Lehký tank Praga LT vzor 38

Prvním sbírkovým předmětem, který stál u zrodu dnešní lešanské sbírky, byl povstalecký Jagdpanzer 38 (t) Hetzer „Čs. rozhlas“, který Vojenský historický ústav získal v lednu 1946 od velitelství 21. tankové brigády v Praze. O třináct let později jej v roce 1959 následoval tank Praga LT vzor 38 získaný od pražského Svazarmu z Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Další exponáty do sbírky přicházely až v 60. letech v souvislosti s budováním Muzea letectví a kosmonautiky ve Kbelích, jehož součástí se díky plukovníku Jaroslavu Janečkovi stala i sbírka automobilní a těžké bojové techniky.

V září 1935 si íránská vojenská komise prohlédla v ČKD prototyp nového lehkého tanku TNH, který záhy objednala v počtu 50 kusů. Když později hledala československá armáda nástupce lehkého tanku Škoda LT vzor 35, nasadila ČKD v lednu 1938 proti vylepšenému typu plzeňské Škodovky LT vzor 35 Rek. upravený prototyp tanku pro Írán pod názvem TNHPS. Intenzivní jízdní i střelecké zkoušky překonaly veškerá očekávání a armádní komise navrhla zařadit tank do výzbroje československé branné moci. První objednávka zněla na dodávku 150 tanků. Tank se vyznačoval na svou dobu mimořádnou pohyblivostí, kvalitní výzbrojí a dobrým pancéřováním. Pro armádu bylo důležité, že byl na rozdíl od svého předchůdce LT vzor 35 velmi spolehlivý a jednoduchý na údržbu.

Mnichovská konference změnila nejen osudy Československa, ale i tanku LT vzor 38. Tank byl uvolněn pro export a v lednu 1939 absolvoval prototyp i zkoušky ve Velké Británii. Ty ale exportní úspěch nepřinesly. V době březnové okupace bylo dokončeno prvních 10 tanků. Právě z této desetikusové série pochází i tank s číslem podvozku 008 ze sbírky VHÚ. Vyrobené tanky byly převzaty do výzbroje německé armády a stejný osud čekal i zbytek z rozpracované 150 kusové série. Německý zbrojní úřad rozpoznal kvality v té době nejlepšího lehkého tanku na světě a pod názvem Pz.Kpfw. 38(t) odebral postupně na 1 400 tanků. Tanky PzKpfw 38(t) Ausf. A se na podzim 1939 zúčastnily polského tažení, slávu si ale vydobyly především v květnu 1940, kdy tvořily při francouzském tažení výzbroj tří tankových divizí včetně slavné 7. tankové divize pod velením Erwina Rommela. Úspěchy pragováckého tanku vedly k zájmu neutrálního Švédska, které zakoupilo v listopadu 1940 licenční práva na výrobu celkem 220 tanků označených Str m/41.

Tažení proti Sovětskému svazu ukázalo po počátečních úspěších limity, kterých dosáhly lehké tanky, které již nemohly čelit středním a těžkým tankům. V průběhu roku 1942 byly Pz.Kpfw. 38(t) z fronty postupně stahovány. Na východní frontě používala tyto tanky i slovenská armáda.

Zajímavé osudy čekaly 31 tanků, které se po 2. světové válce podařilo zprovoznit v Československu. Do výzbroje československé armády byly zařazeny pod názvem LT 38/37 a používaly se především k řidičskému a střeleckému výcviku.

Motor: řadový čtyřdobý kapalinou chlazený zážehový šestiválec

výkon: 93 kW (126 k)

objem: 7754 cm3

Hmotnost: 8800 kg

Max. rychlost: 42 km/h

Pancéřování: 8–25 mm

Výzbroj: kanón ŠKODA A-7 – 3,7cm ÚV vz. 38

2 těžké kulomety ZB vz. 37

Osádka: 4

Výrobce: Českomoravská-Kolben-Daněk, a.s., automobilní oddělení Praga, Praha

Rok výroby: 1939

 

Michal Burian

 

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha