Když staré pušky omládnou a přitom zůstanou staré

Když staré pušky omládnou a přitom zůstanou staré

16. 10. 2011
Každý milovník fortelné ruční práce se tu musí cítit jako v ráji. Fůra nářadí a pomůcek, nad kterými se vznáší vůně dřeva, kovu i barev. Na restaurátorském a konzervátorském pracovišti v Armádním muzeu Žižkov vdechují odborníci Vojenského historického ústavu Praha nový život nejen starým zbraním.
Je to několik místností v přízemí budovy armádního muzea pod Vítkovem. Oficiální název zní Oddělení konzervace a restaurování sbírek a spadá pod Odbor muzeí VHÚ. Rukama restaurátorů Petra Moudrého a Václava Sloupa tu procházejí staré meče, šavle, pušky, pistole, ale i helmy nebo cínoví vojáčci. Někdy jde o předměty staré „jen“ jedno století, jindy jsou to věci pamatující třeba Albrechta z Valdštejna a třicetiletou válku.
V žižkovské dílně se věnují sbírkám z oblasti chladných a palných zbraní a také široké sféry menších militarií; další restaurátorská oddělení jsou při Leteckém muzeu Kbely a Vojenském technickém muzeu Lešany, kde se zabývají hlavně leteckou a pozemní technikou. „V prvé řadě obnovujeme sbírkové předměty, které jsou určeny pro konkrétní výstavy nebo nově budované expozice,“ začíná popisovat výčet práce Petr Moudrý. „Dále se k nám dostanou předměty pocházející z nových nákupů. A také se u nás často objevují kousky, kterým hrozí vzhledem k jejich stavu narušení nebo úplná destrukce.“
Prakticky každý den přicházejí restaurátoři do styku nejen s neživými svědky vojenské minulosti, ale i s kurátory VHÚ, do jejichž kompetence restaurované předměty patří. Kurátor přichází do dílny s konkrétní představou, jak by měl poničený předmět vypadat po opravě. Úkolem restaurátorů je tuto představu uvést do praxe. „Kurátor zjistí, že puška, která je černá, byla původně hnědá. Takže je potřeba ji zbavit současného laku a obnovit ten prvotní. Navrhneme určitý způsob, ukážeme kurátorovi, jak by asi mohl výsledek dopadnout. A pak začneme pracovat,“ dodává Václav Sloup.
Spravili celý palác
Ročně projdou rukama restaurátorů stovky předmětů. Pokud mají být jednotlivé kusy průběžně konzervovány, může celý proces trvat jeden den. V případě restaurování práce trvá i týdny a měsíce. Kdo by si ale myslel, že předměty mají ve výsledku vypadat „jako nové“, tak se samozřejmě mýlí. Úkolem restaurátora totiž není exponát za každou cenu obnovit, ale co možná nejvíce dodržet jeho původní podobu včetně povrchu. Vždy je proto potřeba pečlivě zvážit, jakým způsobem například nahradit chybějící části. Někdy přichází ke slovu i porovnání s dobovou fotodokumentací, je-li k dispozici.
Když byla letos na jaře otevírána stálá expozice VHÚ „Císařská zbrojnice“ ve Schwarzenberském paláci v Praze na Hradčanech, prošly restaurátorskou dílnou prakticky všechny exponáty, které jsou tu vystaveny. Celkem to bylo přes šest stovek předmětů z období od 15. do 19. století. Včetně téměř tří stovek pušek, z nichž některé patří k tomu nejkrásnějšímu i nejcennějšímu, co má Vojenský historický ústav k dispozici. Příprava trvala téměř dva roky.
Vedle pušek a dalších palných zbraní se restaurují chladné zbraně, dále dělostřelecký, týlový, zdravotnický materiál, výstrojní součástky, pokrývky hlavy – helmy, čepice atd. Péči vyžadují i předměty z oblasti faleristiky (vyznamenání a řády) a také rozsáhlá sbírka cínových vojáčků nebo četná umělecká díla, která se vztahují ke sféře vojenství. Jde o předměty z kovu, dřeva, kostí, rohoviny i kůže. Pouze textilní materiály jsou restaurovány jinde.
„Každý exponát je úplně jiný a na každém je práce zajímavá. Ale zvláštní jsou raritní kusy, protože ty vám projdou rukama jen jednou v životě,“ říká Petr Moudrý. Václav Sloup zase poznamenává, že z hlediska odborného patří ke skutečným lahůdkám předměty, které mají vztah ke konkrétním významným historickým osobnostem. Kupříkladu osobní šavle, která patřila generálu Rudolfu Medkovi – to je pro restaurátora i konzervátora radost.
Oba restaurátoři VHÚ se podílejí i na instalaci některých výstav a expozic. Patřila k nim například výstava Valdštejn a jeho doba nebo letošní výstava věnovaná rodu Rožmberků. Často konzultují odborné záležitosti se sběrateli i laiky, kteří se na VHÚ obrátí s tím, že mají zajímavé předměty ze sféry militarií. Věnují se i výchově mladé generace konzervátorů: do žižkovských dílen VHÚ přicházejí na praxi studenti z Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické z pražské Hellichovy ulice nebo žáci Střední uměleckoprůmyslové školy z Turnova.
Lebedova krabička
Pokud by se návštěvník v těchto dnech rozhlédl po žižkovské restaurátorské dílně, jeho pozornost by upoutala například dva metry vysoká halapartna. „Je to zbraň z roku 1620. Obnovovali jsme původní povrch a doplňovali některé hřeby, které chyběly,“ říká Petr Moudrý.
Na stole Václava Sloupa zase leží rozebraná důstojnická šavle, která pochází z carského Ruska 19. století. Práce na ní probíhá, je potřeba ji vyčistit a sestavit zpět. V dílně najdeme i vděčný exponát: malé salutní dělo. Vytvořeno bylo v půlce 17. století, je tedy přes 350 let staré. Jedná se o zmenšeninu skutečného polního děla. Dělo je funkční, střílí se z něho při slavnostních příležitostech. Naposledy to bylo letos na jaře, při Pražské muzejní noci. Výstřel vítal návštěvníky Armádního muzea Žižkov.
V dílně na stole leží i zajímavá dřevěná kazeta se dvěma historickými pistolemi. „Tohle nás teď čeká, musíme zrestaurovat hlavně kazetu, která je poničená zvenčí i zevnitř,“ říká Petr Moudrý. Jde o kazetu terčových pistolí, kterou vyrobila v 19. století nejvýznamnější česká puškařská firma A. V. Lebeda. „Je to malý zázrak, že se sestava uchovala kompletní, z příslušenství téměř nic nechybí,“ říká Petr Moudrý. Lebedovy zbraně dnes patří k nejcennějším i nejvyhledávanějším mezi sběrateli, kuriózní je i způsob nabytí kazety. Na cedulce je uvedeno, že byla zakoupena již v roce 1988, a to za 950 tuzexových korun. V přepočtu to znamenalo víc než tehdejší průměrný měsíční plat.
Co se na Lebedově kompletu bude konkrétně dělat? „Povrch vnitřku je potažen modrým suknem, které je někde potrhané, jinde napadané plísní,“ upozorňuje Petr Moudrý. „Pod roztrženým suknem jsou dokonce vidět dobové německé noviny, které sloužily jako podklad. To je samozřejmě doklad doby, který musí být zachován a povrch zrestaurován. Pistole samotné nesou stopy velkého používání, navíc kovové části jsou pokryty na mnoha místech malými ploškami koroze. Někdejší konzervační prostředky také už docela zdegenerovaly. Takže vše musíme vyčistit a zbavit rzi.“
A jak dlouho bude taková práce trvat? „Když se do toho pustíme, tak zhruba za dva měsíce bychom měli být hotovi,“ zakončuje Petr Moudrý.
0 – Restaurátorská dílna VHÚ v pražském Armádním muzeu Žižkov
1 – Restaurátor Pavel Moudrý
2 – Václav Sloup před svým pracovním stolem
3 – Puška čekající na prohlídku
4 – To všechno potřebují restaurátoři k práci
5 – Restaurátoři používají i některé leštící stroje
6 – Některé typy bodáků na čs. samopal vz. 58
7 – Vytěráky a nabijáky pro palné zbraně
8 – Rozebraná carská šavle
9 – Salutní dělo ze 17. století
10 – Jde o malou kopii velkého děla
11 – Komplet terčových pistolí
12 – Značka výrobce A. V. Lebeda je uvedena na vnitřku krabice
13 – Pod suknem jsou jako podklad dobové noviny
14 – Halapartna z roku 1620
15 – Rozebraný pokusný kulomet, raritní dílo konstruktéra Odkolka

Aktuálně



Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

Osmdesáté čtvrté výročí mnichovského diktátu: kritické dny republiky i národa

26. 09. 2022
Před 84 lety, noci z 29. na 30. září 1938, byla podepsána…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část druhá. Od roku 1740 do vypuknutí první světové války. 

23. 09. 2022
Druhá část nové expozice v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov je věnována období od…
Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

Vyšlo nové číslo časopisu Historie a vojenství, letošní třetí

20. 09. 2022
Letošnímu třetímu číslu časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část první. Od nejstarších dob po rok 1740.

Průvodce novými expozicemi Armádního muzea Žižkov, část první. Od nejstarších dob po rok 1740.

17. 09. 2022
V naší sérii článků, v nichž vám představujeme novou podobu Armádního muzea Žižkov, se…
Nové zastřešení dvorany Armádního muzea Žižkov detailně a efektně

Nové zastřešení dvorany Armádního muzea Žižkov detailně a efektně

11. 09. 2022
Rozměrově největším novým prvkem rekonstruovaného Armádního muzea Žižkov je zastřešení dvorany. Mohutná…