Vojenská technika ze Švédska se představí i na Tankovém dni

Sbírku Vojenského historického ústavu Praha obohatil zcela mimořádný přírůstek – ze Švédska do lešanského muzea doputovala vzácná historická vojenská technika čítající šestnáct skvostů (sedmnáctý dorazí kvůli náročnému způsobu demontáže a transportu na podzim). Získaná technika se také představí na nadcházejícím Tankovém dni 29. srpna v lešanském muzeu.

 

Zásadním způsobem se podařilo rozšířit především kolekci české meziválečné konstrukční školy, ať již dělostřelecké nebo tankové techniky. V zemi, kde vznikaly nejznámější konstrukce těžkých kanónů i moždířů, historický zástupce těžkého dělostřelectva dosud scházel. Tato skutečnost byla vnímána jako velký nedostatek vojenského a technického muzejnictví.

Nebývalým počinem je i získání celé kolekce pásové techniky vyráběné ve Švédsku v licenci ČKD. Také švédská technika, která je bezprostředně spojená s historií československé armády nebo československé zbrojní výroby, sbírky Vojenského historického ústavu významně obohatí. Další dovezená technika pak představuje zajímavý srovnávací materiál z pohledu historie poválečného vývoje vojenské techniky nebo historie zahraničních operací, jichž se Armáda České republiky účastní. Unikátní je i kolekce druhoválečných kanónů jedné z nejproslulejších světových zbrojovek Bofors.

Výměna historické vojenské techniky mezi muzei obou států je završením dlouhodobé úspěšné spolupráce se Švédským královstvím. Ve výzbroji Armády České republiky jsou nejen stíhací letouny SAAB JAS-39 Gripen, ale například i dělostřelecký radiolokátor Arthur. V rámci právě realizované výměny vojenské historické techniky zamířil do Švédska z České republiky OT-810, OT-62, GAZ-69, GAZ-71 GTSM, HUMMER M1151A1 a 122mm kanón vz. 31/37.

Celý projekt se uskutečnil díky výrazné podpoře vedení Ministerstva obrany ČR, Generálního štábu AČR, Agentury logistiky a Velitelství pozemních sil a jemu podřízených útvarů.

Poděkování patří příslušníkům Centra zabezpečení zahraničních operací a mimořádných stavů Pardubice a 14. pluku logistické podpory Pardubice, kteří náročný převoz techniky ze Švédska do České republiky zajišťovali.

„Jedná se o výměnu destiletí, jež v českém muzejnictví nemá obdoby. Vojenský historický ústav získal do svých sbírek opravdové skvosty,“ říká ředitel VHU plukovník Aleš Knížek.

Získanou techniku s výjimkou pobřežního kanónu Škoda ráže 21 cm budou mít návštěvníci možnost shlédnout během Tankového dne, který se v lešanském muzeu koná poslední prázdninovou sobotu 29. srpna.

Poté se technika postupně přesune do restaurátorských dílen, aby se mohla v příštích letech stát nedílnou součástí expozic i prezentačních dnů VHÚ.

 

Co Vojenský historický ústav Praha ze Švédska získal a na co se mohou návštěvníci Tankového dne 29. srpna ve Vojenském technickém muzeu Lešany těšit?

Protiletadlový kanón Škoda ráže 8 cm vz. 19

První československý protiletadlový kanón ráže 7,65 cm vyvinutý bezprostředně po první světové válce jako vz. 18/19. Do výzbroje československé armády nebyl zařazen a místo něho byl zaveden pozdější 8,35cm kanón vz. 22. Jedno dělo vz. 18/19 zakoupila jako zkušební vzorek Francie a celkem 16 Španělsko, kde byly později nasazeny i při občanské válce. V roce 1921 si švédská armáda objednala u plzeňské Škodovky 4 kanóny vz. 19, které následně patrně sloužily jako zkušební vzorky při vývoji pozdějších kanónů firmy Bofors. VHÚ získává z této dodávky kanóny výrobních čísel 2, 3 a 4.

Pobřežní kanón Škoda ráže 21 cm m/42

Od roku 1939 jednala švédská armáda o dodávce těžkých kanónů Škoda, které hodlala použít pro potřeby pobřežní obrany. Základem se stala jedna z nejmodernějších dělostřeleckých zbraní konce 30. let, 21cm těžký kanón V s dostřelem 30 km, o který projevovalo zájem Turecko a Sovětský svaz. Kanóny objednané Tureckem pro obranu Dardanel ale zabavil německý Wehrmacht a zavedl je do výzbroje jako 21 cm K39. Postupným zdokonalováním dospěla výroba k typu V2 (21 cm K39/41). Z dvacetikusové výrobní série těchto kanónů vyrobené v letech 1943 a 1944 odebralo devět zbraní Švédsko. Ostatní vyrobené kanóny byly umístěny především na Atlantickém valu. VHÚ získává kanón výrobní číslo 7 z dodávky pro Švédsko. Do ČR se tak vrací představitel slavné české konstrukční školy námořních a těžkých kanónů a moždířů, který dosud ve sbírkách českých muzeí zcela absentoval.

Věž z tanku Strv m/41

V letech 1942–1944 vyrobila firma Scania-Vabis 220 tanků podle licence firmy Praga. Základem byl československý tank TNH-Sv (LT vz. 38). V roce 1939 objednala švédská armáda 90 tanků, které měla dodat protektorátní firma BMM (ČKD). Vyrobené tanky ale byly v roce 1940 zabaveny Němci a Švédsku byla povolena pouze licenční výroba. Vzorový prototyp byl do Švédska dodán v roce 1941. Tanky byly vyřazeny z výzbroje v roce 1957 a v 60. letech přestavěny na obrněné transportéry PBV 301. Původní tankové věže byly použity jako součást opevnění střežících vojenská letiště a základny.

Pásový obrněný transportér PBV 301

V letech 1962–1963 přestavěla švédská firma Hägglund & Söner všechny stávající tanky Strv m/41, tedy licenční podoby tanku Praga TNH-Sv (LT vz. 38), na pásové obrněné transportéry PBV 301 pro posádku 2+8 mužů. Ve výzbroji švédské armády byly používány do roku 1972.

Samohybné dělo SAV m/43

V roce 1943 dostala firma Scania-Vabis zakázku na vývoj útočného děla na podvozku tanku Strv m/41, tedy licenční podoby tanku Praga TNH-Sv (LT vz. 38). V letech 1944–1947 vyrobila 36 kusů samohybných děl, jejichž výzbroj tvořil 105mm kanón Bofors m/44 SAV. Ve výzbroji švédské armády byly používány do roku 1973.

Pásový transportér Volvo BV 202

Transportér vyvinula firma Volvo na základě požadavku armády z 50. let. Sériová výroba byla zahájena v roce 1962 a později byla předána firmě Hägglund. Na přelomu 60. a 70. let představoval tento typ transportéru patrně nejraritnější součást výzbroje ČSLA. Zřejmě až 3 kusy byly oficiálně dovezeny pro potřeby Horské služby, ale ve skutečnosti používány u 7. radiotechnického pluku spadajícího pod Zpravodajskou zprávu Generálního štábu. Transportéry zásobovaly obtížně přístupná stanoviště pluku.

Armádní motocykl Husqvarna Mc 258A

Motocykl byl výsledkem soutěže z počátku 70. let, jejímž cílem bylo nahradit československé motocykly JAWA 250 a 350 dodávané švédské armádě na přelomu 50. a 60. let. Motocykl byl dodáván od roku 1980 a švédská armáda používá poslední kusy dodnes. Vyznačuje se především nízkou hmotností a automatickou převodovkou.

Obrněný automobil VKP m/42

Dvounápravový obrněný automobil byl vyvinut ve 40. letech. Vyráběly jej firmy Volvo a Scania-Vabis. Švédské jednotky používaly tyto transportéry mimo jiné v rámci mírových jednotek UN v Kongu (1960–1964) a na Kypru (1964–1978). Po dlouhých více než 60 letech služby byly z výzbroje švédské armády poslední transportéry vyřazeny v roce 2004.

Radiovůz Volvo 915 „Suggan (prasnice)“

Terénní automobil s pohonem 4×4 je jedním z nejslavnějších představitelů švédské konstrukční školy. Na podvozku lehkého nákladního automobilu jej vyráběla firma Volvo v letech 1953–1958, kdy vzniklo celkem 720 vozů. Dnes přestavují zbylé vozy jeden z nejceněnějších sběratelských typů éry studené války.

Protitankový automobil Volvo 9031

V letech 1963–1965 vyrobila firma Volvo pouhých 366 jednoduchých terénních vozidel vybavených bezzákluzovým kanónem ráže 9 cm. Výzbroj a nízká silueta předurčovaly vozidlo do role jednoho z nejraritnějších stíhačů tanků vojenské historie. Podvozek se skvělými vlastnostmi pro jízdu v terénu použila firma Volvo i pro civilní typ Laplander, který v roce 1974 zvítězil ve slavné soutěži Paříž–Dakar.

7cm protiletadlový kanón Bofors m/37A

Na vývoji kanónu, který byl v původní podobě určen do výzbroje lodí, se podíleli i inženýři německé firmy Krupp. Po první světové válce a omezeních daných versailleskými mírovými smlouvami ostatně Bofors převzal velkou část předválečných Kruppových zákazníků. Kanón, který získal do sbírky VHÚ, pochází z roku 1941.

10,5cm protiletadlový kanón Bofors m/42

Kanón vyráběla firma Bofors jako nástupce lehčího typu m/37 v letech 1944–1947. Kanón, který získal do sbírky VHÚ, pochází z roku 1945 a je 32. vyrobeným kusem.

40mm protiletadlový kanón Bofors m/36

Jeden z nejslavnějších protiletadlových kanónů 2. světové války vyráběla firma Bofors od 30. let. V závěru 30. let měl být zaveden i do výzbroje československé armády. V létě 1938 bylo dokonce u firmy Bofors objednáno osm kanónů, po mnichovské konferenci byla ale smlouva zrušena. Od roku 1942 tyto vynikající zbraně používali naši vojáci na středním Východě a později i ve Velké Británii. Kanón, který získal do sbírky VHÚ, pochází z roku 1943.

40mm námořní protiletadlový kanón Bofors M/48

Námořní varianta jednoho z nejslavnějších kanónů vojenské historie. V původní podobě byl kanón, který se později proslavil především v pěchotní variantě, vyvíjen právě na základě objednávky švédského námořnictva z roku 1925.

15cm houfnice Bofors m/38

V roce 1938 objednala švédská armáda u firmy Bofors 16 kusů 15cm houfnic. Ve výzbroji armády byly do roku 1958. Houfnice, kterou získal do sbírky VHÚ, je 14. vyrobený kus z roku 1940.

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha