K úspěchu ostravské operace přispěl i hrdinský čin civilisty

Na Ostravsku se před sedmi desítkami let odehrála jedna z posledních velkých vojenských operací, směřujících k definitivnímu osvobození Československa od nacistické okupace. Bojů se na jaře 1945 zúčastnili také vojáci 1. československé samostatné tankové brigády.

 

Ostravská operace patří k závěrečným kapitolám historie, jíž začali psát po 15. březnu 1939 vojáci i civilisté, kteří z právě vzniklého Protektorátu Čechy a Morava emigrovali do polského exilu. Na půdě konzulátu v Krakově začali budovat nové československé vojsko, které by se v budoucnosti účastnilo osvobození domova.

Československý legion byl po vypuknutí války nucen ustupovat před hitlerovskými divizemi, které 1. září 1939 překročily polské hranice. Po porážce našeho severního souseda ustoupili Čechoslováci na sovětské území, kde v režimu internace vytvořili Východní skupinu čs. armády v Sovětském svazu.

Situace internovaných se změnila až po německém útoku proti SSSR, kdy mohl být položen základ pro budování československých bojových jednotek. Touto cestou vznikl 1. československý samostatný polní prapor, jenž v březnu 1943 prodělal první těžké boje při obraně Sokolova. Československé jednotky prošly v následujících měsících a letech dalšími krvavými boji u Kyjeva, Bílé Cerekve, Žaškova nebo na Dukle. Vojsko na východním bojišti se současně rozrůstalo, takže v poslední fázi války tvořilo 1. československý armádní sbor, složený ze čtyř samostatných brigád, tankové brigády a smíšené letecké divize.

Na počátku roku 1945 připravil štáb 4. ukrajinského frontu útočnou operaci, vedenou z polského území do ostravské pánve, představující tehdy významnou surovinovou a průmyslovou základnu okupačních sil. Operace byla zahájena 10. března za studeného mlhavého počasí útokem jednotek Rudé armády. Nepřítel však útok očekával, stáhl svá vojska a první úder tak směřoval do prázdna.

Následovaly krvavé boje se zuřivě se bránícími nacistickými jednotkami, po týdnu těžkých střetnutí muselo sovětské velení útok přerušit a v důsledku značných ztrát přeskupit síly.

Nové ofenzívy, zahájené 24. března, hlavní směr útoku vedl přes město Žory. Této druhé fáze Ostravské operace se již účastnila také 1. československá samostatná tanková brigáda, jejíž vojáci postupovali od obce k obci a přispěli k osvobození Wodzislawi a na počátku dubna se podíleli na bojích o Tworkow. Zde padl 6. dubna velitel tankového praporu poručík Stěpan Vajda, vyznamenaný posmrtně Zlatou hvězdou Hrdiny Sovětského svazu. Téhož dne zahynul u Tworkowa při minometném přepadu i další z důstojníků brigády, poručík Jiří Václav Lízálek.

O nutném přeskupení jednotek a doplnění ztrát začala 15. dubna třetí fáze Ostravské operace. Jejím hlavním cílem byl postup k Ostravě ze severu a konečné obsazení severomoravské metropole. Nepřítel využil při obraně i části pásma bývalého československého opevnění, přesto byl donucen pod silným tlakem ustupovat. Českoslovenští tankisté s podporou samopalníků dobyli Bolatice, postupovali na Kravaře a Štítinu a vytvářeli podmínky pro finální úder na město.

Přímý útok proti nepřátelským jednotkám hájícím samotnou Ostravu, začal 26. dubna. O čtyři dny později 1. československá tanková brigáda ve spolupráci se sovětskou 38. armádou osvobodila Zábřeh, Vítkovice a jednotky z několika směrů jednotky postupovaly k centru Ostravy. Úspěchu výrazně přispěl odvážný čin ostravského občana Miloše Sýkory. Ten se obětoval, aby zlikvidoval elektrické vedení k náložím, jimiž byl zaminován most přes Ostravici (dnes most nese jeho jméno). Vojáci brigády pronikli do ostravských ulic směrem od Vítkovic, do města postupovaly z několika směrů i útvary Rudé armády.

Do bitvy se zapojila i 1. československá smíšená letecká divize v SSSR, zformovaná v Przemyslu na konci ledna 1945. V průběhu Ostravské operace startovaly její letouny z letiště v Porembě.

Metropole severní Moravy byla po těžkých bojích osvobozena večer 30. dubna. Ostravská operace pomohla zlomit odpor nepřátelských sil v protektorátu a patří k nejvýznamnějším kapitolám protinacistického odboje. Historie československého exilového vojska na východě symbolicky pak vyvrcholila velkou přehlídkou v ulicích Prahy 17. května 1945.

Ivo Pejčoch

 

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha