majícího na starosti propagandu.

 

Třetí odbor byl původně zřízen jako odbor letecký. V jeho čele stál od 24. července 1940 do 15. června 1941 div. gen. Alois Vicherek (krycím jménem Josef Slezák). Z této funkce byl zároveň i velitelem československého letectva. O pravomoci se musel ovšem v podstatě dělit s brig. gen. Karlem Janouškem, který byl od 12. července 1940 inspektorem čs. letectva ve Velké Británii. Kompetenční spory (spojené i se spory osobními) byly nakonec vyřešeny Vicherkovým odvoláním z funkce a de facto i reorganizací MNO.

Kromě výše zmíněných odborů byl součástí MNO i Pomocný úřad, řídící administrativní chod ministerstva (spisovna, výpravna, písárna) a Studijní skupina, podřízená přímo státnímu tajemníkovi MNO. Do její kompetence patřily přípravné práce pro mírovou konferenci po stránce vojensko-zeměpisné (tedy stanovení poválečných územních požadavků ČSR) a vojenské, studium činnosti čs. zahraniční armády pro účely historické a propagační, studium zkušeností z bojů, použití nových zbraní, vydávání vojenských odborných časopisů a publikací a vynálezy československých státních příslušníků. Studijní skupina se stala zárodkem pozdějšího Štábu pro vybudování branné moci. U MNO existovala do 1. února 1943.

Po personální stránce bylo složení MNO následující: přednostou I. odboru MNO byl od 24. července 1940 do dubna 1944 plk. gšt. Bohumil Boček (krycím jménem Chodský), který stál zároveň v čele Odvolacího kárného výboru v Londýně. Reorganizací v červnu 1941 byl z dosavadní Zvláštní skupiny MNO (zpravodajské ústředny) vytvořen II. odbor. V jeho čele stanul plk. gšt. František Moravec. Dosavadní II. odbor, který od 25. srpna 1940 vedl bývalý velitel 1. čs. pluku ve Francii plk. pěch. Jan Kratochvíl byl přečíslován na odbor třetí. Plk. Kratochvíl jeho přednostou zůstal až do ledna 1943, kdy převzal velení 1. čs. samostatné brigády. Přednostou posledního, IV., odboru byl od června 1941 pplk. gšt. Ferdinand Mozer.

Personální stav ministerstva byl např. počátkem roku 1943 něco přes tři sta osob. To se stávalo předmětem kritiky a MNO bylo označováno jako naddimenzované. To mělo vzhledem k velikosti čs. ozbrojených sil v zahraničí jistě svoji logiku. Na druhou stranu, v tomto počtu byly zahrnuti také např. vojenští diplomaté, zpravodajci působící v různých částech světa, důstojníci vyslaní k jednotkám britské armády a Svobodné Francie, ale i parašutisté vysazení za nepřátelské linie. Válečné úkoly exilového MNO pak jistě mnohonásobně přesahovaly formát pouhého správního úřadu pro zahraniční vojenské jednotky.

 Jiří Plachý

 

Aktuálně



Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část třetí. Období první světové války 1914-1918.

28. 09. 2022
Třetí částí nové expozice v Armádním muzeu Žižkov je věnována válečnému konfliktu, který…
Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část první. Od nejstarších dob po rok 1740.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část první. Od nejstarších dob po rok 1740.

17. 09. 2022
V naší sérii článků, v nichž vám představujeme novou podobu Armádního muzea Žižkov, se…